Začátkem týdne se na MobilManii strhla bouřlivá diskuse na téma používání mobilních telefonů ve školách. Zaznělo zde mnoho více či méně konstruktivních návrhů a tak jsem se rozhodl napsat stručný návrh řešení této problematiky.
Začátkem týdne se na MobilManii strhla bouřlivá diskuse na téma používání mobilních telefonů ve školách. Zaznělo zde mnoho více či méně konstruktivních, proto jsem se rozhodl napsat stručný návrh řešení této problematiky.
Původní články jsou zde:
Z právního hlediska a stanoviska MŠMT (viz diskusi u druhého článku) je jasné, že mobilní telefony do školy nosit lze, tento bod tedy již nadále nebudu rozebírat.
Jistý problém však nastává v tom, jak upravit jeho používání na půdě školy ve školním řádě. Některé školy již nějakou úpravu zavedly a některé se na to teprve chystají. Je velice málo pravděpodobné, že by se dalo dospět k takové úpravě, která by plně a ve všech bodech vyhovovala jak studentům, tak učitelům. Řešením tohoto problému by měl být tedy jakýsi kompromis.
1. Telefonování při hodinách Telefonování při hodinách by mělo podle mého názoru být zakázáno jak pro studenty, tak pro učitele. Je více než jasné, že i když mluvíte potichu, tak že to vyučování značně narušuje. Mohou však existovat výjimky jako např. hodiny, kde by telefonování mohlo být tolerováno nebo závažné životní situace, kdy prostě student či učitel potřebuje být ve spojení třeba se svou rodinou. Otázka toho, zda by si mohl student či učitel z hodiny případně odběhnout za dveře a zde si hovor vyřídit by pak měla záviset na dohodě mezi konkrétním učitelem a studenty.
Řešení: Školní řád by dle mého názoru měl zakazovat telefonování při hodinách, kromě výjimek jako jsou závažné životní situace, apod. Každý učitel by však měl mít možnost se se svými studenty domluvit i jinak. Toto pravidlo by mělo platit pro obě strany stejnou měrou (pro studenty i pro učitele).
2. Psaní textovek při hodinách Velkým argumentem proti této činnosti je, že student většinou nemůže současně psát textovku a věnovat dostatečnou pozornost právě probírané látce. Velice silným argumentem proti tomuto argumentu je však fakt, že pokud student nechce dávat pozor v hodině, tak ho dávat stejně nebude. Kromě toho je psaní textovek (či hraní hada) podstatně méně rušivým elementem než povídání si se sousedem.
Řešení: Školní řád by pravděpodobně neměl vyčleňovat psaní textovek, emailů a hraní her na mobilu nějak zvlášť. Jedná se o podobný případ, jakým je hraní piškvorek, čtení novin nebo povídání si se sousedem při hodině. Student prostě nedává pozor a v případě, že by ho chtěl vyučující nějakým způsobem potrestat, tak by měl podle mého názoru volit naprosto stejný postup jako v jiných případech, kdy se student věnuje něčemu jinému než výuce. Případně by mohl zabavit studentovi onen telefon, ale jen do konce dané hodiny, aby nevznikly žádné konflikty mezi platnými zákony ČR a učitelovým počínáním. Výjimku, kdy by směl student či učitel telefon používat by měly opět činit závažné životní situace.
3. Vypínání telefonů v době vyučování Jedním z názorů panujících na školách je ten názor, že když si studenti vypnou před vyučováním svůj telefon, tak jim nemůže začít při hodině zvonit. To je sice pravda, ale dle mého názoru to není zcela ideální řešení. Textovky, případně upozornění na zprávu v hlasové schránce vám nemusejí přijít hned po zapnutí přístroje a tak se student (či učitel) může dozvědět nějakou důležitou zprávu až s několikahodinovým zpožděním. Kromě toho se také student (či učitel) nedozví, kdo mu po dobu, kdy měl vypnutý telefon, telefonoval. Dle mého názoru by daleko lepším řešením pro obě strany bylo pouhé vypnutí vyzvánění. Rozdíl mezi vypnutím telefonu a vypnutím vyzvánění není příliš velký. Stejně jako si student (či učitel) může zapomenout vypnout vyzvánění, tak si může zapomenout vypnout telefon.
Řešení: Povinnost studentů i učitelů si v průběhu vyučování (nikoliv o přestávkách) vypnout vyzvánění (nikoliv telefon), kromě výjimek jako jsou závažné životní situace nebo případná dohoda mezi učitelem a studenty. Učitel by neměl mít právo přikázat studentům přímo vypnutí mobilního telefonu, pokud by je to nějakým způsobem neohrožovalo nebo nerušilo činnost nějakých přístrojů (zejména na VŠ nebo SOŠ, kde se přístroje nebo chemikálie citlivé na elektromagnetické vlnění mohou vyskytovat).
4. Postižení studenta v případě zazvonění telefonu v hodině Jak vyplývá z bodu 3, tak pokud si student u svého telefonu zapomene vypnout vyzvánění (někdy se to prostě může stát každému), tak se proviní proti školnímu řádu. Z výchovného hlediska je tedy nutné nějak tento přestupek vůči školnímu řádu a slušnému chování postihnout.
Řešení: Zazvonění telefonu při hodině by mohlo být postihováno podobně jako pozdní příchod. Například, pokud by se studentovi stalo, že by mu za pololetí třikrát v hodině zazvonil telefon, tak by dostal třídní důtku, pokud šestkrát, tak ředitelskou důtku, atd. Tento přestupek by se mohl zapisovat podobně jako pozdní příchody do třídní knihy a bylo by jen na konkrétním vyučujícím, zda by tento „černý puntík“ studentovi zapsal nebo ne. Zejména v tomto bodě by mohli mít učitelé možnost naučit studenty slušnému chování třeba i jiným, konstruktivnějším postupem. V diskusi byl uváděn případ, kdy vyučující řekne onomu studentovi, že počká, až si svůj hovor vyřídí. Tato metoda se mě osobně jeví jako nejlepší, neboť pokud onen student má v sobě alespoň trochu slušnosti, tak mu dojde, jak moc je neslušné, když něčí výklad ruší zvonění telefonu. Škola by měla především vychovávat a ne trestat, ale uznávám, že někdy to prostě bez trestu nejde.
5. Dialog o mobilech se studenty již od útlého věku Studenti, kteří dnes přicházejí na první stupeň ZŠ, se ve svém pozdějším věku a dospělosti budou s mobilními telefony setkávat pravděpodobně celý svůj život. Měli by se tedy naučit, že je neslušné, když v kině, divadle či restauraci začne hlasitě vyzvánět mobilní telefon. Právě první stupeň ZŠ je obdobím, kdy jde dětem relativně jednoduše vštípit do jejich podvědomí tuto skutečnost. Podle mého názoru by tedy mohli vyučující věnovat alespoň jednu vyučovací hodinu na to, aby studentům vysvětlili zásady slušného chování při používání mobilního telefonu. Také by možná bylo dobré v Základech společenských věd či Občanské výchově tuto skutečnost zmínit, i když si ji pravděpodobně každý student uvědomuje.
Tento článek rozhodně neslouží jako patent na jediné správné řešení. Pokud máte nějaký jiný návrh řešení tohoto stále aktuálnějšího problému, tak jej, prosím, napište do diskuse. Všechny názory budou vítány.
Poznámka: V článku používám termín závažná životní situace, abych předešel spekulacím o výkladu tohoto ne zcela přesně definovaného pojmu, tak uvedu několik příkladů:
- Úmrtí v rodině či v okruhu známých
- Nehoda či zranění některého člena rodiny
- Narození sourozence, apod.
- Požár obydlí či jiná katastrofa
- Vážné onemocnění člena rodiny či někoho z okruhu známých
