Nokia překvapila představením internetového tabletu s označením 770. Jak se s ním pracuje? Jak vypadá prostředí a jaké výhody přináší linuxové srdce přístroje uživatelům a kolik práce šetří či naopak přidává vývojářům? Článek je doplněn mnoha obrázky a videem práce v novém operačním systému. Poradíme, jak systém nainstalovat do osobního počítače.
Vyzkoušejte si také
Návod v této kapitole je určen pro alespoň středně pokročilé uživatele Linuxu.
Chcete-li začít s vývojem či portováním aplikací pro Nokii 770, nejpřímější cestou je nainstalovat do oblíbené linuxové distribuce celé vývojové prostředí. Nejjednodušším řešení je použít jednoduchý instalátor, který stáhnete zde. Přestože je na stránkách projektu doporučován Debian Linux jako ideální vývojová platforma, my jsme úspěšně používali celý vývojový balík na SuSE Linux 9.3 Professional.
Instalátor provede stažení všech potřebných komponent (připravte se, že celkový objem stahovaných dat se pohybuje okolo tří set megabajtů) a následnou instalaci včetně provedení základní konfigurace. Ta je dokončena výběrem uživatelů, kteří budou mít právo v Maemo systému pracovat. Dáváte-li ovšem raději přednost ruční instalaci, můžete postupovat podle podrobného návodu. Po dokončení instalace stačí pod superuživatelem root celé prostředí inicializovat příkazem
/scratchbox/sbin/sbox_ctl start
a poté se již můžete přihlásit do vývojového prostředí zadáním příkazu z konzole
/scratchbox/login
Právě jste se poprvé přihlásili do prostředí vývojové platformy Maemo. Předpokládáme však, že vás více než příkazová řádka zajímá grafické uživatelské rozhraní. Abychom jej mohli spustit, musíte mít spuštěn samostatný Xserver, ideálně se stejným rozlišením i parametry, jaké má obrazovka skutečného přístroje. Nejjednodušším způsobem zprovoznění je spustit samostatný server přímo v grafickém prostředí pomocí aplikace Xnest; přesněji například příkazem
Xnest -geometry 800x480 -ac :2 &
Z vlastní zkušenosti doporučuji, abyste raději nepoužívali jinou barevnou hloubku zobrazení než 16 bitů. Ušetříte si hodně nervů a starostí s nestabilností grafického prostředí. Máte-li spuštěn dedikovaný Xserver pomocí posledního příkazu, můžete přistoupit ke startu grafického prostředí. Nejdříve však musíte systému oznámit adresu serveru, který má pro zobrazení použít. Pro méně kované: docílíte toho nastavením systémové proměnné DISPLAY pomocí jednoduchého příkazu
export DISPLAY=localhost:2
Nyní můžete spustit grafické prostředí příkazem
af-sb-init.sh start
Jak již selský rozum napovídá, vyměníte-li parametr start příkazu af-sb-init.sh za parametr stop, grafické prostředí opět korektně ukončíte. Naopak parametrem restart grafické prostředí restartujete, což je užitečné například po kompilaci či instalaci nové aplikace.
Co takhle nějaké programy?
Přepnete-li se do okna aplikace Xnest, vidíte v něm zobrazené grafické prostředí operačního systému komunikátoru Nokia 770, které si nyní můžete osahat na vlastní kůži. Určitě budete ale postrádat nějaké aplikace. Ty lze doinstalovat hned několika způsoby: můžete sáhnout přímo po binárních balíčcích určených pro instalátor grafického prostředí (najdete jej v ovládacím panelu), můžete použít také binární balíčky pro Debian. Ty však musíte instalovat pomocí příkazu dpkg –i nazev_balicku.deb ze prostředí příkazové konzoly; navíc lze instalaci těchto balíčků provádět pouze v prostředí vývojové platformy, protože na reálném přístroji nebude příkazová řádka běžně k dispozici. A konečně můžete také nainstalovat aplikaci ze zdrojových kódů. Při vlastní kompilaci aplikací si musíte dát pozor, pro jakou platformu výsledný binární soubor vlastně vytvoříte: aplikace kompilované pro platformu ARM spustíte na reálném přístroji, ale nikoli v prostředí emulátoru a naopak.
Instalace ze zdrojových kódů již připravených pro Maemo se ničím neliší od instalace známé z „velkých“ linuxů, tedy klasickou kombinací trojice příkazů ./configure, make, make install. Velké množství aplikací používajících knihovnu GTK můžete zkompilovat bez jakýchkoli zásahů do zdrojových kódů. V našem případě byla triviální záležitostí například instalace multimediálního přehrávače Mplayer, kecálka Xchat, nástroje pro sledování systému Gkrellm nebo třeba prohlížeče obrázků Gview.
Přehrávač Mplayer • prohlížeč Gview • Xchat
I přesto se však vyplatí tyto aplikace pro použití pod platformou Maemo upravit, především z důvodu dodržení jednotného uživatelského rozhraní. Klasický GTK dialog neupravené aplikace by mezi běžnými nativními aplikacemi (rozumějte upravenými do vzhledu Maemo aplikací) vypadal velmi nevzhledně.
Úprava vzhledu aplikací spočívá především ve změně způsobu zobrazování dialogů, změny hlavní nabídky a přesunutí případné ikonové nabídky do příslušného prostoru spodní lišty. Protože podrobný popis plné portace aplikací svým rozsahem i zaměřením přesahuje možnosti tohoto článku, mohu zvídavějším čtenářům doporučit velmi dobře zpracovaný praktický návod. Po pravdě řečeno, nejde o nic složitého, což jistě pomůže rychlému rozšíření nativních aplikací.
V poslední kapitole najdete velkou galerii obrázků uživatelského prostředí Nokie 770 a platformy Maemo