Nokia si píská, Ericsson chystá smuteční pochod

Společnosti Nokia a Ericsson ohlásili své finanční výsledky za první kvartál tohoto roku. Zatímco u Nokie vypukly bouřlivé oslavy, Ericsson mohl chystat tak akorát smuteční pochod.

Když se před několika lety rozbíhaly první mobilní sítě standardu GSM, tak asi málo kdo mohl tušit, jaký rozvoj tato technologie ke konci 20. století prožije. Na počátku stálo několik významných společností, z nichž se jako nejúspěšnější ukázaly firmy Ericsson a Nokia. Ericsson měl již od začátku jakýsi technologický náskok a jeho finanční zdroje se zdály býti bezednější než u jeho protivníka - Nokie. Nokia byla společnost plná nadšenců, kteří chtěli za každou cenu porazit soupeře ze Švédska, třeba jen proto, že jsou to Švédové. Mezi Finy a Švédy totiž panuje již dlouhá staletí silná rivalita a konkurence.

Sítě GSM se uchytily takřka ihned. Tato technologie doslova zaplavila celý svět. Nejvýznamnějším světovým dodavatelem GSM sítí byl zpočátku Ericsson, který v oblasti vybavení pro telekomunikace měl již dlouholetou tradici. Nokia tedy logicky vsadila na druhou stranu trhu – tedy spotřebitele a koncová zařízení neboli telefony. Zatímco Ericsson usilovně pracoval na vylepšení vybavení pro sítě a jen tak mimochodem vyvíjel telefony vyšší třídy, tak Nokia usilovně pracovala na telefonech od nejnižších tříd až po ty nejvyšší a jen tak mimochodem pracovala na vybavení pro mobilní sítě.

Nokia to však odhadla velmi dobře. Její mobilní telefony dosáhly velkého úspěchu a tím se rychle prodrala mezi světovou špičku. Telefony jí začali přinášet dostatečné finanční prostředky pro rozjezd kvalitního vývoje a výroby zařízení pro sítě GSM. Jen pro informaci – v 1. kvartálu tohoto roku tvořil zisk divize mobilních telefonů Nokia 70 % z celkového čistého zisku společnosti. Situace se postupně vyvinula tak, že Nokia se dostala mezi přední světové výrobce zařízení pro mobilní sítě GSM a zároveň obsadila 1. místo na světovém žebříčku nejprodávanějších telefonů.

A Ericsson? Vybavení pro mobilní sítě vyrábí vskutku špičkové, o čemž mimo jiné svědčí jeho pevná pozice na světovém telekomunikačním trhu a nemalé zisky plynoucí z prodeje vybavení pro sítě GSM. Ale ty telefony. Ericsson se prostě za každou cenu snažil být také špičkovým výrobcem mobilních telefonů, ale jeho pozice se stávala čím dál tím horší. Možná to bylo způsobeno orientací jeho výrobků především na majetnější klientelu, možná k tomu přispělo několik méně či více významných přehmatů. Každopádně divize mobilních telefonů Ericsson začala v loňském roce mít již tak výrazné finanční problémy, že se Ericsson rozhodl k radikálnímu řešení (evidentně však málo radikálnímu).

A jak dopadl souboj dvou severských rivalů v 1. kvartále nového tisíciletí? Dobře i špatně. Dobře pro Nokii, která s čistým ziskem 1,41 mld. EUR a 35% podílem na světovém trhu mobilních telefonů zaujala 1. místo. A špatně pro Ericsson, který i přes velké úspěchy svých divizí vyrábějících zařízení pro mobilní sítě, přišel v divizi mobilních telefonů o 0,536 miliardy EUR, což úplně zastínilo jeho úspěchy v jiných oblastech. Divize mobilních telefonů Ericsson je spíše již parazitem, který ubírá společnosti sil, než součástí celku, která se snaží společnost povznést. Pokud Ericsson neprovede nějakou opravdu radikální změnu v divizi mobilních telefonů, tak by ho tato „sranda“ mohla přijít na mnohem více než je půl miliardy EUR za 3 měsíce. Světové burzy jsou totiž neúprosné a společnost, která živí takovouto výrazně ztrátovou divizi, by mohla také velice rychle přijít o svou pověst, jméno a hlavně o vysokou hodnotu akcií.

Problémy v podobě klesajících zisků z prodeje mobilních telefonů však nepostihly pouze Ericsson. Zdá se totiž, že kromě Nokie snad neexistuje společnost vyrábějící mobilní telefony, která by zaznamenala výraznější nárůst v počtu prodaných kusů. Vypadá to, že Ericsson brzy nebude jedinou výrazně ztrátovou společností na této části telekomunikačního trhu. totiž postihla celosvětová stagnace, která bude velice pravděpodobně i nadále pokračovat.

Čím dál tím více společností, jak operátorů, tak výrobců telefonů, tak začíná sázet na poslední toužebně očekávanou kartu – UMTS. Pokud by sítě třetí generace zaznamenaly takový úspěch jako sítě GSM, tak je vše v pořádku a mnoha operátorům a výrobcům telefonů to doslova vytrhne trn z paty. Pro mnohé společnosti je však UMTS v jejich hře kartou poslední. Jedině čas však ukáže, jestli poslední karta byla eso nebo sedmička. Problém je však také v tom, zda se všechny společnosti příchodu UMTS síti ještě dočkají. Čas běží totiž neúprosně dál a vývoj zařízení pro UMTS bude potřeba odněkud financovat.