Nokia E60 je podle výrobce určená především k práci. Proto jí chybí některé multimediální funkce jako rádio, fotoaparát či druhá kamerka pro pořádání videohovorů. Telefon je na dnešní poměry velký, to by ale těm, pro které je určena, nemuselo vadit. A cena? Velmi příjemná.
Trochu paměti nikdy neuškodí
Na druhé straně najdete šuplíček pro paměťovou kartu typu RS-MMC Dual Voltage, tedy stejný typ, jako používá Nokia 6681 nebo N70; všechny novější chytré telefony už ale používají miniSD. Pokud tedy budete na E60 přecházet např. z 6681, máte štěstí, vaše investice do karty nebude znehodnocena. Vkládání karty lze provádět za pochodu, ale otvírání dvířek je řešeno poněkud nepohodlně; 6681 nabízí elegantnější řešení.
Detailní pohledy z bočních stran
Na stejné straně mobilu se nachází také hlasitý reproduktor, přístup k baterii je pak vzadu; jak jsem zmínil už dříve, nevrže, neskřípe. Na spodní straně je pak konektor pro nabíječku a Pop-port. Jack na sluchátka nehledejte, stejně jako nehledejte sluchátka ve standardní výbavě, je tu jen handsfree. K Pop-portu se také připojuje dodávaný USB kabel.
Opravdu jemný
Oproti starším symbianovským chytrým telefonům má E60 podobně jako N90 nebo N80 displej s rozlišením 352 × 416 bodů, přičemž rozměry displeje zůstaly de facto zachovány (35 × 41 mm). To znamená, že zobrazení bylo výrazně zjemněno, a to až na hranici rozlišovací schopnosti oka. Zatímco na starých telefonech při rozlišení 176 × 208 bodů jednotlivé pixely bez problému vnímáte a displej je docela hrubý, na E60 (a dalších mobilech 3rd Edition) jsou písmo a objekty už tak vyhlazené, že body už nemáte téměř šanci poznat. A jak došla Nokia k podivnému rozlišení 352 × 416 bodů? Je to pouhé zdvojnásobení rozlišení původního. Na displeji se stejnými rozměry se tak zobrazí 4× více informací! Pro lepší představu: starý displej by na E60 zabral jen čtvrtinu.
Detaily displeje za světla... • ...a ve tmě
Model E60 však jde ještě dál. Místo „obyčejných“ 262 tisíc barev, které zobrazí N80 či N90, umí rovných 16 milionů, každý barevný bod tedy zabírá v paměti tři bajty. To znamená datovou náročnost téměř půl megabajtu; pamatuji se na doby, kdy grafickým kartám počítače stačila bohatě velikost poloviční. Doba jde zkrátka kupředu a mobilní telefony jsou lepší a výkonnější mašiny než počítače ještě před několika lety.
Podsvícení displeje lze měnit v pěti krocích, přičemž nejjasnější nastavení je natolik dostatečné, aby byl displej čitelný i na slunci. Nicméně mám pocit, že starší symbianovské mobily svítily nepatrně více. Stejně jako na chytrých mobilech i zde je snímač intenzity světla, který ve tmě rozsvítí klávesnici a sníží jas displeje.
Co v kalendáři, to na displeji
Prostředí telefonu doznalo oproti starším symbianům jen drobné změny – váží se především na vyšší rozlišení. Zobrazení je jemnější, takže se na displej vejde více informací. Pokud vypnete aktivní pohotovostní režim, bude joystick spouštět kalendář, novou SMS a kontakty. Bude-li aktivní pohotovostní režim zapnutý, poslouží joystick k pohybu mezi jednotlivými položkami. Na displeji pak mimo aktuálního času, sítě, informací o sítích (3G, WiFi), síle signálu či stavu baterie také počet nesplněných úkolů, seznam schůzek (maximálně tři), případně rychlý přístup do e-mailové schránky.
Pohotovostní displej a menu
Můžete si také nadefinovat šest aplikací, které lze rychle spustit bez nutnosti navštívit menu. Trochu mne jen mrzí, že tento režim nevypíše seznam úkolů, pokud jich máte definováno více než jeden; v takovém případě ukáže jen jejich počet, což je škoda, místo na displeji je. Na pozadí může být jakákoliv tapeta, lze také měnit barevné prostřední – téma. Zkrátka možnosti personalizace jsou velice široké. Jen mi chybí nastavení velikosti fontu, který mi osobně vyhovuje, ale některým uživatelům by jistě bodlo větší písmo.
Otočit, prohlížet
Menu má klasické mozaikové uspořádání, na jedné obrazovce je celkem dvanáct ikon, tři sloupce a čtyři řádky. Ikony jsou díky rozlišení velmi jemné, jen popisky mohly být větší a tudíž čitelnější – opět říkám, sám s tím problém nemám, ale mohou se najít tací, kteří ano. Menu je cyklické, pokud dorazíte na jeho konec, objevíte se na začátku. Další úrovně jsou již textové.
Celkově je mobil velice rychlý, aplikace se spouští svižně; celkově se mi telefon jeví jako svižnější než 6681 a podle recenzentů ze slovenské MobilManie je i rychlejší než model N80. Zkrátka na rychlost si absolutně nemohu stěžovat; musíte ale počítat s tím, že první spuštění aplikace je vždy pomalejší, přepínání mezi běžícími programy je ale už rychlé (do seznamu spuštěných programů se dostanete delším podržením tlačítka menu).
Práce s natočeným displejem
Zajímavou novinkou, kterou nemá ani N80, je možnost celé prostředí telefonu o točit o 90 stupňů – vše tak bude na šířku – i aplikace. Je to skvělé zejména v internetovém prohlížeči, který zmiňuji dále v recenzi. Jinak je to v podstatě zbytečná funkce, protože v otočeném stavu se nedá psát. Může se to ale hodit při čtení delších textů, které tak budou širší a lépe formátované. S otočením se změní také popisky funkčních kláves, bohužel ale přijdete o prostor pro výpis aktuálních událostí v kalendáři v pohotovostním režimu, stejně tak je omezen prostor pro aplikace rychlého spuštění; místo šesti se jich ukáže jen pětice.
V příští kapitole si podrobněji prohlédneme možnosti volání, zpráv a mobilního internetu
