Chytrá Nokia 6681 mi dělá společnost už téměř půl roku. Stále je to velmi dobrý telefon, který je mi užitečným společníkem jak pro práci, tak pro zábavu. Jaké jsou moje dojmy a zkušenosti?
| Nokia 6681: ve zkratce |
| cena |
12 999 Kč |
| hodnocení |
výborný (86 %) |
| rozměry |
108 × 55 × 21 mm, velký telefon |
| hmotnost |
131 g, velmi těžký telefon |
| hlavní displej |
35 × 41 mm, 176 × 208 bodů, aktivní, 262 tisíc barev |
| udávaná výdrž |
až 264 h (pohotovost), 360 min (hovor) |
| komunikace |
Bluetooth, systémový konektor, GPRS (třída 10), EDGE (třída 10) |
| paměť |
8 MB, paměťová karta: RS-DV-MMC |
| operační systém |
Symbian 8.0a Series 60 |
| adresář |
sdílená , vícepoložkový, vyhledávání postupným psaním |
| vyzvánění |
polyfonní, 48 hlasů, MP3 |
| zprávy |
SMS (sdílená), T9 zkracuje, MMS, e-mail |
| multimédia |
Java, MP3 přehrávač, |
| fotoaparát |
1 280 × 960 bodů, 1,23 Mpx, natáčení videa |
| Podrobné parametry telefonu najdete v katalogu mobilů |
Nechci zde znovu opakovat to, co již bylo řečeno v megarecenzi Marka Lutonského, proto uvedu jen rychlé shrnutí. Nokia 6681 je mobilním telefonem s otevřeným operačním systémem, a sice Symbianem ve verzi 8.0 – tuto platformu označuje výrobce jako S60 (dříve Series 60). Používaný telefon má firmware 4.00.15 z 28. 5. 2005 a zatím jsem v něm nenašel tolik chyb, aby se mi vyplatilo jít si pro novou verzi. Představa, že budu mobil znovu instalovat, mne docela děsí.
Nokia 6681
Nokia 6681 není ani malý, ani lehký telefon. Má hodně přes sto gramů, takže se zdá ve srovnání s běžnými telefony těžká. Vzhledem k tomu, že jako druhý telefon používám Nokii 7710, která je ještě o 50 g těžší, připadá mi 6681 naopak lehká; vše je relativní. Design mobilu je střídmý a konzervativní a v lehce zlatavé barvě, kterou je po stříbrné a modré třetí možnou variantou, vypadá telefon elegantně. Displej má klasické rozlišení 176 × 208 bodů – chtělo by to pár pixelů v obou směrech navíc. Jas je dostatečný; mám jej stažen na polovinu, protože na maximum displej zbytečně svítí, což vadí zejména v noci. Nad displejem je čidlo, které reaguje na světlo – ve dne jasně rozsvítí displej a vypne podsvícení kláves, ve tmě naopak jas displeje ztlumí a podsvítí tlačítka.
Displej (jakoby) na denním světle a v noci • světelné čidlo v rohu telefonu
Malá kartička v základu
Po straně má 6681 dva stříbrné proužky, které neslouží jen jako ozdoba, ale také jako maskování slotu pro paměťovou kartu. Vzhledem k tomu, že má mobil velmi malý vnitřní „disk“, jen 8 MB, je karta nutností; Nokia si je toho vědoma a s dostanete 64MB kartu RS-MMC, tedy v polovičním profilu. Telefon umí používat pouze karty s duálním napájením (DV, 1,8 V a 3,0 V), což znamená jediné: pokud již kartu MMC máte, můžete ji vyhodit. Zkrátka nebude fungovat a hotovo. Nepochodíte ani s velkou kartou – dvířka musí zavřená, jinak mobil kartu nerozpozná. A protože je 64 MB málo (cca 20 MB již zabíraly nainstalované programy), musel jsem investovat do karty větší. Bohužel v době, kdy jsem mobil začal používat, cokoli většího než 256 MB nebylo k dostání. Časem ale 256 MB přestalo stačit – to v době, kdy jsem si pořídil navigaci TomTom s mapu, která má 400 MB. Těsně před Vánocemi se mi podařilo sehnat gigabajtovou kartu (originál Nokia), takže nyní mám (snad) vystaráno.
Dvířka zakrývají slot pro paměťovou kartu
Ke kartě dostanete v balení také miniaturní čtečku MMC (čte i SD) karet, do které je možné zasunout i RS-MMC bez redukce na plnou velikost karty. Čtečka je velmi rychlá a data zapisuje bleskurychle; zhruba dvojnásobnou rychlostí než moje stará čtečka od Panasonicu. Pokud používáte i „velkou“ čtečku, nemusíte shánět redukci, je rovněž v balení. V krabici najdete také USB kabel a stereo headset, který zajišťuje rozumnou reprodukci hudby. Tedy pokud nejste nijak nároční, protože basy prostě nezná. Řešením je nákup redukce na konektor 3,5mm jack, který dovolí použít lepší sluchátka. Redukci lze pořídit ovšem jen v balíčku Nokia Music Pack, který obsahuje kromě redukce také 256MB kartu a čtečku MMC/SD. Balíček lze pořídit za nějakých 1 800 Kč; pokud vám stačí 256MB karta, může to být řešení.
Nokia Music Pack • malá čtečka karet a redukce na kartu plné velikosti • redukce k připojení běžných sluchátek
Poznámka: Naštěstí DV-RS-MMC karty fungují i v zařízeních, které standardně podporují karty s jednoduchým napájením. Díky tomu jsem nemusel svou 256MB kartu vyhazovat, ale upotřebil jsem ji v Nokii 7710 (samozřejmě s redukcí) a stará 128 MB karta, která se k 7710 dodávala, se mi zase hodí do foťáku. I tak se mi ale v šuplíku válí RS-DV-MMC 64 MB od Nokie 6681. S kartami je kříž...
Zastavte to vrzání
Vrásky na čele mi dělá konstrukce telefonu, zejména zadní posuvný kryt čočky fotoaparátu. Je to sice fajn nápad, čočka se alespoň nešpiní, ale v zavřeném stavu zvučí kryt jako stará prkenná podlaha – a to od počátku, hned jak jsem si telefon pořídil. Zatímco telefon jako takový vypadá bytelně, plastový kryt celkový dojem zbytečně kazí. Zkoušel jsem kryt „vycpat“ papírkem, aby neměl takovou vůli, ale moc úspěšný jsem nebyl a navíc vždy po použití foťáku je nutné papírek vracet. Není to zkrátka šťastné řešení, takže jsem si nakonec na vrzání zvyknul. Těší mne alespoň fakt, že nemusím před focením čistit čočku, což bývala pravidelná operace u Siemense S65, kterému se čočka zanáší neskutečným způsobem – je zapuštěná a prach se v „oku“ drží jako klíště Lábuse.
Krytka objektivu v zavřeném a otevřeném stavu
V druhé kapitole se zaměříme na klávesnici a prozkoumáme uživatelské prostředí telefonu. Zmínka bude také o rychlosti.
