Nokia 6280 je výborně vybavený mobil, který by se mohl líbit mnoha uživatelům. Jakou u nich má šanci na úspěch můžete zjistit na základě našich dlouhodobých zkušeností. Je to skvělý mobil, ale dokáže o tom přesvědčit každého?
Kapitoly článku:
Na Nokii 6280 jsem se těšil od okamžiku prvního představení. Funkční výbava byla ještě lepší než u modelu 6230i, telefon se mi také více líbil svým designem a výsuvnou konstrukcí. Po neúnosně dlouhé době čekání jsem konečně telefon dostal do svých rukou a mohl si ověřit, jestli jsem se netěšil zbytečně. Pokud vás zajímá přehled všech funkcí a parametrů, přečtěte si mimořádně podrobnou recenzi. V tomto článku jsem se snažil zaměřit hlavně na to, jak se mi s telefonem pracovalo a jak jsem využíval možností, které mi nabízí.
Nokia 6280
První setkání
Nokia 6280 se velikostí přibližuje klasickým telefonům, v hmotnosti jsem už ale poznal zřetelný rozdíl. V zavřeném stavu je telefon srovnatelný třeba se Sony Ericsson K750i, je jen trochu tlustější než klasické telefony. Pokud používáte Nokii 6230i, budete u nové 6280 obdivovat především obrovský displej a možná budete stejně jako já překvapeni, že je 6280 v zavřeném stavu o kousek kratší.
Telefon na mě působil spíše jako trochu menší smartphone. Hodně velký displej, navíc je nad ním cosi, co vypadá jako automatická regulace podsvětlení, kterou některé symbianové telefony používají. Smartphonový dojem kazí jen menší počet ovládacích tlačítek pod displejem.
Na první pohled trochu větší telefon
Mobil také vypadá hodně stroze. Nokia asi nechtěla kromě vysouvání riskovat žádné další experimenty a tak vyrobila co nejobyčejnější (co se vzhledu týká) mobil. Zadní strana je už ale vysloveně nudná, prostě jen černý kryt a na něm stříbrný proužek s nápisem Nokia a objektivem fotoaparátu. Ten mohl být mimochodem nějak chráněný – sice se mi jej nepodařilo poškrabat, ale častým otiskům prstů se nevyhnul. S otisky prstů jsem musel bojovat i u displeje, zbytek telefonu ale tvoří matně černý nebo stříbrný plast a tomu otisky nevadily.
Tlačítka na bočních stranách se Nokii moc nepovedly. Se všemi se mi pracovalo dost špatně, jsou zapuštěná a ještě příliš dobře nereagují na zmáčknutí. Chyběla mi nějaká zřetelnější odezva, ze které bych poznal, že telefon udělal, co jsem po něm zamýšlel. Nejvíce zapuštěné je tlačítko pro zapnutí, které je nahoře nad displejem. Na jednu stranu je to výhoda, protože se vám ani omylem nestane, že byste telefon náhodně vypnuli, pokud byste ho ale chtěli využívat k přepínání profilů, moc spokojení s ním nebudete.
Tlačítka na bocích
Nijak chválit nemůžu ani krytku pro paměťové karty. Ty se vkládají z boku, což je rozhodně výhoda, ale krytka drží na těle telefonu jako přilepená. Za celou dobu používání jsem nepřišel na jiný způsob jak si s ní poradit, než ji vypáčit ostrým předmětem (naštěstí to šlo i povyrostlým nehtem).
Slot pro paměťovou kartu • otevřená dvířka
Vysouvat je opravdu lepší, ale...
Hned na začátku se přiznávám, že mám pro výsuvnou konstrukci u mobilů slabost. Telefon si v zavřeném stavu uchovává solidní rozměry, navíc je u něj dost místa jak pro velký displej, tak i ovládací tlačítka a klávesnici. Nokia 6280 moje slova potvrzuje, ale abychom si podobný komfort mohli opravdu užít, nesmí nás současně zlobit horší konstrukce. A tady už se telefonu něco vytknout dá.
Pozor na všechno, co se hýbe
Bohužel nevím, kolik lidí přede mnou už tento mobil používalo, jisté ale je, že se vrchní díl, který se vysouvá, viklal. Na obranu Nokie 6280 musím ale říct, že se viklání postupem času nijak nezhoršovalo a tak bych jej přisoudil spíše nešetrnému užívání předchozími majiteli. U korejských mobilů bych si ale na podobnou věc asi nemusel ztěžovat vůbec.
Co mi postupem času začalo na Nokii 6280 vadit mnohem více než mírné viklání, byl vysouvací mechanismus. Na začátku fungoval poměrně snadno a myslel jsem, že ho budu moci pochválit, postupně se ale jeho vlastnosti zhoršovaly. Při vysouvání jsem měl čím dál více pocit, že jsou k sobě obě poloviny mobilu jakoby přilepené a v první chvíli bylo potřeba vynaložit trochu více síly, abych je od sebe dostal. Ani tentokrát se nejednalo o nic tragického, ale otázkou je, co by se stalo, kdybych telefon mohl používat ještě několik dalších měsíců.
Kolejničky pomáhají při vysouvání
Po konstrukční stránce na tom tedy Nokia 6280 není úplně nejlépe, měl jsem z ní ale určitě lepší pocit než z předchozí 6111. Bylo poznat zlepšení. Jsem moc zvědavý, jak si Nokia poradí s výsuvným mechanismem u symbianové N80.
Poznámka: naCeBITu jsem si na stánku Nokie mohl vyzkoušet několik dalších vzorků Nokie 6280, u kterých jsem zmíněné problémy s konstrukcí nepozoroval.
V další kapitole se budeme věnovat klávesnici, ovládání, displeji a uživatelskému prostředí