Finská firma Nokia, kdysi dominantní hráč na trhu s mobilními telefony, se rozhodla vybudovat na Měsíci první 4G/LTE síť. Cílem ambiciózního projektu bylo zabezpečit komunikační infrastrukturu pro budoucí lunární mise a podpořit průzkum našeho vesmírného souseda. Mise IM-2 měla být pilotním projektem, který ověří proveditelnost tohoto záměru.
Nokia ve spolupráci s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) a dalšími partnery dodala komponenty pro komunikační systém Lunar Surface Communications System (LSCS), který měl zajistit nejen přenos dat mezi lunárními rovery, ale také umožnit historicky první mobilní hovor mezi Zemí a Měsícem.
Pokazilo to nepodařené přistání
Síťové zařízení bylo optimalizováno tak, aby odolalo extrémním podmínkám Měsíce – teploty zde mohou dosahovat až 120 °C ve dne a -140 °C v noci. Nokia musela nahradit některé běžné součástky lehčími materiály a vyvinout nový systém tepelného řízení, který zvládá rozptyl tepla bez použití vzduchu. Mise IM-2 byla naplánována na maximálně 14 dní, přičemž modul měl být funkční pouze několik dní před lunární nocí.
Bohužel, jak už to tak bývá, realita občas hodí klacek pod nohy. Přistávací modul, který vezl potřebné vybavení, se při přistání převrátil na bok. Kvůli tomu nebylo následně možné správně natočit solární panely a zařízení tak nemělo dostatek energie. Historický první telefonát z Měsíce se tak nepovedlo uskutečnit. To však neznamená, že mise jako celek skončila nezdarem.
Přistávací modul
Nokia úspěšně spustila a otestovala lunární LTE síť, ale kvůli technickým omezením se ji nepodařilo plně využít k přenosu dat přes mobilní zařízení. Během krátkého 25minutového okna, kdy měl modul ještě dostatek energie, se povedlo ověřit klíčové aspekty fungování sítě a přenést operační data mezi Měsícem a řídícím centrem na Zemi. Tím se prokázalo, že technologie, které používáme na naší planetě, se dají upravit a používat i v tak extrémním prostředí, jako je Měsíc.
Prezident Bell Labs Solutions Research v Nokii Thierry E. Klein to trefně shrnul: „V kosmickém průzkumu jsou velké úspěchy a malé úspěchy. My jsme doručili a implementovali první mobilní síť na Měsíci a jsme neuvěřitelně hrdí na výsledky, kterých jsme dosáhli navzdory velmi náročným okolnostem.“
Proč nepoužili 5G?
Největší dopad mělo nevydařené přistání na firmu Intuitive Machines – její akcie se po neúspěchu mise propadly o více než 50 %. I to je daň za ochotu riskovat a snahu posouvat hranice. Na druhou stranu se ale potvrdilo, že i v kosmickém prostředí se dají využít technologie, které známe z každodenního života. A to je povzbudivé pro další mise.
Do budoucna je v plánu vytvoření stálé základny na Měsíci a síťové propojení astronautů a techniky. Mobilní sítě by měly zajistit přenos dat, zvuku i živého videa ve vysokém rozlišení a pomoci při hledání důkazů o existenci vody. Axiom Space dokonce plánuje integraci 4G LTE do skafandrů.
Zajímavou otázkou je, proč Nokia nepoužila modernější 5G technologii. Důvodem je především dlouhá doba vývoje kosmických technologií – v době, kdy se mise připravovala, byl 5G standard stále relativně nový a neověřený. Nokia se proto rozhodla vsadit na léty prověřenou technologii 4G, která byla spolehlivější a snadněji adaptovatelná na extrémní podmínky. Navíc 5G má vyšší energetické nároky, což by bylo v prostředí s omezeným napájením problematické.
Přestože mise IM-2 nesplnila všechna očekávání, Nokia ukázala, že lunární komunikační infrastruktura je možná. Je jen otázkou času, kdy se na Měsíci uskuteční první mobilní hovor. Vývoj telekomunikačních technologií pro vesmír je důležitým krokem nejen pro lunární mise, ale i pro budoucí výpravy na Mars, kde se podobná síť může stát nezbytnou součástí trvalé přítomnosti lidstva na jiné planetě.