Nokia 500 Auto Navigace: pravá ruka telefonu (test)

Šroubovák a obě ruce

S navigací je dodáván masivní držák s přísavkou. Je s podivem, že v této cenové kategorii dostáváme držák pasivní. Před jízdou tedy nestačí přístroj zacvaknout a jet, musíte nejprve zvlášť připojit napájecí kabel (poté, co odloupnete krytku…).

U držáku lze snadno nastavit vertikální naklonění nebo horizontální natočení přístroje. K optimálnímu nastavení je však zpravidla potřeba i čelní natočení, ke kterému u držáku Nokie 500 budete potřebovat křížový šroubovák. Tohle je špatný vtip korunovaný tím, že se ke šroubku po odloupnutí krytky…

 
Našikmo? Sáhněte pro šroubovák...

Úchyt navigace je řešen jednoduše, a to západkami na obou stranách. K jejich uvolnění slouží plastové „uši“ a je už na první pohled jasné, že obsluha vyžaduje obě ruce. To je hodně nepraktické a bez asistencí obou rukou se neobejdu ani při nasazování. Držák je příkladně pevný, ale na jeho ergonomii musí Nokia ještě zapracovat.

Držák je pevný, bez šroubováku ho ale nedáte dohromady a polohování není příliš přesné

Napájecí kabel je přímý, na jedné straně zakončen mini-USB konektorem, na druhé zástrčkou do autozásuvky. V Oktávce tak akorát dosáhne od zásuvky mezi sedadly k čelnímu oknu, u jiných automobilů vás otázka délky kabelu zřejmě trápit nebude.

  
Kamarádi... (můžete srovnat rozměry s telefonem) • v krabici najdete i praktický textilní váček • v této krabici 

Širokoúhle, jak jinak

Velký dotykový displej s rozměry 94 × 54 mm a rozlišením 480 × 272 bodů nabízí komfortní zobrazení ve formátu 16:9. Je samozřejmě dotykový a jeho matná úprava účinně zamezuje odleskům. Podsvícení lze nastavit v širokém rozsahu a dostatečný je jak jas pro jízdu za slunečného dne, tak utlumení při jízdě v noci. Jen nechápu, proč mě Nokia nutí nastavovat si jas ručně, když u telefonů několik let používá čidlo pro automatické nastavení jasu displeje podle aktuálních světelných podmínek v okolí.

Přístroj je připraven k použití přibližně po 20-25 sekundách od stisku zapínacího tlačítka. Standardně zobrazí mapu s posledním výskytem a čeká na vyhledání satelitů. Osvědčený dvacetikanálový čip Sirf Star III k tomu zpravidla potřebuje jen pár dalších sekund.

Hlavní nabídku funkcí lze vyvolat stiskem velkého prostředního tlačítka pod displejem. Zobrazí se pruh s pěti názornými ikonami, které už se volí ukázáním prstu:

• Navigátor
• Telefon
• Hudba
• Galerie
• Nastavení

Sekce Nastavení je zde věnována globálním předvolbám, jako je podsvícení displeje, volba jazyka, obnova standardního nastavení, kalibrace displeje nebo nastavení času a data. Šikovně je řešená volba hlasitosti, kde lze zvolit poměr hlasitosti jednotlivých funkcí (hlasová navigace, přehrávání hudby systémové zvuky).

Zdržovat rozhodně nebude

Nastavení navigace, trasy a zobrazení map se provádí separátně v sekci Navigátoru. Zde lze volit například hlas hlasové navigace (v české verzi je však dostupný jen jediný), zobrazované jednotky, nastavení rychlostních limitů a obvyklá nastavení pro zobrazení mapy a výpočet tras. Pokud do této nabídky vstoupíte v průběhu navigování, nedostanete se zpět k mapě s právě probíhající trasou – musíte cíl zadat znovu. Nokia to vyřešila tak, že stejnou nabídku zduplikovala ještě do kontextové nabídky dostupné v pravém dolním rohu při navigování. Odtud už lze například 3D/2D zobrazení nebo noční barvy mapy měnit v průběhu navigace, ale taková duplikace je přinejmenším podivné řešení. Kupodivu to neplatí pro nastavení podsvícení displeje, které se provádí v hlavním nastavení, z něhož je možné se do mapy vrátit.

Pohled na mapu si můžete dopřát buď kolmý nebo 3D pohledem s obláčky na obzoru. Podrobnější nastavení nejsou možná, ale ani nejsou potřeba. Přiblížení se přizpůsobuje rychlosti a situaci na mapě, takže křižovatky vždy uvidíte v potřebném detailu. Do mapy můžete „sáhnout“ a prstem si ji posouvat, případně posuvnítkem na pravé straně přibližovat a oddalovat.

Pochválit musím celkem svižné překreslování a rychlé odezvy vůbec. Navigace je vybavena výkonným procesorem Samsung pracujícím s taktem 400 MHz. Výpočet trasy z brněnské ulice Botanická do centra Aše (425 km) trvá přibližně osm vteřin, pokud zakážeme dálnice, tak se navigace zapotí necelou minutu.

Na restauraci se raději zeptejte

Mapy jsou od Navtequ a už zřejmě víte, co to znamená. Přestože minulý rok Navteq výrazně vylepšil mapové pokrytí Česka, stále na TeleAtlas úplně nestačí. Během čtrnáctidenního testu, kdy jsem s navigací jezdil po Brně, v Praze a vydal jsem se na výlety do Krkonoš a rakouských Alp, jsem ale nikdy nezabloudil, ani jsem nebyl veden do jednosměrky nebo po uzavřených cestách. V Praze a Brně bezpečně fungovala přesná navigace podle popisných čísel. Nicméně z podrobného testu map Navtequ víme, že v menších městech je to trošku horší.

Mapové podklady dostanete na 2GB paměťové SD kartě, na které zaberou přibližně 1,3 GB prostoru. Jedná se o mapy západní, střední a části východní Evropy. Zálohu map dostanete na DVD, kdybyste se například rozhodli pro nákup větší karty.

Uživatelské prostředí, ovládání, hledání adresy, práci s body zájmu, multimedální funkce a možnosti nastavení ukazuje toto video:

Cíl můžete hledat klasicky podle adresy, kdy se výběr při zadávání písmen názvu města nebo ulice chytře filtruje pouze podle názvů uložených v databázi. Název není nutné dopisovat celý, po několika znacích už si cíl vyberete ze seznamu. Nabízí se také rychlá volba ze seznamu posledních cílů nebo oblíbených míst. Kromě samotných míst lze ukládat rovnou i cesty, tzn. posloupnost průjezdních bodů a cíle. Šikovné je oddělení oblíbených míst Domů a práce, které jsou zpravidla potřeba nejčastěji. Co však chybí, je možnost přímého zadání souřadnic cíle, které se může občas hodit.

Vyhledávat lze také podle bodů zájmů. Databáze je však mizerná, tedy alespoň v Brně. Restaurace, nákupní centra, hotely… hodně bych toho navigaci naučil a nemusel bych jezdit nakupovat do Vídně, jak mi s oblibou radí. Dobrá je alespoň databáze čerpacích stanic, kde jsem na vážnější nedostatky nenarazil.

Ovládání je intuitivní. Po nalezení místa můžete rovnou spustit navigaci, prohlédnout si místo na mapě nebo si cíl zařadit do harmonogramu cesty. Do něj lze postupně přidat několik průjezdních bodů a ty pak přeskládat dle potřeby. Cestu je možné uložit podobně jako oblíbený bod, k dispozici je náhled na mapě, prohlédnutí itineráře nebo simulace navigace.

Výpočet probíhá podle předem nastavené priority času nebo vzdálenosti. Můžete zakázat dálnice, placené úseky nebo třeba trajekty. Prvotně vypočtená trasa je dobře zvolena, nenarazil jsem na žádné nelogické odbočky. Pokud jsem ale z trasy sjel, připadalo mi, že se navigace příliš dlouho drží původně vypočtené cesty, na kterou se hodlá vracet. Jakoby se přístroji nechtělo do kompletního přepočtu trasy. Ale opatřit tento subjektivní dojem nějakým konkrétním důkazem se mi nepodařilo.

Navigace nabízí funkci RDS-TMC pro sledování dopravní situace. Jako anténa zde slouží napájecí kabel. Funkce jako taková funguje – můžete si nastavit průběžné sledování informací nebo jen ruční volbu. Na mapě pak uvidíte místa s nějakou událostí, případně lze vyvolat seznam všech nahlášených událostí na trase. Jenomže v Česku se o registr těchto informací pořádně nikdo nestará a tak se na ně nedá spolehnout. Na mapě jsem tak viděl například staré události na dálnici, byť už byla dávno průjezdná.

Ve třetí kapitole se budeme zabývat hlasovou navigací, FM vysílačem, přehrávačem hudby a dalšími funkcemi