Ale když přišli výrobci před léty s fotoaparáty na jeden film, také si všichni ťukali na čelo. A dnes? Mobily na jedno použití zřejmě klepou na dveře.
Amerika má novou hračku: firma Hop-On uvedla na trh mobilní telefon velikosti kreditní karty, s minimem funkcí a na jedno použití: součástí koupě je šedesát volných minut a když je provoláte, tak mobil odhodíte do koše. Může mít taková „zvrácenost“ v době, kdy se v Evropě všichni předhánějí s budováním stále lepších, dokonalejších, krásnějších (a dražších) mobilů, šanci na úspěch?
Může – ba dokonce, ona úspěšná bude. Šéf firmy, když se jej tázali, kolik jich dokáže prodat, pravil: tolik, kolik jich dokážu vyrobit. V čase letošních vánoc se očekávají prodeje v miliónech kusů měsíčně. Mobily se mají prodávat na místech typických pro podobné zboží, jako jsou benzínové pumpy, trafiky a supermarkety; cena má být 40 dolarů, přičemž při vrácení vybitého mobilu dostane zákazník pět dolarů zpět. Z toho vychází asi 18 korun za minutu hovorného – samozřejmě ne zrovna málo, ale hlavní triumf je jinde: žádná smlouva, žádný aktivační poplatek, žádný paušál. Samozřejmě, také žádná kniha adres: chcete-li volat, musíte si čísla pamatovat nebo je mít poznamenané a pokaždé vyťukávat. Mobil vypadá jako trošku tlustší karta (hrací, nikoli kreditní), nemá displej, používá levné čipsety od Philipsu a Qualcommu a hovor se realizuje přes externí sluchátko (špunt) a mikrofon, s kablíkem, který se propojuje s mobilem prostřednictvím zástrčky typu „jack“. Komu je líto jej po spotřebování času vyhazovat, může si dokoupit další kredity – takže zase až tak na jedno použití není.
Mobil byl připraven pro vstup na trh už dříve, takže jsou dohodnuty smlouvy s operátorem (zatím nejmenovaným). Co zatím vstup na trh oprávněně blokovalo, byl regulační úřad (FCC), který se obával zneužití – samozřejmě, mobil na jedno použití je ideálním prostředkem pro páchání trestné činnosti, protože se nedá zjistit jeho majitel; je „vhodný“ pro domlouvání zločinců, pro vydírání a podobně.

Evropan si zřejmě dovede těžko představit úspěch těchto mobilů, ale Amerika je jiná a tento produkt je jako šitý na míru místnímu trhu a mentalitě. Předměty, které jsou „disposable“ či „throwaway“, které po použití odhodíte do koše, jsou zde ve velké oblibě – to, co Evropan podvědomě vnímá jako nepřístojné mrhání (například plastikové příbory u McDonalda), vidí Američan jako báječnou vymoženost zdejší civilizace. Většina Američanů je rovněž „nastavená na jednoduchost“ a miluje vše, co funguje samo a u čeho se nemusí učit, jak se to ovládá. Ostatně, je to země, kde se jezdí jen s auty s automatickými převodovkami, kde vznikl Polaroid a kde se úspěšně prodávají fotoaparáty na jedno použití. Zatímco Evropan má rád „komplexní řešení“ a je ochoten za to zaplatit, Američan naopak má rád jednoduchá řešení a ocení nízkou cenu.
Firma chce tyto mobily po dalším schválení od FCC šířit i v Evropě s ještě nižší cenou (pod 30 dolarů, tj. okolo 10 Kč za minutu hovorného). Pokud uspějí, dá se čekat, že to je jen začátek – za nějakou dobu si můžeme kupovat tyto mobily podobně, jako si kupujeme plastikové holicí žiletky: samozřejmě, máme doma holicí strojek, ale jedeme na cesty do cizí země, bůh ví jak to tady mají s roamingy a kolik tu vůbec stojí mobilní telefonování, takže při cestě na pláž přibalíme k opalovacímu krému taky mobil. Ostatně, firma Hop-On se netají s tím, že její mobily chtějí být velmi úspěšné právě na merchandisingovém trhu, tedy jako atraktivní hračka přibalovaná k jiným výrobkům, jako firemní propagační předmět a podobně. Když se na trhu tak úspěšně uchytily předplacené karty, proč by neměl uspět i tento druh mobilního telefonování, který je vlastně prodloužením této myšlenky ještě o krok dál?