Cink, cink, cink. V dnešním moderním světě se smartphony ozývají prakticky neustále. Přijde vám nová zpráva na sociálních sítích, někdo publikoval zajímavý obsah, vyšlo nové video na YouTube, vezou vám zásilku, přišel vám e-mail... Pokud byste počítali denní notifikace na svém telefonu, možná byste se napočítali i přes stovku nebo dvě. Podle oborníků však právě neustálé notifikace na telefonech škodí našemu zdraví - snižují koncentraci a rozptylují nás.
Smarthpony nás rozptylují už jen tím, že je máme nablízku. S notifikacemi je však situace daleko horší. I díky nim odemkneme telefon zhruba 85× denně, tedy zhruba každou čtvrthodinu. Už to je možné samo o sobě považovat jako závislost. Jenže problém je ten, že po položení telefonu může trvat i několik minut, než se lidé opět začnou soustředit na to, při čem je telefon původně vyrušil. Při sledování televize to nevadí, ale při práci, učení nebo trávení času s blízkými, je to dost velký problém.
Už jen proto, že máte v průměru zase jen pár minut, než vás opět začne rozptylovat smartphone. Ten se řadí k tzv. „exogennímu přerušení“, rozptyluje vás tedy něco z vnějšího světa. Situace zašla dokonce až tak daleko, že když slyšíte pípání svého telefonu, můžete cítit určité nadšení až euforii, což je podobný pocit, který zažívají hráči na automatech. Dosud to byla „legrace“, jenže tohle už není pěkné srovnání...
Jenže, pokud si zvuky telefonu ztlumíte, stejně vás telefon rozptyluje. Tzv. vnitřní neboli endogenní rozrušení působí myšlenky na tichý telefon. Zvuky jsem si vypnul, jenže, co když jsem kvůli tomu přišel o něco důležitého? Lze tak označit prakticky každou situaci, kdy vezmete telefon do ruky, abyste zjistili, co se děje online. Je to navíc o to nebezpečnější, že nepotřebujete ani „spouštěč“, tj. zvuk notifikace. Telefon nás natolik ovládá, že i po přečtení těchto řádků o kontrolách telefonu dostanete nutkavý pocit, že musíte ihned zkontrolovat i ten svůj. Tak jak to dopadlo, měli jste nějaké zmeškané notifikace?
Obrana je složitá i jednoduchá zároveň
Ve světě přibývá důkazů o tom, že jsou notifikace smartphonů spojeny s naší horší produktivitou, koncentrací a s vysokým rizikem výrazného rozptýlení v práci nebo ve škole. Nejvíce rozptýlení jsou lidé, kteří smartphone v průběhu dne prakticky nedají z ruky. Běžným nenáročným uživatelům smartphonů pak znovuzískání koncentrace po přečtení e-mailu nebo textovky netrvá zase až tak dlouho.
Jenže, časté notifikace na telefon mohou vyvolat stresovou reakci v tom smyslu, že práci odložíte a budete nuceni reagovat. Právě to je spojeno se strachem FOMO (Fear Of Missing Out), jednoduše se bojíte, že vám v době, kdy telefon nepoužíváte, něco „důležitého“ uteče.
Jak se tomu bránit? Prvním krokem může být uvedení telefonu do tichého či vibračního režimu. Ani to však nezabrání častým kontrolám notifikací, kdykoliv si zamanete. Druhým krokem je třeba nabíjení telefonu přes noc v jiné místnosti. Kvůli notifikacím totiž můžete odkládat spánek, protože telefon vás rozptyluje v době, kdy byste už měli odpočívat a postupně „vypínat“.
A pokud ani to nevyjde, je tu ještě metoda Pomodoro. Soustřeďte se určitou dobu na úkol (např. 30 minut), a poté se „odměňte“ krátkou přestávkou, v průběhu které můžete vzít do ruky telefon. Intervaly mezi přestávkami pak můžete postupně natahovat a tím se po malých krůčcích zbavovat velké závislosti na svém smartphonu. Podle odborníků je to jediná funkční možnost, protože k radikálnímu kroku (tj. výměna chytrého telefonu za hloupý) se odhodlá málokdo.
Zdroj: Neurosciencenews
