Apple vstupuje do sféry, která dosud patřila spíše vědeckofantastickým příběhům než každodenní realitě. Ve spolupráci se startupem Synchron vyvíjí systém, díky kterému bude možné ovládat iPhone, iPad nebo Vision Pro pouhými myšlenkami. Primárně se zatím jedná o pomoc lidem s tělesným postižením, jako je amyotrofická laterální skleróza (ALS) nebo poranění míchy, nicméně potenciál této technologie sahá mnohem dál.
Základem je zařízení Stentrode – tenká kovová trubička se šestnácti elektrodami, která se neimplantuje přímo do mozku, ale do cévy nad motorickou kůrou, což je oblast odpovědná za pohyb. Díky tomu je zákrok méně invazivní než u konkurenčních řešení, jako je Neuralink Elona Muska.
Ovládání zařízení Apple myšlenkami
Stentrode umí číst elektrické signály z mozku a převádět je na digitální povely. K dekódování mozkové aktivity používá vlastní model umělé inteligence nazvaný Chiral AI. Uživatel tak může například vybrat ikonu na displeji, aniž by musel pohnout prstem nebo vyslovit slovo.
Jedním z prvních uživatelů je pacient s ALS Mark Jackson. Navzdory svému těžkému postižení dokáže pomocí implantátu interagovat s produkty Apple. Mimo jiné už například v prostředí virtuální reality s headsetem Vision Pro „navštívil“ švýcarské Alpy.
Přestože současné rozhraní nenabízí tak plynulý pohyb kurzoru jako třeba počítačová myš a reakce systému jsou pomalejší, jde o obrovský krok vpřed pro všechny potenciální uživatele, kteří nemohou hýbat rukama ani mluvit.
Apple také nově zavádí vlastní softwarový standard označovaný jako BCI HID, který dává mozkovému rozhraní rovnocenné postavení vedle klasického ovládání dotykem, hlasem nebo klávesnicí. Tato změna znamená, že vývojáři aplikací i výrobci hardwaru mohou využít nový způsob ovládání, což by mělo výrazně urychlit vývoj dalších zařízení ovládaných mozkem. V praxi bude Stentrode spolupracovat s funkcí Switch Control, která už dnes umožňuje ovládat zařízení například joystickem.
Zatím probíhá testování a čeká se na schválení
Zatímco Apple zdůrazňuje přínos pro handicapované, Elon Musk má v tomto segmentu větší ambice: podle něj by mozkové implantáty mohly v budoucnu sloužit všem lidem – třeba jako způsob, jak „držet krok“ se superinteligentními umělými inteligencemi. Jeho Neuralink se chlubí čipem N1 s více než tisíci elektrodami, implantuje se přímo do mozku a už umožnil několika uživatelům ovládat kurzor jen silou vůle.
Apple testuje implantát Stentrode na lidech s postižením
Celá technologie je nicméně stále v rané fázi vývoje a její komerční nasazení je ještě otázkou několika let. Dle odhadů by první komerční BCI mohlo přijít v roce 2030, ale Synchron doufá, že to bude dřív. Firma má od FDA status „investigational device exemption“, což znamená, že technologie je ve zkušební fázi a očekává se schválení pro širší použití.
Synchron má zatím deset implantovaných pacientů a čeká na schválení regulačních úřadů. V každém případě jde o technologii, která může zásadně změnit způsob, jak přemýšlíme o interakci s elektronikou, a zároveň posouvá hranice toho, co je možné.
Vývoj mozkových rozhraní je pro Apple nejen technologickou, ale i etickou výzvou. Firma zdůrazňuje, že nejde jen o další „gadget“, ale o průlom v oblasti asistivních technologií. Integrace BCI do iOS, iPadOS a visionOS znamená, že lidé s těžkým postižením získají možnost komunikovat, tvořit a ovládat svět kolem sebe způsobem, který byl dosud nemyslitelný. Synchron navíc plánuje, že technologie bude časem kompatibilní s dalšími zařízeními a systémy.