Bohužel fotoaparáty nejen v mobilech jsou terčem marketingových mystifikací, líbivých termínů a čísel, která vlastně nic neznamenají. Běžný uživatel může mít problém se ve výběru orientovat, a právě proto v tomto článku prodiskutujeme největší mýty, marketingové lži a problémy při nákupu telefonu zaměřeného na dobré fotky.
Megapixely
Od zavádějící mantry „Má to více megapixelů, tak to musí lépe fotit“ jsme postupně přešli k nesmyslu „Má to tak moc megapixelů, že jich to vlastně ani moc nemá“. První větou narážíme na fakt, že vyjma specifických účelů drtivé většině lidí postačí fotky v rozlišení 12 až 24 Mpx, tou druhou na praktiky inzerování foťáků jako 108MPx nebo 64Mpx, které je při běžném focení přepočteno na 12 Mpx či 16 Mpx. Fotky v plném inzerovaném rozlišení se vytváří pouze za pomoci speciálních režimů.
Počet megapixelů je jednoduché číslo, lze snadno porovnat mezi dvěma foťáky a v době 0,3Mpx, 2Mpx či 5Mpx foťáků v mobilech mělo skutečně smysl tento parametr pozorovat. Pro porovnání, Full HD displej má rozlišení 2 Mpx a 4K displej 8 Mpx, fotka na papír A4 vytištěná na 300 dpi má cca 9 Mpx.
Jako rozumné minimum se dá považovat oněch 12 Mpx nebo více podle toho, zdali fotky ořezáváte na menší velikost. Více než 24 Mpx potřebují hlavně ti, kdo velmi zásadně ořezávají fotky nebo je hodlají tisknout na velké formáty. Nicméně lze předpokládat, že takoví fotografové budou preferovat (bez)zrcadlovky. Pro běžné účely dostatečně poslouží rozlišení 12 až 24 Mpx.
Mnohem větším problémem je zavádějící inzerování vysokého rozlišení snímačů, zatímco výsledné fotky mají pouze zlomek tohoto rozlišení. Telefony totiž skládají více pixelů do jednoho, například ze čtyř nebo z devíti udělají jeden obrazový bod. To je legitimní technika, která využívá více informací pro vytvoření lepší fotky s nižším rozlišením.
Na první pohled vypadá v pořádku, ale po přiblížení jsou detaily velmi špatné – a k čemu jinému než kvůli přiblížení děláme fotky ve vysokém rozlišení?
Takto složené fotky bývají velmi často kvalitnější než skutečné plné rozlišení snímače, jež je k nalezení pouze ve speciálních režimech označovaných například jako „Superrozlišení“ apod. Paradoxně se většina výrobců chlubí vysokým rozlišením hlavního fotoaparátu a širokáč má jen 8 Mpx a makro klidně 2 Mpx. A to už je málo.
Co sledovat namísto počtu megapixelů? Mnohem důležitějším parametrem je velikost samotného senzoru, čím větší má plochu, tím více světla dokáže pojmout a tím lepší má výsledky hlavně při nižším osvětlení (to však neznamená, že by fotky byly světlejší). Označení jsou ve zlomcích palců, takže pozor na porovnání, protože ½“ je větší senzor než 1/3“.
Počet objektivů a makro
Podobně jako počet megapixelů ani počet objektivů není zásadní. A to protože kromě hlavního další snímače a optiky nejsou až tak kvalitní a slouží konkrétním záměrům, které daného uživatele nezajímají. Většinou má telefon vzadu hlavní fotoaparát a k tomu další dva, které jsou buďto širokáč, makro nebo snímač s teleobjektivem. Někdy k tomu přibude i čtvrtý snímač, napříč výrobci různě označován, který většinou slouží k přesnějšímu a rychlejšímu ostření.
Také je potřeba dát si pozor (často i při focení), když telefon nabízí přepínání mezi objektivy v podobě čísel. Například 0,5×, 1× a 2×. První hodnota reprezentuje širokáč, druhá hlavní foťák a třetí může být teleobjektiv, ale i digitální zoom hlavního fotoaparátu – v takovém případě někde trošku schované v menu bude tlačítko nazvané například „Super Macro“, které spouští poslední makrofoťák. Některé výrobce podezírám, že tak činí záměrně, protože do telefonu dají nejlevnější 2Mpx snímač, jen aby to mělo o foťák více, a pak by jej raději nechali zmizet, protože fotí mizerně.
Nalevo špatné makro, u něhož lze vidět pozadí, vs. dobré ohnisko s vhodným poměrem zvětšení napravo
U makra se ještě na moment zastavíme, protože u něj bývá uvedena velmi zavádějící hodnota „ostří od“. To ale není podstatný údaj, resp. by ho měla ještě doplnit hodnota ohniska. Představte si, že postavíte foťák třeba deset centimetrů od hezkého květu a následně zoomujete – květ se po zazoomování zdá mnohem větší.
Větší přiblížení zoomem je vhodné také k izolaci objektu od okolí – pokud je objektiv velmi širokoúhlý, takové makro ukazuje nejen rušivé okolní prvky, ale má malé zvětšení (poměr zvětšení je správný termín pro posuzování makra, opravdové makro objektivy mají poměr zvětšení jedna a vyšší). To jsou důvody, proč v našich recenzích narazíte na kritiku, že je makro objektiv příliš širokoúhlý.
Jaké foťáky tedy chtít? V prvé řadě si každý musí ujasnit, co rád fotí a jaké je na to potřeba ohnisko nebo typ objektivu obecně. Potom je vhodné se podívat do podrobných specifikací a zkontrolovat, jestli má daný objektiv odpovídající ohnisko, rozumné rozlišení i slušnou velikost čipu.
Stabilizace
Jeden z klíčových faktorů, který odlišuje skvělé od dobrých fotoaparátů, je optická stabilizace obrazu. Ta umožní prodloužit expoziční časy focení, aniž by fotky byly rozmazané. To znamená, že je možné nastavit ISO na nižší (výhodnější) hodnoty, což sníží šum a zvýší kvalitu fotky. Stabilizace také může pomoct roztřesenému videu.
Příklad, kdy elektronická stabilizace při švenkování ničí plynulost:
Výrobci však rádi zaměňují digitální a optickou stabilizaci obrazu. Ta první není ani zdaleka tak výkonná a často se projevuje hlavně u nahrávání videí, kde snižuje otřesy a snaží se zvýšit plynulost švenkování, což někdy vytváří pochybné výsledky.
Co si pohlídat? Fotoaparáty musí mít optickou stabilizaci obrazu. Zároveň tento údaj se může lišit pro každý fotoaparát zvlášť, takže optickou stabilizaci může mít pouze hlavní fotoaparát nebo třeba i teleobjektiv, ale na širokáči nebo makru může chybět. Klíčový je však právě teleobjektiv a hlavní fotoaparát.
Zoom
Výrobci si oblíbili psát o svých telefonech, že mají třeba čtyřnásobný zoom. Ve skutečnosti reálný zoom nemají (nelze opticky postupně měnit ohnisko) a někdy je v této číslovce započítaný i tzv. digitální zoom. To znamená, že je obraz zachytáván jen (prostřední) částí snímače a jeden výsledný obrazový bod se skládá z nižšího počtu pixelů na senzoru, takže je výsledný obraz méně kvalitní (názorně je to na obrázku).
Plná plocha snímače (červené označení) má širší úhel záběru než středový výřez (černá přerušovaná čára). Případně telefony mohou dělat málo kvalitní softwarový upscaling. KymFarnik, GFDL, via Wikimedia Commons
Optický zoom v telefonech je stále celkem okrajová záležitost, objevuje se například ve vlajkových lodích od Sony v podobě periskopické konstrukce. Takový zoom funguje na principu posunu optických čoček, čímž se mění ohnisko. V důsledku umožňuje opticky zoomovat mezi krajními hodnotami.
Když výrobce uvádí, že má telefon například trojnásobný optický zoom, je to velmi relativní údaj. Třeba má telefon širokoúhlý objektiv s přepočteným ohniskem 14 mm, hlavní foťák s 24 mm a tele s 42 mm. Stejně tak vůbec nemusí mít širokáč, ale jen hlavní foťák s ohniskem 24 mm a teleobjektiv s ohniskem 72 mm. Nebo v hypotetickém příkladu má 10mm širokáč a 30mm hlavní foťák a žádný teleobjektiv.
Na co si dát pozor? Číslo u zoomu nemá zásadní vypovídající hodnotu o kvalitě fotoaparátů, zvláště kvůli zmíněné relativitě. Je třeba bedlivě sledovat, zdali se jedná o digitální zoom nebo skutečně optický. Digitální zoom bude typicky méně kvalitní.
Ukázkové marketingové fotky
Kapitola sama o sobě je o ukázkových fotkách z fotoaparátů telefonů, které v rámci marketingové propagace připravil sám výrobce. Určitě to je ta nejméně podstatná věc, podle níž byste se měli rozhodovat, zdali telefon fotí dobře. Tyto fotografie se dostávají na veškeré propagační materiály i na stránky e-shopů.
Nejznámější jsou přešlapy Huawei, když namísto smartphonu použil zrcadlovku a výsledné snímky vydával jako vyfocené telefonem. V těchto případech (ano, bylo jich více) Huawei nikterak nemaskoval původ fotek, takže jeho podvod nebylo náročné odhalit. Dělají to i ostatní výrobci? Ano, ale lépe to tají (většinou).
Pokud už výrobci náhodou opravdu použijí fotku přímo z telefonu, často ji proženou velkou spoustou úprav v počítači. Samozřejmě vždy pečlivě vyberou scénu, nasvítí ji a podobně, aby fotka byla co nejblíže k dokonalosti.
Co s tím? Takové fotky vůbec nesledujte a nepředpokládejte, že telefon bude takto fotit. Místo toho se podívejte na ukázkové fotky v nezávislých recenzích a sami si nejprve zhodnoťte, zdali se vám líbí.
Technologické novinky obecně
Typicky to začíná nějakým líbivým označením nebo prohlášením, které se zdá jako velmi dobrý, netradiční a zajímavý nápad. Z historie vzpomeňme třeba ultrapixely od HTC, RGBW masku senzorů od Huawei nebo nedávnou novinku v podobě selfie kamerky zabudované v displeji u ZTE.
Ultrapixely nebylo nic jiného než označení pro snímače s nízkým rozlišením, Huwei vyměnil jednu ze dvou zelených pixelových masek za bílou a ZTE u Axonu 20 5G zkazilo obrazovou kvalitu selfie foťáku i příslušného místa displeje. Nic z toho se masově neuchytilo, protože to v důsledku nemělo výrazný efekt na kvalitu, a tedy ani užitek pro uživatele.
Jak reagovat na novoty? Jednoznačně kriticky – na papíře totiž vždy vypadají dobře, někdy až revolučně, ale v praxi často nejdou poznat. Orientovat se můžete podle toho, zdali daná technologie už není v (bez)zrcadlovkách – protože pokud něco funguje, proč to nedat i do mnohem kvalitnějších a dražších fotoaparátů? Také užitečné změny bývají nudnější, týkají se typu senzoru, globální závěrky a jiných termínů, které v reklamštině už nejsou tak sexy.
ISO
Hlavně pro lidi, kteří se ve fotografii orientují, může být matoucí, že jeden telefon má ISO 100, zatímco jiný má ISO 25. Fotograf totiž ví, že čím nižší je hodnota ISO, tím je fotka kvalitnější. Konkrétně ISO určuje, jak moc je signál zesílený na AD převodníku, tedy jak moc je fotka zesvětlená, což zároveň vytahuje i problematický šum. Může se tedy jevit, že telefon s ISO 25 je čtyřikrát lepší než ten s ISO 100, případně že má čtyřnásobně tmavší fotky.
Ani jedno však není pravda. ISO má arbitrárně přiřazenou základní hodnotu 100, což je nejnižší pracovní hodnota pro daný čip a AD převodník. Zároveň platí, že dva různé foťáky mohou mít při nejnižším ISO různě světlé fotky a že je jedno, jestli je tato základní hodnota 10, 100 nebo 25, vždy to je pracovní minimum. Pouze takto výrobci dělají nepořádek ve značení a v počítání, protože jednou je ISO 200 dvojnásobkem základní hodnoty a podruhé osminásobkem.
Řešení? Vůbec tento parametr nesledujte. A pokud by se náhodou výrobce chlubil, že máš fotoaparát ISO 25, tak to není nic jiného než marketingový blábol.
Bonus: Užitečné minitipy
Výrobci rádi šetří na objektivech. U své vlajkové lodi použijí drahé čočky se skvělým povrchem zabraňujícím nepříjemným odleskům, ale u levnějšího modelu to již neplatí a odlesky jsou všude. Hlavní problém je, že parametrově se fotoaparáty zdají stejné a zklamání přijde až po prvním použití. Proto se také nerozhodujte podle dražšího mobilu o koupi jeho levnějšího sourozence.
Co fotograf dříve či později ocení a co výrobci nemusí vůbec zdůrazňovat? Jednoznačným kandidátem je mechanická dvoupolohová spoušť. Tu dostávají jen dražší fototelefony a má opravdu velkou výhodu v držení telefonu, což se promítne do méně roztřesených a lépe komponovaných fotek.
Kvalitní profesionální režim ukazuje expoziční parametry (spodní lišta), pomůcky pro focení jako histogram či vodováhu a všechna důležitá nastavení má snadno dostupná
Profesionální režim je jednou z věcí, které uživatel telefonu nemusí dlouhé měsíce vůbec využívat, ale posléze začne mít vyšší fotografické ambice a nahlédne do něj. Tedy pokud telefon nějakým dobrým pokročilým režimem vůbec disponuje. Mnoho výrobců nabídne takový režim velmi jednoduchý „aby se neřeklo“ a až dražší telefony mají řádně propracované prostředí.
Úplně to samé platí pro RAW, surová data fotky před aplikováním softwarových úprav a konverzí do JPEGu. Fotografové k jeho použití dojdou typicky později, protože se jim nelíbí automatické úpravy prováděné telefonem a fotky si chtějí doladit k vlastní dokonalosti. Pokud tedy máte fotografické ambice do budoucna, pohlídejte si, aby telefon uměl fotit do RAWu, rozhodně to není samozřejmost.
Napálili jste se někdy při výběru telefonu, u nějž výrobce sliboval hezké fotky, ale nakonec fotil špatně? Čím vás tehdy výrobce/prodejce nalákal? O své příběhy se podělte v diskusi, aby se to nestalo dalším. Přestaňme výrobcům tolerovat jejich zavádějící praktiky, ve kterých zdůrazňují vždy ten nejméně vypovídající nebo zcela nepodstatný údaj.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Vyzkoušet za 1 Kč
Nebo samostatné Živě Premium
