Na Internet a k e-mailu se dostanete odkudkoliv, kde má signál váš mobilní operátor. Ale to již víte z první části našeho miniseriálu. Tato část se zaměřuje na datové přenosy GPRS.
V minulém díle jsme se věnovali standardním datovým přenosům, které již nějakou dobu můžeme používat. Nyní se zaměříme na způsob nejmladší, tedy na GPRS.
GPRS aneb neplaťte, když nemusíte
GPRS, neboli General Packet Radio System, je technologie mobilního přenosu dat, která využívá naprosto rozdílného způsobu než technologie na bázi CSD. Data jsou zde přenášena po tzv. paketech, což jsou malé balíčky dat, které tvoří souvislý datový tok. Pokud se jeden tento „balíček“ po cestě ztratí, např. z důvodu interference, tak je zaslán znovu a problém je vyřešen. Díky tomuto způsobu zasílání dat po balíčcích o velmi malém objemu, lze spojení tarifikovat podle objemu přenesených dat a ne podle doby spojení. Můžete tedy být připojeni třeba hodinu a neplatit ani haléř.
Tip: Pokud něčemu nerozumíte nebo si nejste jisti některým z pojmů, doporučuji přečíst naše starší články:
Kromě této výhody však GPRS nabízí ještě jednu podstatnou výhodu – vysokou přenosovou rychlost. Ta záleží na dvou aspektech: použitém kódování a počtu timeslotů, které telefon využívá. Na rozdíl od běžného CSD spojení je však rychlost proměnná a garantovaná je pouze rychlost nejzákladnější, která činí 9,1 kb/s (fyzicky) a 6,7 kb/s (reálně). Rozdíl mezi fyzickou a reálnou přenosovou rychlostí je dán, tím, že kromě vámi přenášených dat, se spolu s nimi přenáší také opravný kód a různá jiná data, čímž pádem klesá reálná přenosová rychlost.
Maximální možná rychlost je při použití kódování CS4 a 8 timeslotů 171,2 kb/s fyzicky a 133,6 kt/s reálně. Ve skutečnosti je však silně nepravděpodobné, že byste měli možnost obsadit celý kanál (8 timeslotů) pro sebe, a tak se přenosová rychlost může reálně pohybovat někde na úrovni rychlosti HSCSD. Kromě toho se v současné době ještě neprodávají mobilní telefony, které by dokázaly využít všech osmi timeslotů, takže dosahované přenosové rychlosti se většinou pohybují pod úrovní HSCSD. Vzhledem k tomu, že ale platíte za přenesená data a nikoliv za čas, kdy jste připojeni, tak tento fakt není zas až tak moc omezující.
GRPS v ČR nabízí v současnosti pouze EuroTel, ale ostatní dva operátoři jsou mu v patách a hodlají GPRS spustit ještě letos (s ročním zpožděním oproti EuroTelu), pravděpodobně na podzim. Cena za 1 MB přenesených dat je u EuroTelu u služby EuroTel Data stanovena na 30 Kč (bez DPH).
GPRS je vhodné zejména pro rychlou práci s „malými“ e-maily, či pro čtení zpravodajství z Internetu. Obrovskou výhodu pak přináší pro uživatele WAPu, kdy za 1 kB zaplatí jen 40 nebo 50 haléřů (záleží na typu zvolené služby) a stránku si mohou číst jak jen dlouho si budou přát. Podle mého názoru má WAP smysl jedině tehdy, když nejste limitováni dobou čtení stránky. Sice již teď (až na některé výjimky) se můžete vždy připojit, načíst požadovanou stránku, odpojit se a v klidu si ji přečíst, ale tento způsob je podle mého názoru poněkud nepohodlný.
Další problém, s kterým se v současnosti GPRS potýká, je nedostatek přístrojů na trhu, které by ho podporovaly. V podstatě se jedná pouze o Motorolu T260, která kromě GPRS nenabízí nic moc zajímavého a svými funkcemi spadá spíše o třídu níž. Tento problém by se však v nejbližších měsících měl vyřešit a na trh by mělo přijít mnoho nových telefonů s podporou jak GPRS, tak i GPRS spolu s HSCSD.
V okamžiku, kdy se na trhu objeví telefony, které budou podporovat jak HSCSD, tak i GPRS (Ericsson R520), vyvstane pro uživatele, kteří často využívají datové přenosy, jedna otázka – který z těchto dvou typů přenosů je pro ně lepší.
Pokud se budeme bavit o prohlížení wapových stránek, tak pravděpodobně zvítězí GPRS, ale co v případě brouzdání po Internetu? Pokud budeme uvažovat ceny za službu Eurotel Data, tedy 2 Kč/minunu (bez DPH) za HSCSD spojení a 0,3 Kč/kB za GPRS spojení, dospějeme k dosti zajímavému závěru. V případě stahování souboru o velikosti 1 MB (1024 kB) se s HSCSD dostaneme na cenu 8 Kč (bez DPH), zatímco s GPRS na cenu 30,72 Kč (bez DPH). HSCSD by tedy bylo výrazně levnější. Ale co v případě, kdy si pročítáme zpravodajství či nějaké webové stránky? Dejme tomu, že objem dat bude stejný, tedy 1 MB. Pokud vyloučíme způsob práce, kdy cílevědomě stáhneme požadované zprávy a pak se ihned odpojíme, tak nám pročtení takových šesti kratších článků může zabrat něco okolo 30 minut. Za takovouto dobu spojení bychom zaplatili u HSCSD 60 Kč (bez DPH) a u GPRS „pouhou“ polovinu. Co z toho plyne?
Pokud potřebujete stahovat či zasílat větší objemy dat, tak je naprosto jednoznačně levnější a rychlejší HSCSD. Pokud ovšem potřebujete na Internetu hledat nějaké informace nebo případně s někým delší dobu komunikovat (ať již přes chat nebo e-mailem), tak je výhodnější a levnější GPRS. U GPRS sice nemáme garantovanou rychlost spojení, nicméně ve výše uvedených případech nám to zase tolik vadit nebude. A výsledek?
Ideální je spojit HSCSD a GPRS dohromady, což umožní např. Ericsson R520 nebo Nokia 6310. Před připojením k Internetu si pak jen promyslíte, který způsob spojení bude pro vás vhodnější a připojíte se. Mimochodem, co se HSCSD týče, tak pokud potřebujete třeba jen zaslat nebo přijmout e-mail, tak je to levnější, než kdybyste pro ten samý účel použili klasickou pevnou telefonní linku.
V dalším díle tohoto seriálu se budeme věnovat datovým přenosům budoucnosti a tomu, jak by mohly vypadat mobilní telefony za několik let.
