Mobilní trh má za sebou rapidní technologický vývoj, který však rozhodně nebyl bez chyb. V tomto článku vzpomínáme na deset největších mobilních propadáků za posledních deset let, tedy případy, kterými se výrobci ani po delší době rozhodně nechtějí chlubit. Vzpomeneme na telefony, které se vyloženě nepovedly nebo byly myšlenkově úplně mimo, na operační systémy, které neměly čím konkurovat, nebo na nekalé praktiky některých výrobců, kteří uměle omezovali výkon telefonů nebo naopak navyšovaly skóre při testování benchmarky.
Posledních 10 let bylo u řady značek ve znamení vzestupu a pádu, zatímco některé rostly, a z nebes je srazily až sankce, jiné rok od roku klesaly, a držela je při životě jen ztenčující se základna loajálních fanoušků. No, a spolupráce Microsoftu a Nokie, to je kapitola sama pro sebe...
Životu nebezpečný Samsung Galaxy Note7
Co tě nezabije, to tě posílí.
Pokud by dnes některá značka chtěla zajistit telefonu takové PR a marketing jako tomu bylo u Galaxy Note7, ani s neomezeným rozpočtem by nedokázala to, co sedmá generace tabletofonu řady Galaxy. Ve sdělovacích prostředcích, vlacích, letadle, v online prostoru, v tisku a v televizi - Galaxy Note7 byl úplně všude. A mělo to svůj důvod - problematické baterie. A ty daly vzniknout kauze #BatteryGate obřích rozměrů, která byla do té doby absolutně nemyslitelná. Bezpečnost baterií bral každý jako naprostou samozřejmost.
Note7 byl v roce 2016 očekávaným zástupcem řady Galaxy Note, která si v Evropě dala roční přestávku. První várka telefonu trpěla nadměrným přehříváním baterie, které v některých případech vyústilo i v zahoření telefonu, takže jej Samsung musel stáhnout z trhu. Baterie vyměnil za nové, ale i po výměně se problémy opakovaly. V říjnu roku 2016 pak Samsung oznámil, že s výrobou Notu7 končí, a že všechny kusy stáhne od uživatelů zpět.
Při premiéře Notu 7 jsem ještě nevěděli, že záhy bude následovat jeho derniéra
Mnozí po tomto fiasku predikovali Samsungu strmý pád do mobilních hlubin, jenže jihokorejci se k celému problému postavili čelem. V lednu roku 2017 výrobce poodhalil, v čem tkvěly problémy s bateriemi. V jejich návrhu byly konstrukční chyby, které, dříve nebo později, vyústilo v přímý styk katody anody, tj. ke zkratu a zahoření. V případě obou různých várek baterií sice byly evidovány odlišné symptomy, společným jmenovatelem obou problémů však byl nedostatek místa pro baterii uvnitř telefonu. Samsung chtěl do útrob umístit co největší akumulátor, ale trochu se přepočítal...
Ještě dva roky po stažení telefonu z trhu jste před vzhledem mohli zaslechnout hlášku o tom, že „Samsungu Galaxy Note7 má vstup na palubu přísně zakázán“. Samsung si sedmým Notem výrazně pošramotil pověst, problémy s bateriemi však daly vzniknout novému osmibodovému testovacímu programu, aby se už nikdy nic podobného neopakovalo. Do dnešních dní se tak skutečně nestalo, a i díky tomu si dnes na nepovedený Note7 vzpomene jen málokdo.
Samsung sice v lednu 2017 uváděl, že se mu vrátilo 96 procent kusů, konkrétně v Česku, kde byla v oběhu zhruba tisícovka přístrojů, se jej uživatelé nechtěli vzdát příliš ochotně. Spousta z nich telefon používala na své vlastní riziko, a k vrácení je donutily až aktualizace softwaru, které postupně snižovaly maximální kapacitu, na kterou se může dobít vestavěná baterie. Z kusů, které Samsung obdržel, poté vznikla edice Galaxy Note FE s menší baterií (a bez „dráždivé“ sedmičky), která byla určena pro fanoušky značky. V Česku se tento model nenabízel.
Zkáza Nokie a mobilních Windows
Když vsadíte na špatného koně, není cesty zpět.
V roce 2011 se do čela finské Nokie dostal Stephen Elop, kterého mnozí viděli jako nastrčenou figurku ze strany Microsoftu. Ten totiž finskou značku doslova přivedl do spárů Microsoftu, což byl jeho předchozí zaměstnavatel. Microsoft v roce 2013 odkoupil mobilní divizi Nokie, což znamenalo konec legendární značky v podobě, jakou jsme dříve znali. Už o rok později Microsoft představil první smartphony řady Lumia, na které se misto Nokie skvělo jeho vlastní logo.
Microsoft byl kdysi softwarový gigant číslo jedna, Nokie zase byla legendou mezi telefony. Tak proč giganty nespojit v něco ještě výjimečnějšího? Ukázalo se, že se jednalo o sázku na špatného koně, a to z obou stran. Obě firmy do rozjetého vlaku nastoupily pozdě, a to předznamenalo neveselý konec.
Mobilní Windows nebyly špatné, ale spolupráce s Nokií nikam nevedla. Systém na konkurenci nestačil a brzy skončil v propadlišti dějin
Nokia v područí Microsoftu zažila krušné časy, jen za pár let propustila 21 tisíc zaměstnanců a její tržní podíl se smrsknul ze 33 procent na směšné hodnoty. Ve srovnání s Androidem a iOS byl mobilní Windows Phone sice jedinečný a našel si své skalní příznivce, v řeči čísel se ale jednalo o jednoznačný propadák. Možná i proto, že Microsoft Google v jeho počátcích podcenil a nebral jej jako konkurenci. A to v době, kdy ještě mobilní systém nesl název Windows Mobile. Google následně mobilní platformu od Microsoftu odřízl od svých služeb a problém byl na světě.
Kapitola systému Windows 10 Mobile byla definitivně dopsána 14. ledna roku 2020, kdy skončila softwarová podpora systému a jeho online služeb. Konec systému však začal už v roce 2017, kdy byl ukončen a rozpuštěn jeho vývojový tým. Poslední telefon s mobilní Windows byl však vydán ještě o rok dříve, jednalo se o Lumii 650.
Od roku 2016 patří značka Nokia pod společnost HMD Global. Na trhu se tak začaly opět objevovat hloupé telefony, které chtěly navázat na zašlou slávu mobilních legend. Souběžně se začaly objevovat i nové smartphony s operačním systémem Android. Chytré telefony Nokie se však dnes výbavou drží spíše při zemi. Na návrat na podobná čísla prodejů jako v minulosti, to však ani tentokrát nevypadá. Navíc už i samotná značka Nokia z mobilů mizí, HMD Global už má kompletní portfolio pod svou vlastní značkou.
Pád Huawei ze špičky na absolutní dno
Nikdy nevíte, co vám nabourá byznys. Plán B měl velké zpoždění.
Huawei měl sice již dříve signály k tomu, že může přijít o Google služby v rámci Androidu, plán B však začal formovat až v době, kdy bylo na rychlý přechod mezi operačními systémy pozdě. Když začaly doslova přes noc platit americké sankce, byla čínská značka na cestě za globálním prvenstvím mezi výrobci s Androidy. Huawei je totiž dlouhodobě podezříván, že může využívat informace získané ze sítí a softwaru ke špionáži, resp. pro účely čínské vlády. Výrobce ale toto nařčení dlouhodobě odmítá.
Huawei v květnu roku 2019 přišel o přístup k americkým technologiím, což zahrnovalo, nejen nemožnou certifikaci Google služeb, ale také omezený přístup k čipsetům a 5G modemům. Firma si až do roku 2020 vyráběla vlastní procesory Kirin, které však už druhým rokem vyrábět nemůže, a ani příští rok se jejich výroba nerozběhne, protože vývoj čipsetů byl kompletně rozpuštěn.
Místo útoku na mobilní prvenství tak Huawei spíše jen přežívá na trhu, kde dominují zařízení, v nichž běží služby od Googlu. Oficiálně totiž telefony od Huawei nemají k dispozici Google Play, YouTube, Google Mapy ani další aplikace od Googlu, byť existují různé neoficiální způsoby, jak tyto aplikace do telefonů dostat.
Huawei se tak začalo výrazněji soustředit na domovskou Čínu, kde nabízí telefony s vlastním systémem HarmonyOS. Ten mimochodem nebyl při startu sankcí dotažený do konce, což Huawei také velmi ublížilo. Ve zbytku světa značka nabízí AOSP verzi Androidu, ve které jsou služby od Googlu nahrazeny balíkem služeb HMS (Huawei Mobile Services). I v této době v telefonech běží jen Android 10, který výrobce vylepšuje jen svou nadstavbou EMUI. K novějším verzím Androidu značka nemá přístup.
Sluší se také zmínit to, že sesterský Honor se od Huawei začátkem roku 2021 osamostatnil. A právě to mu umožnilo získat zpět certifikaci ke Google službám. U Huawei se skloňuje možné zvolnění restrikcí již druhým rokem, ovšem dosud žádné přelomové rozhodnutí nepadlo. Huawei si tak na pozici mobilní jedničky musí nechat zajít chuť.
Kauzy Applu: Antennagate a Bendgate
Apple se učil stavět iPhony za pochodu, ne vždy to vyšlo.
S konstrukcemi telefonů neměl problém jen Samsung, ale také Apple. Vzpomínáme hned na dvě problematické aféry. První se týkala problémů s příjmem signálu, druhá zase špatné pevnosti kovového těla. Tzv. #Antennagate je trochu staršího data, spadá do roku 2010, kdy byl vydán iPhone 4. Apple u něj totiž z estetických důvodů změnil umístění antény, a stačilo jen „správné“ zakrytí antény rukou při držení telefonu (levý spodní roh), a nikam jste se nedovolali, nebo byl hovor nečekaně ukončen.
Steve Jobs v návaznosti na zjištěné problémy uspořádal mimořádnou tiskovou konferenci, ve které iPhone 4 obhajoval. Současně ale připustil, že má určitou chybu, a nabídl i její řešení. Ke všem iPhonům 4 přidal bezplatné bumpery, tj. kryty na záda telefonu, které problémy s příjmem signálu vyřešily. Ruka tak už přímo nezastínila anténu, a žádné další problémy tohoto typu se už u budoucích iPhonů neobjevily. Jenže nás spíše zajímají problémy v poslední desetiletce...
V roce 2014 se iPhony 6 a 6 Plus se namočily do kauzy #Bendgate. Ukázalo se, že Apple ještě před vydáním telefonů věděl o tom, že použité kovové rámy jsou náchylné k ohnutí, pokud se na ně působí vyšší silou. A to přesto, že se má jednat o slitinu, která byla dvakrát pevnější než hliník.
Jenže stačilo telefon nosit v zadní kapse kalhot a pak si s ním sednout na židli. Následně jste z kapsy vytáhli iPhone ve tvaru banánu, popř. rovnou telefon s poškozeným rámem. Nejslabším místem se ukázala oblast poblíž regulátorů hlasitosti, ve které byl rám ztenčený, a chyběla zde patřičná výztuha. I díky tomu přistála Applu na stole hromadná žaloba. Apple se rozhodl, že ohnuté iPhony vyměníte. Ale protože v té době bylo videa ohýbání iPhonů na YouTube velmi populární, výměna se týkala jen přístrojů, u kterých bylo ohnutí náhodné, nikoliv cílené.
Pokus o oživení BlackBerry nevyšel
Operace se vydařila, ale pacient zemřel – a to hned několikrát.
Pamatujete BlackBerry z přelomu tisíciletí? Z dřívějšího mobilního giganta, za nímž stála kanadská společnost RIM (Research in Motion), dnes nezůstal ani drobeček. Díky nástupu iPhonů a Androidů nedokázala firma reagovat na měnící se požadavky převážně korporátních zákazníků, a tak využívání systému BlackBerry OS postupně klesalo. A to se bavíme o značce, která ve své době stála za polovinou všech prodaných smartphonů v USA, resp. druhým největším výrobcem na světě s globálním marketsharem 8,3 %. Tedy první za nedostižnou Nokií, která si držela více než 50 procent trhu, což byl „úplně jiný svět“.
Když se řeklo BlackBerry, snad každý si představil smartphone s klávesnicí pod displejem, který špičkově zvládá organizaci času a kancelářskou práci. Značku nezachránila ani spolupráce s čínskou značkou TCL. Ta si brand BlackBerry vzala pod patronát v prosinci roku 2016, a postupný úpadek se snažila zvrátit nabídkou telefonů s operačním systémem Android v kombinaci se známými službami BlackBerry. V úplně prvním telefonu s Androidem však měla prsty ještě původní společnost RIM, jednalo se o vysouvací BlackBerry Priv z roku 2015.
Tato spolupráce však byla ukončena k 31. srpnu roku 2020. Firmě TCL totiž nebyla prodloužena licence, celá divize navíc byla dlouhodobě ve ztrátě. Posledním nabízeným modelem bylo BlackBerry Key2.
Pro skalní fanoušky a uživatele telefonů s ikonickou QWERTY klávesnicí pod displejem to byla rána pod pás. Jenže se záhy objevilo světlo na konci tunelu. Práva na značku BlackBerry přešla na firmu Onward Mobility, která do světa vyhlásila, že v roce 2021 spatří světla světa 5G telefon značky BlackBerry. Uvedení telefonu se protahovalo do té míry, že firma letos v únoru přišla o práva na značku BlackBerry a tím se smutná historie firmy uzavřela. Ještě před tím stihli původní majitelé rozprodat patenty BlackBerry za 600 milionů dolarů, a tím svůj neúspěch alespoň částečně zahojili.
(Ne)překvapivý konec LG
LG nevydrželo a skončilo, zrovna když to začalo být zajímavé...
LG v mobilním průmyslu dlouhodobě paběrkovalo, zejména díky tomu, že dlouhodobě fungovalo ve stínu úspěšnějšího a populárnějšího jihokorejského souputníka Samsungu. A dá se říci, že ve chvíli, kdy to začalo být u LG po letech konečně zajímavé, zavřelo LG svůj mobilní krám. Je to velká škoda, a současně propadák, protože, kdyby si jihokorejská značka trochu více věřila, mohla v novodobém světě telefonů netradičních konstrukcí jednoznačně uspět.
Nové směřování poslední doby odstartoval model LG Velvet. Následně jsme obdivovali otočný LG Wing. Praktické využití sice pokulhávalo, pokud však bylo hlavním hnacím motorem LG primárně šokovat, povedlo se to do puntíku. Loni v lednu LG na veletrhu CES ukázala prototyp telefonu s rolovací obrazovkou LG Rollable, a my se těšili na to, že mobilní budoucnost dorazí do telefonů dříve, než se původně očekávalo. Jenže LG Rollable to těsně nestihl.
Loni v dubnu už bylo jasné, že LG končí s výrobou telefonů. Rollable přesto nebyl zrušen, ale jeho výroba ještě pár měsíců pokračovala. Pouze s tím rozdílem, že telefon byl určen do rukou zaměstnanců, a nikoliv pro běžné uživatele. A to je věčná škoda. Musíte si tak vystačit s recenzí nedostupné rolovačky a čekat na to, až se někdo z konkurenčních výrobců uráčí uvést na trh svou podobu telefonu s rolovacím displejem. A bojíme se, že se čekání kvůli konci LG protáhne na pěkných pár let...
Essential Phone, Nothing Phone a co bude dál?
Essential Phone rozhodně nenaplnil velká očekávání.
V roce 2017 zkoušel na trhu prorazit Essential Phone, smartphone budoucnosti, pod něhož se podepsal „otec Androidu“ Andy Rubin. A telefon neměl žádné malé cíle, už od začátku se prezentoval jako konkurence pro Pixely a Samsungy řady Galaxy S. Na záda telefonu se připevňovaly tzv. „Essential moduly“. Telefon chtěl být více, než jen „další telefon s Androidem“, ale očekávaná revoluce se nekonala. Očekávaná byla jednoduše tak velká, že je telefon nedokázal splnit ani z poloviny.
Začátkem roku 2018 bylo jasné, že místo revolučního telefonu se jedná o propadák. Bezrámečkový smartphone s neokoukaným designem si do té doby pořídilo jen 88 tisíc zájemců po celém světě. A mělo to celou řadu příčin. Telefon se do prodeje dostal pozdě, měl problémy s fotoaparátem a softwarové chyby, které byly v případě čistého Androidu velkým překvapením. Telefon startoval na částce 19 tisíc korun, ovšem ani při výprodeji za 8 tisíc korun jej nikdo nechtěl. Koncem roku 2018 zmizel telefon z trhu.
Podle informací z roku 2021 se Essential spojil se startupem Nothing, a možná i to pomohlo ke vzniku telefonu Nothing Phone (1). Původní zakladatelé Essentialu to ale nevzdali a chtěli na trh přijít s telefonem pod značkou OSOM, ovšem tentokrát bez Andyho Rubina. Nakonec se projektu ujala firma Solana Mobile, která jej přetvořila ve finální produkt Solana Saga. Čert aby se v tom vyznal. První generace Sagy se prodalo jen 2 500 kusů, druhá generace se chce dostat na metu až 50 tisíc kusů. A to je v dnešním globalizovaném světě žalostně málo.
Zpomalování výkonu a podvody s benchmarky
Kdo se toho neúčastnil, ať hodí kamenem. Moc jich vzduchem nepoletí...
Zpomalování výkonu telefonů nebo naopak zlepšování výsledků benchmarků je u smartphonů odjakživa. V prvním případě se stal králem této praktiky Apple se Samsungem hned v závěsu, v případě druhém bylo odhaleno hned několik výrobců, kteří při zjištění testování nastavovali výkon na maximum, což neodpovídalo běžnému hernímu profilu telefonu. Ale pěkně popořadě.
Před Vánocemi roku 2017 se Apple po celé řadě obvinění přiznal, že cíleně zpomaluje iPhony. Oficiálně proto, aby zachránil telefony se staršími bateriemi před náhodným vypnutím, všichni ostatní to však viděli jako jakési „kurvítko“, které mělo donutit ke koupi nového iPhonu. Ten je přece totiž vždy „rychlejší, lepší a výkonnější“, než ten starý. Apple si při odhalení sypal popel na hlavu a jako částečnou kompenzaci do telefonů s iOS 11.3 a novějším přidal informaci o kondici baterie. Tato položka se zpřístupní až tehdy, jakmile dojde k prvnímu vypnutí iPhonu kvůli staré baterii s nižší kapacitou.
iOS od verze 11.3 nabízí i položku pro správu zdraví baterie
O dost čerstvější záležitostí je služba GOS (Game Optimizing Service) v případě Samsungu. Letos v březnu se totiž provalilo, že Samsung cíleně zpomaluje grafický výkon. A to u aplikací a her, jejichž názvy byly mezi 10 tisíci vybranými tituly. Oficiálně to bylo proto, aby při hraní her nedocházel k tak výraznému vybíjení baterie. Ukázalo se však, že jihokorejci tuto praktiku provozují dlouhodobě, zřejmě už od roku 2016!
Na domovském trhu z toho měl Samsung z ostudy kabát. Vážnost situace se přirovnávala k fiasku Galaxy Note7, a tak Samsung velmi rychle přispěchal s omluvou a vypnutím této funkce. Ostatně jednoduchý vypínač omezení grafického výkonu měl být v telefonech řady Galaxy už dávno. V aplikaci Game Launcher se objevila položka Nastavení - Labs a možnost Alternativní správy herního výkonu. Až po její aktivace se grafický výkon telefonů od Samsungu rozjel na maximum, byť výrobce uživatele varuje na možné přehřívání.
Samsung si utrhl z ostudy kabát, až do letošního března v celé řadě Galaxy uměle zpomaloval grafický výkon
V návaznosti na zjištění začaly od Samsungů dávat ruce pryč populární benchmarky, které celý systém viděli jako vážnou hrozbu pro manipulaci se skórem, pod což se nemohl podepsat Geekbench. Ten záhy odhalil i stejné problémy v řadě Xiaomi 12. Podobné praktiky praskly vloni i na značku OnePlus, která omezovala výkon kvůli „optimalizaci baterie“. A nebyla v tom sama. V roce 2018 byl za podvádění při testování usvědčen Huawei, úplně prvním, kdo s těmito praktikami přišel, byl ale Samsung již v roce 2013. Později se na stejnou vlnu přidalo HTC, Asus nebo třeba LG.
Ve většině případů měli nebo dokonce mají telefony seznam aplikací (tj. benchmarků) a her, u nichž pouští plný výkon, zatímco u jiných her mají aktivní spíše střídmější grafický profil. V benchmarcích tak získají telefony skvělé skóre, zatímco při hraní je grafika spíše průměrná. Za posledních 10 let podváděli snad všichni, a kdo se k tomu nepřiznal, ten podvádí dodnes...
Operační systém Bada
I Samsung měl svůj plán B, ale ztroskotal kvůli Banalitě.
Samsung začal připravovat svůj „plán B“ v roce 2009, operační systém Bada se však na trh dostal až o rok později. Bada byla už ze startu koncipována jako konkurence pro operační systém Android. S ním byl systém propojený stejnou nadstavbou TouchWiz, jako u Androidu, což mělo usnadnit případný přechod uživatelů.
Společně s Badou Samsung uvedl na trh i unikátní řadu smartphonů Wave, která se na svou dobu pyšnila neotřelým designem, kovovými těly či AMOLED displeji. Tedy přesným opakem toho, co v té době dominovalo v segmentu Androidů. Už první roky bylo mezi řádky vidět, že si Samsung Badou nebyl až tak příliš jistý, a v rámci podpory ji dost okatě „opomíjel“. Bada po úvodním startu skomírala, druhý dech je však vdechla až model Samsung Wave 3, který přišel na trh s novou verzí systému Bada 2.0.
I tentokrát se však ukázalo, že Samsung upřednostňuje Android, a vývoj Bady postupně uvadal. I proto, že se na svou dobu jednalo o poměrně nedospělý systém. Z dnešního pohledu je to možná nepředstavitelné, ale Bada nepodporovala vícejádrové procesory. Už od počátku byl systém určen jen pro telefony s jedním procesorovým jádrem. Tento zdánlivě banální nedostatek vystavil Badě po pár letech stopku. A to přesto, že si uživatelé modelovou řadu Wave zamilovali.
Pro pamětníky - takto vypadala domovská obrazovka a výsuvná lišta u operačního systému Bada
Jenže, v první generaci mohla běžet jen jedna aplikace třetích stran najednou, při přepnutí aplikací se ukončila. Multitasking byl k dispozici jen mezi jednou předinstalovanou a jednou doinstalovanou aplikací, což změnila až Bada 2.0. První generace systému sice podporovala Flash či NFC, ale měla spoustu omezení, které znemožňovaly aplikacím třetích stran přístup k SMS zprávám, či k Wi-Fi nebo k volání přes internet. Dříve populární Skype tak na platformě nemohl být dostupný. Systém také dost bojoval i s přesností GPS.
Jenže kvůli mizernému tempu vývoje, chybějícím vývojářům a absenci známých aplikací v obchodě SamsungApps (celkem zde bylo 2 400 titulů) byl vývoj Bady v roce 2013 ukončen. Samsung následně zdrojové kódy z Bady integroval do vlastního systému Tizen, který se objevil u několika telefonů a dlouhou dobu jej jihokorejci nasazovali do svých chytrých hodinek. Do dnešních dob se Tizen používá u chytrých televizí Samsungu. Jihokorejci si však tímto krokem navždy uzavřeli „plán B“, a určitě pevně doufají v to, že je od Androidu nikdy nikdo neodstřihne.
Nesmyslné zakřivování displejů
„Když vy přistavíte, tak my to poženeme o štok.“
Psal se rok 2013 a jihokorejské firmy Samsung a LG se praly o pozornost pod sluncem. Obě firmy ve stejný rok na domovském trhu vyrukovaly s flexibilními displeji, ale aby je někdo nemohl nařknout z opisování, každý výrobce na to šel po svém. Zatímco LG G Flex ohnul displej a telefon jako celek do tvaru banánu, Samsung Galaxy Round měl displej, a s ním i celé tělo, ohnuté vertikálně.
Jenže, zatímco LG G Flex se do Česka dostal do prodeje, což platilo i pro jeho nástupce. Galaxy Round zůstal jen na domovském trhu v Jižní Koreji. Smartphone od LG totiž mohl zahnutí displeje s tělem telefonu vymluvit na tvar telefonního sluchátka, Samsung však šlápl pěkně vedle. Telefon sice budil velkou vlnu zájmu a uživatelé jej chtěli pořídit i v Evropě, první majitelé telefonu však investice litovali. Telefon vypadal netradičně, ale praktické využití zahnutého displeje vázlo.
Jihokorejské experimenty s ohnutými displeji – LG G Flex 2 a Galaxy Round
Jistě, do jeho okraje jste mohli „drcnout“, aby vám displej ukázal notifikace nebo hudební přehrávač, wow faktor však po pořízení záhy vyprchal. Na telefon neexistovala žádná ochranná pouzdra třetích stran, a zakřivený displej začal brzy uživatelům dokonce přímo vadit. Není tedy divu, že Samsung telefon mimo Jižní Koreu nenabízel. Po fiasku se na trhu neobjevil ani jeho nástupce. S experimentováním brzy skončilo i LG, LG G Flex 2 se datuje do roku 2015, a od té doby už se žádný „banán“ na trhu neobjevil. Tudy cesta skutečně nevedla...
Konec řady Galaxy Note
Samsung opustil značku, kterou vybudoval. Ostatní ji využívají „zadarmo“
Ikonická řada smartphonů Galaxy Note prakticky stále za tím, že jsme u smartphonů najednou začali chtít velké displeje. První Galaxy Note, který byl představen v roce 2011 vypadal jako z jiného světa. Velký displej, k tomu větší baterie a ještě dotykové pero S Pen. Lidé i některá zahraniční média se první generaci telefonu vysmívali. Jednalo se podle nich o produkt, který nemůže zaujmout širokou veřejnost, a s tak velkým telefonem navíc nebude chtít nikdo volat u ucha. A to se bavíme o zařízení s 5,3" displej, a podívejte se na to, s čím voláme dnes...
Řada Galaxy Note je bezesporu jedna z těch, která nejvíce ovlivnila směřování mobilního trhu. Samsung nechal vzniknout nový typ zařízení, kterému se říkalo „phablet“ nebo počeštěně „tabletofon“. Dotykové pero S Pen se postupně naučilo nové kousky, dostalo baterii, bylo rychlejší, přesnější, naučilo se bezdrátové příkazy, a to v dobách, kdy byl Galaxy Note neotřesitelnou součástí portfolia jihokorejského výrobce. Jenže, v roce 2021 nastal zlom.
Samsung Galaxy S23 Ultra je myšlenkovým nástupcem modelové řady Galaxy Note. Její kouzla se však už vytratilo. Název „Note“ dnes používají i zcela běžné telefony, takže se významově jedná o prázdné slovo. Ještě před několika lety však znamenalo hodně...
Prezident Samsungu, TM Roh, v roce 2021 oznámil, že už nebude představeno žádné další zařízení řady Note. Na tradičních srpnových představovacích akcích se místo nich začaly objevovat telefony skládací konstrukce, a řada Galaxy Note se postupně asimilovala do řady Galaxy S. U Galaxy S21 Ultra sice přibyla podpora stylusu, telefon si však držel spíše zaoblené tvary „esek“, ten pravý „Note“ přišel až s Galaxy S22 Ultra, který myšlenkově navazoval na poslední telefon řady Galaxy Note20 Ultra. Telefon měl zabudovaný stylus, a byl hranatějších tvarů. Ve stejné vlně se pak držel i nástupce - Galaxy S23 Ultra.
Na veřejnost sice občas prosákly informace o tom, že Samsung řadu opět obnoví, nic z toho se ale nepotvrdilo. Je to navíc zařážející z toho důvodu, že se řada Galaxy Note za deset let stala světovým pojmem. Marketingově měl tento brand velmi vysokou hodnotu, jenže Samsung potenciál řady prostě zahodil do koše. Lidé si však zvykli na označení Note, a tak toho začali využívat další výrobci. Telefony jako Redmi Note 12 a Infinix Note 12 Pro však nemají s původní řadou Galaxy Note pranic společného.
Samsungu přitom stačilo málo. Mohl společně se základním modelem řady Galaxy S a „pluskem“ oznamovat i Note. Hypoteticky by aktuální topmodely nesly názvy Galaxy S23, Galaxy S23+ a Galaxy Note23 a ikonická řada by žila dál. Dnes už je však dávno zapomenuta.
Modulární telefony měly jepičí život
Skvělá myšlenka, ale provedení se ani napotřetí nepovedlo.
Mobilní výrobci se nezavděčí všem. A právě z tohoto pohledu vznikl nápad modulárních telefonů. Na papíře to vypadalo skvěle - k základnímu telefonu si připojíte takový modul, který budete právě potřebovat. V roce 2013 oznámil Google Project Ara. O rok později celý projekt „dospíval“, první smartphone jsme si měli složit v roce 2015. Skutek utek. Když to začalo být konečně zajímavé, Google z celého projektu vycouval. Po řadě odkladů jej 2. září roku 2016 uložil k ledu.
A to přesto, že celý projekt vypadal lákavě. Už jen proto, že základní modul telefonu měl stát jen 1 300 Kč, a dokoupit jste si k němu mohli, co jen hrdlo ráčilo, a peněženka unesla. Počítalo se se třemi rámy. Malý měl na zádech matici slotů 2 × 5, střední 3 × 6 a veký 4 × 7. Každý z dostupný modulů pak zabíral přesně danou velikost. Celkem vzniklo několik prototypů, které se však komerčního uvedení nedočkaly.
Toto měly být tři základní velikosti modulárních smartphonů v rámci Project Ara od Googlu
Modulární smartphone v roce 2016 ukázalo i, dnes už neexistující, LG. Topmodel LG G5 měl předpoklady k tomu, aby se moduly na trhu ujaly ve velkém stylu. Vývoj telefonu stál nemalé úsilí a finanční prostředky, jenže zákazníci originální částečně modulární konstrukci nepřijali tak, jak značka zamýšlela.
A ve své době byla skutečně dosti originální. Baterii jste mohli z telefonu vysunout a nahradit za jinou, přídavný camera grip přidal telefonu další 1 200mAh baterku navíc. Dalším modulem byl DAC převodník od Bang & Olufsen se sluchátkovým jackem, pro telefon se však nabízela i 360° kamerka nebo VR brýle. Ani to však uživatele nepřesvědčilo, a na LG G5 se dívali spíše skrz prsty.
Motorola, která prakticky stála za Projektem Ara (v té době uvedení projektu ji vlastnil Google), však chtěla vyzkoušet i svůj vlastní modulární smartphone. A tak vznikly vyměnitelné moduly Moto Mods. Na trhu se používaly v letech 2016 - 2019, tedy už pod hlavičkou Lenova, ale výraznou stopu nezanechaly.
Ukátkové Moto Mods
Vznikly velmi netradiční periferie, které jste mohli na záda telefonu nacvaknout až v případě potřeby, např. projektor, tlakoměr nebo výkonnější reproduktor. A nebo také gamepad, powerbanku, fotoaparát a spoustu dalšího. Jenže Motorolu svazovaly požadavky telefonů, které musely mít stejné půdorysné rozměry, a po nasazení modulů výrazně ztloustly. A to se nebavíme o vysoké náročnosti na baterii. Posledním telefonem řady, který podporoval Moto Mods, byla Motorola Moto Z4. A tím skončily veškeré snahy o moduální smartphone. I napotřetí to bylo fiasko.
iMessage na Androidu vždy jen na pár dní
Dvě firmy chtěly podporovat iMessage na Androidu, a tvrdě narazily.
Beeper byl první firmou, která se v nedávné době pokusila na Android dostat podporu iMessage. Ze startu se firmě dařilo, protože využila chyb v implementaci iMessage, takže zprávy posílané z Androidu neměly zelenou bublinu, ale tvářily se tak, že byly poslány z iPhonu. Apple proti Beeperu brzy zakročil, který tak musel hledat alternativní cesty. Nejdříve bylo nutné přihlášení k vlastnímu Apple ID účtu, posléze se využívaly farmy s Macbooky.
Aplikace Nothing Chats slibovala iMessage na Androidu. Za pár dní byla s velkou ostudou odstraněna z obchodu Google Play a Nothing o ní raději taktně mlčí...
To, co Beeper zprovoznil, vždy fungovalo jen pár dní. Po opravě ze strany Applu musel Beeper opět předělávat celou svou aplikaci. Nakonec to skončilo neslavně. Z Beeperu se stala univerzální chatovací aplikace, která podporuje 14 chatovacích sítí, chybí prakticky jen podpora iMessage...
Pořádnou ostudu si však uřízl i Nothing. Ten se v rámci aplikace Nothing Chats chlubil podporou iMessage, i tím, že uživatelé Androidů nebudou mít v konverzacích zelené bubliny. Firma využívala komponenty aplikace Sunbird Messenger, a záhy se ukázalo, jak děravá tato aplikace je. Aplikace ukládala uživatelská data, textové informace byly ukládány bez šifrování a v databázích byly vidět i sdílené mediální soubory. Nothing svou aplikaci promptně stáhl z Google Play a jen se strohým oznámením, že po opravě chyb bude aplikace opět k dispozici. K dnešnímu dni se tak ale samozřejmě nestalo...
Od té doby Nothing o své chatovací aplikaci taktně mlčí a po Beeperu se slehla zem. Proč? Těsně po stažení aplikace Nothing Chats Apple oznámil, že začne podporovat RCS. A to znamená, že konečně začne fungovat meziplatformní komunikace mezi Androidy a iPhony bez větších omezení. Jenže, Apple k tomu nepřinutil Nothing ani Beeper, ale riziko toho, že by mohla být služba iMessage regulovaná v EU. Apple tak zdánlivě dobrovolně a zčistajasna oznámil, že vsadí na RCS. Přesto Androidům nadobro zůstanou zelené bubliny.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Vyzkoušet za 1 Kč
Nebo samostatné Živě Premium
