OGO: extravagantní hračička pro dospělé děti

OGO – na první pohled hračka dovezena z Číny, podle amerického výrobce ale jde o velmi důmyslné zařízení. Dokonce se nebojí použit slůvko „komunikátor“. Svým vzhledem je Ogo vskutku zajímavé. Prezentovat ho jako komunikátor je ale dosti odvážné. Jak moc má produkt společnosti IXI Mobile blízko k běžným komunikátorům si ukážeme v dalších řádcích.

S nápadem přijit na trh s mobilním zařízením, které bude určené především milovníkům textování, přišla kalifornská společnost již v roce 2004. Vsadila na design, který značně připomíná slavné Blackberry. Zatímco kanadský výrobce své komunikátory prodává hlavně firemním zákazníkům, ten kalifornský se zaměřil na mladší klientelu. Společnost AT&T Wireless tehdy uvedla speciálně upravenou verzi komunikátora Ogo, který měl byt náhradou za oblíbené pagery. Nabídka byla značně lákavá, cena kolem 100 dolarů a jako bonus měsíční SMS tarif bez limitu za pouhých 18 dolarů.

Evoluce jménem OGO

Co se týče vzhledu, Ogo je horizontálně orientovaný rozkládací komunikátor, který se může pochlubit širokoúhlým displejem i plnohodnotnou QWERTY klávesnici. Z dnešního pohledu technické parametry příliš nezaujmou. Ogo původně pracoval na platformě Personal Mobile Gateway (PMG), kterou společnost IXI Mobile vyvinula speciálně pro tento přístroj. Komunikátor byl určen výhradně na textovou komunikaci a prohlížení internetu. Hlasové služby scházely, u teenagerů si ale zařízení získalo značnou oblibu. Správně bychom měli slovo „komunikátor“ uvádět v závorkách, protože Ogo se od dnešních chytrých telefonů svou jednoduchostí dosti odlišuje. Sice již od první verze zvládal správu e-mailových účtů či kancelářských dokumentů, jakákoliv úprava mu ovšem byla cizí. Další nevýhodou přístroje je uzavřenost operačního systému. Do Ogo se nedají nahrát žádné externí aplikace. Uživatel si musí vystačit s tím, co mu výrobce do komunikátoru zabudoval. A k práci většinou majitel komunikátoru potřebuje víc než jen ICQ klienta nebo jednoduchý prohlížeč dokumentů. Jako malé plus lze označit RSS čtečku a texty v PDF formátu, které se na velkém displeji dobře čtou.

Od roku 2004 přístroj doznal značných změn, a to jak vzhledově, tak i po technické stránce. Koncem roku 2006 zavítal Ogo i do Evropy, jako první ho uvedl jeden z německých operátorů. Byla to verze Ogo CT-17, která se prodávala se speciálním SMS tarifem za 60 dolarů. Měsíční poplatek tehdy byl kolem 12 dolarů. Zařízení již bylo schopné i hlasové komunikace (ovšem při pomoci externího modulu). Paradoxem bylo, že na německém trhu se zařízení stalo úspěšnějším než na trhu americkém. Tato skutečnost trochu odporuje tvrzením, že evropští zákazníci jsou náročnější a vyžadují mnohem propracovanější přístroje.

Za několik měsíců se komunikátor začal prodával v Rakousku a na jaře loňského roku se objevila další modifikace Ogo CT-52. Do své nabídky ji zařadil i ruský operátor Beeline. Od verze CT-17 se toto zařízení příliš neodlišovalo, došlo jen k několika programovým vylepšením. U CT-52 výrobce zapracoval na hlasové komunikaci, zařízení již bylo schopné telefonovat. Velkým minusem byl CSTN displej s nestandardním rozlišením a chybějící slot na paměťové karty. Zřejmě kvůli těmto nedostatkům se přístroj začal záhy nabízet zdarma jako bonus při uzavření smlouvy.

Dalším nástupcem je Ogo CT-25, který má několik vylepšení. Podle dnešních měřítek se zdá, že své uplatnění přístroj najde spíše v antikvariátě než v rukou evropských zákazníků. U našich západních a jižních sousedů se ovšem přístroj prodává za značně výhodných podmínek, proto se výrobce o jeho prodejnost nemusí strachovat. Oproti CT-52 je Ogo CT-25 o něco lehčí, má příjemnější rozměry a disponuje vnějším displejem. Konečně se může pochlubit podporou EDGE, slotem pro paměťové karty MicroSD, vylepšenou verzi Bluetooth (konkrétně V2.0) a podporou Java aplikací. Zmínit je třeba i QVGA displej a 2Mpx kameru. Pochvalu si zaslouží QWERTY klávesnice a velký displej. Tato kombinace děla z přístroje dobrého pomocníka při psaní dlouhých textů.

Původně byl Ogo určen jen pro sítě CDMA, od června loňského roku se objevila verze Ogo 2.0, která funguje i v sítích GSM. I přes některé modifikace přístroj příliš technických vymožeností nenabídne. Zaujmout by snad mohl alespoň netradiční joystick, který se skládá ze dvou na sobě nezávislých koleček. Chce to trochu cviku, ale pak je ovládání velmi snadné a rychlé. Určitou pozornost si Ogo jistě zaslouží už jen kvůli extravagantnímu vzhledu. K plnohodnotnému komunikátoru má ovšem dosti daleko.

OGO CT-25 vs. předchůdce CT-52