Nokia 6111 na vlastní oči: dámy, tohle bude pro vás

Jediným funkčním telefonem z nové kolekce, který nám Nokia minulý týden na tiskové konferenci ukázala, byl dámský model 6111. Protože jsme ale usoudili, že vám bude víc líbit článek o smartphonu N70, na který jsme na tiskovce také narazili, článek o Nokii 6111 přichází na řadu až nyní.

Oficiální fotografie

Nokia nám vedle známých technických parametrů oznámila hlavně dostupnost a očekávanou cenu telefonu na českém trhu. Nokia 6111 se začne prodávat od začátku října a koncová cena včetně DPH se má pohybovat kolem devíti tisíc korun.

 
A naživo

Už jsme to někde viděli

Nokia 6111 bude první stylový telefon této vysouvací konstrukce. I když v nabídce výrobce najdeme několik vysouvacích mobilů, „slider“ tohoto typu je první. Problém je trochu v tom, že u takových telefonů se nedá vymyslet moc nového. Hned při prvním pohledu na Nokii 6111 vás napadne, že jste něco podobného už někdy viděli. Ano: u Siemensu SL65 a Samsungu E800/820.

Tři příbuzné vysouvací telefony

Konkurence bude silná, protože v září se za stejnou cenu jako Nokia N6111 bude určitě prodávat i Samsung D500. Siemens se navíc už tento čtvrtek chystá představit nový model SL75 a jeho vstup na trh také můžeme očekávat na podzim.

V článku nenajdete mnoho technických parametrů. Na ně vás odkážu do katalogu mobilů, kam jsme novou Nokii už přidali. Jde nám zde o první dojmy z „živého“ telefonu.

Černou nebo bílou?

Živý telefon byl po pravdě na prezentaci pouze jeden a jeho firmware navíc patřil mezi první verze. Druhý model byl pro změnu úplně mrtvý a třeba místo modulu vestavěného fotoaparátu jsem pod krycí čočkou našel jen otvor do útrob telefonu. Takže nečekejte definitivní soudy, všechno ještě nakonec může být trochu jinak.

Design telefonu je poměrně jednoduchý. Svým obdélníkovým půdorysem se zakulacenými rohy mi hodně připomínal komunikátor MDA Compact. Je to ale samozřejmě malý a lehký telefon. Obě části se od sebe nedají oddělit tak snadno jako u Samsungu E800/E802, kde při vysouvání velmi pomáhá pružina. Musíte zabrat sami a v tomto ohledu má Nokia blíž k Siemensu SL65.

Srovnání s kartou

Na obrázcích si můžete prohlédnout obě barevné verze: světlou i tmavou. Víc mě přitahuje kontrastní černo-stříbrná varianta, není tak fádní jako světlý model. Ale slyšel jsem i úplně opačné názory, takže to raději nechám na vás.

 
Černá a bílá varianta telefonu

Až příliš zapuštěná tlačítka

Displej má rozlišení 128 × 160 bodů a toto rozlišení už musíme řadit mezi průměrné. Na telefonu je jasně vidět rastr. Některé současné telefony už do stejné plochy dostanou mnohem větší rozlišení. Displej je ale v ostatních ohledech dosti kvalitní – stejný jako u modelu 6170 nebo 7270. Velmi podobné je i uživatelské prostředí a funkce.

  
Na displeji je viditelný rastr, prostředí je podobné jako u véček Nokia

Pod displejem je čtveřice funkčních tlačítek a hlavní ovládací klávesa. Tento blok je uživateli k dispozici i v případě, když je telefon zavřený. Operace, pro které nejsou potřeba číslicová tlačítka, tak lze ovládat i bez otevření. U čtyřsměrné klávesy jsem chvíli váhal, jestli jsou její směry vůbec aktivní – na první sáhnutí to tak vůbec nevypadalo. Střední tlačítko je dostatečně velké. Dostatečně velká je i číslicová klávesnice, která se objeví po odsunutí displeje. Sahá od levého okraje až k pravému, menší mezera je pouze ve spodní části.

Vnější a vnitřní klávesnice

Na levé straně telefonu je jedno tlačítko, které odhaduji na Push to talk, vpravo vidím klávesu pro regulaci hlasitosti a pod ní samostatné tlačítko pro ovládání fotoaparátu. Boční tlačítka jsou mimochodem extrémně zapuštěná. Na levé straně jsem ještě zapomněl na infraport a na mřížku hlasitého reproduktoru. Nahoře je pak zapuštěný hlavní vypínač (napřed jsem si myslel, že jde o zámek výměnných krytů – ty ale Nokia nenabízí).

 
Na bocích: tlačítka pro hlasitost • fotoaparát • infraport, hlasitý reproduktor

S MP3, ale bez karty

Zadní strana telefonu je velmi minimalistická. Najdete zde pouze objektiv fotoaparátu s příslušenstvím: zrcátkem a přisvětlovací diodou. Umístění objektivu v pravém rohu velmi připomíná tradiční fotoaparáty. S Nokií se také konečně dá fotit naležato. Fotoaparát je megapixelový, s nefinálním firmwarem se mi ale nepodařilo vyfotit a poslat fotku.

 
Jako fotoaparát

Zajímavé je umístění šuplíčku pro kartu SIM. Není pod baterií, ale na vnitřní straně displeje a dostanete se k němu až po rozsunutí telefonu. Potom stačí vyloupnout víčko a už jste u karty. Protože Nokia 6111 dokáže přehrávat soubory MP3, hodila by se i paměťová karta. Nechte si ale zajít chuť, k dispozici je jen 23 MB vnitřní paměti. Z celkového pohledu to rozhodně není málo, pro poslech MP3 je ale tato kapacita nedostačující.

Systémový konektor – standardní Pop-Port a malá zdířka pro novou nabíječku – je netypicky na horní straně telefonu. Ani u jednoho z prezentovaných modelů nebyl chráněný krytkou, ale pevně věřím, že u finálního vzorku krytka bude. Bez ní telefon s odhaleným systémovým konektorem vypadá trochu divně a takhle to myslím nemůže zůstat.

Nokia přebíjí vše

Přiznám se, že Nokia 6111 na mně nezanechala příliš silný dojem. Je to další telefon střední třídy, zaujme ale designem a funkční výbava také není špatná. Jen se mi pořád vybavuje, že Siemens a Samsung podobné telefony představili už před rokem a Nokia přidává navíc snad jen megapixelový digitální fotoaparát.

U tohoto telefonu uživatele tak více než jindy bude muset přesvědčit značka – že je to Nokia. Všimli jste si ale, že finský výrobce po véčku 6101 přichází s dalším telefonem, o kterém byste klidně mohli říct, že ho vyrobil třeba Samsung? Originalita ve véčkových modelech se Nokii zřejmě vymstila, nezaujala tolik zákazníků, aby výrobce mohl říct, že nastavená cesta byla správná.

Ale musím skončit pozitivně. I když je Nokia 6111 tak trochu kopie, je to pěkný telefon a bude se líbit. Cena není nastavena tak vysoko a navíc lze očekávat, že bude jen klesat.

---

V druhé kapitole najdete přehled technických parametrů Nokie 6111