V souvislosti se zimní sezónou a dobou častějších zájezdů do zahraničních lyžařských rezortů Český telekomunikační úřad (ČTÚ) znovu upozorňuje na nástrahy používání mobilních služeb v cizích zemích. V rámci Evropské unie naštěstí tyto nástrahy díky regulaci nejsou velké, i tak se ale vyplatí znát rozdíl mezi roamingem a mezinárodním voláním.
Pro objasnění problematiky roamingu a mezinárodního volání připravil ČTÚ tento diagram. Zachycuje například i zajímavou situaci, kdy jste s českým číslem v zahraniční zemi EU a odtamtud voláte na jiné zahraniční číslo EU. V tomto případě jde o roaming, ale kdybyste volali z území Česka, šlo by o mezinárodní volání.
Ve zkratce: V roamingu se nacházím, pokud jsem se svým domácím telefonním číslem v zahraničí přihlášený do sítě tamního operátora a používám tam libovolné mobilní služby (hovory, SMS, data v roamingu). Naproti tomu telefonní hovor bude účtován jako mezinárodní volání, pokud jsem se svým českým mobilním číslem doma v Česku (přihlášený do sítě svého operátora) a volám z něj někam do zahraničí, tedy na číslo s jinou mezinárodní předvolbou než českou +420. Podobně – mimo běžný paušál – se účtují i mezinárodní SMS.
Roaming
V rámci zemí EU jsou na oba typy služeb (roaming i mezinárodní volání) zavedeny regulace. Pouze u roamingu ale platí pravidlo „roam like at home“, tedy že můžete bez příplatku využívat služby jako doma (pro hlasové hovory a SMS to platí stoprocentně, na data se vztahuje určitý limit, který je ale obvykle dostatečně vysoký, než abyste ho při týdenní dovolené přečerpali).
Jiný případ nastává, pokud se vypravíte se svým mobilním českým číslem do zahraniční země mimo EU, tedy také například do Švýcarska nebo Velké Británie (Velkou Británii zatím ještě operátoři „uznávají“ jako zemi EU, to se ale může brzy změnit). Zde už evropská regulace neplatí a záleží na vašem operátorovi, do jaké roamingové zóny danou zemi zařadí. Zde se potom platí dle ceníku nejen za odchozí minuty hovoru, odeslané SMS a spotřebovaná data, ale i za příchozí hlasový hovor. Zejména data mohou být opravdu drahá, proto se obvykle vyplatí koupit SIM nějakého místního operátora.
Pozor na hranicích EU
Na některých místech, zpravidla poblíž hranic se státy mimo EU, může docházet v telefonu k automatické volbě „neevropského“ poskytovatele (mobil se obvykle připojí k nesilnějšímu vysílači v daném místě). V takovém případě je lepší v telefonu ručně nastavit síť evropského poskytovatele. V opačném případě může dojít ke zvýšenému vyúčtování za služby, neboť v takovém případě se princip „roaming like at home“ neuplatňuje a platit za služby budete podle příslušného ceníku svého operátora pro danou roamingovou zónu.
Mezinárodní volání
U mezinárodního volání je aktuálně stanovený cenový strop za minutu hovoru na 0,19 eur (bez DPH) a 0,06 eur (bez DPH) za SMS odeslanou na zahraniční EU číslo. Regulace mezinárodní komunikace ze strany orgánů Evropské unie se vztahuje pouze na spotřebitele, tedy fyzické osoby, které tuto službu využívají pro účely mimo rámec podnikatelské činnosti.
Může se hodit
Ceníky roamingu:
Ceníky mezinárodního volání (+ SMS):
Operátoři teoreticky mohou za mezinárodní hovory a SMS účtovat i nižší sazby, než jsou ty dané cenovým stropem, a zvýhodnit tak vybrané země. Obvykle se ale cenového stropu dotýkají (aktuálně T-Mobile 5,82 Kč, O2 5,89 Kč, Vodafone 5,80 Kč za minutu hovoru). U některých vyšších domácích tarifů bývá do paušálu obvykle zahrnut i určitý objem volných minut pro mezinárodní volání. Je ale potřeba vždy ověřit, pro kterou část světa je výhoda určena.
Země světa si každý operátor může libovolně rozdělit do různých regionů a pro ně stanovit odlišné ceny. Např. české O2 má pouze dvě zóny (EU, mimo EU), český T-Mobile tři (EU, zbytek Evropy, svět), tuzemský Vodafone dělí země pro účely mezinárodního volání rovnou do pěti regionů (Region 0 až 4). Samostatně se pak účtuje volání do satelitní sítě, které bývá nejdražší a cena jedné provolané minuty se může vyšplhat až na několik stovek korun.
