S léčbou deprese jsem pomohl už více lidem, stejně jako sobě a od té doby už nemají depresivní stavy ani myšlenky na sebevraždu.Úplně stačí pochopit, že většina kritizujících lidí jsou úplní vypatlanci, kteří si vlastní nedostatky kompenzují shazováním druhých a jestliže má člověk pocit, že mu "nikdo nerozumí", není to často pocit, který je "potřeba léčit", ale pokud je tento člověk inteligentní, pak je to prostě FAKT, který je nanejvýš třeba přijmout, protože mezi jeho IQ a IQ "průměrného člověka" je větší rozdíl než mezi IQ pána a jeho psa. Také by asi bylo trochu naivní snažit se najít "pochopení svého života od mého psa".Dále jsou deprese a úzkostné stavy spojené s nároky a tlaky společnosti, ovšem je opět otázka co je větší nesmysl a co je potřeba "léčit" či napravovat: Úzkostný stav nebo přesvědčení o nekonečném růstu, nekonečném výkonu atd.?
Já osobně myslím, že "nemocná" je především společnost, její tlaky a nároky, nikoliv lidé, kteří je už nezvládají. Primárně je tedy potřeba "léčit" tyto tlaky a odstranit je.Pokud člověka stresuje šéf, je nejlepší řešení poslat ho pěkně do ha*zlu a jít jinam. Pokud člověka stresuje škola, opravdu zrovna tuto školu a tento obor tak nutně potřebuje k životu? Co by se stalo, kdyby se na ni zkrátka vykašlal a dělal něco jiného?
Pokud člověka stresují rodiče, opravdu je tak nezbytné splnit jejich očekávání?Já jsem měl také úzkostné stavy před mnoha lety a vyřešily se, když jsem normálně poslal manažera do ha*zlu a v půlce pracovní doby odešel z práce... Osobně myslím, že co se týče úzkostných stavů a depresí, tak "nemocní" nejsou lidé, kteří jimi trpí, ale "nemocná" je společnost s jejími extrémními nároky, které nemají konce.Stejně tak voják, který v roce 1943 cítí výčitky svědomí při zplynování dětí není "nemocný" a není "potřeba ho léčit", ale je úchylnost popravovat děti a je potřeba "léčit" systém, který toto po lidech požaduje.