Nový kapesní počítač Palm LifeDrive v sobě skrývá pevný disk o kapacitě 4 GB, na který lze uložit prakticky cokoli. Od kancelářských dokumentů až po multimediální soubory. Ani další technologická výbava Palmu LifeDrive není špatná. Je to ideální PDA?
Procházka po těle
Pod displejem je umístěna čtveřice hardwarových tlačítek a pětisměrný ovladač. V horizontálním směru jsou vždy dvě tlačítka spojena do jednolitého celku, což působí velmi elegantně. Funkce tlačítek lze samozřejmě upravit v nastavení, v základu slouží k návratu na hlavní obrazovku, přístupu k souborům, otevření obrázkového prohlížeče a spuštění přehrávače hudby. Už jen toto základní určení tlačítek napovídá příklonu k multimédiím a zábavě. Pětisměrný ovladač je perfektní: potvrzovací tlačítko uprostřed je dostatečně velké pro prsty dospělého člověka. Prstenec je sice poměrně malý, vystupuje však nad okolní povrch a jeho použití mi nečiní žádné potíže.
Pětisměrný ovladač se zdařil
Nad displejem si můžete vedle jména kapesního počítače všimnout malé dvojbarevné diody. Oranžová značí nabíjení a také bliká do noty pevnému disku, podobně jako u běžných počítačů či notebooků. Zelená značí ukončení nabíjecího cyklu, upomínky a také práci bezdrátové karty. Jen technologie Bluetooth se svou činností navenek nijak nechlubí.
Dioda nad displejem bliká jen dvěma barvami
Na spodní hraně se zastavím u tří prvků. Otvor pro soft-reset je konečně dostatečně velký pro hrot ovládacího pera, které se nemusí demontovat. Sousedící konektor pro sluchátka má standardní rozměr 3,5 milimetrů. Synchronizační konektor je pro mne poněkud zklamáním. PalmOne se chlubí funkcí Drive Mode, která udělá z kapesního počítače běžný přenosný disk s podporou Mass Storage. Praktické uplatnění je ale polovičaté, když spolu s kapesním počítačem musíte nosit i synchronizační kabel. Osobně bych uvítal konektor mini-USB, který díky MP3 přehrávačům a digitálním fotoaparátům vlastní snad každá domácnost a pokud ne, jeho pořízení je otázkou několika desetikorun. Na druhou stranu respektuji, že jde o multifunkční konektor pro připojení příslušenství.
Velký systémový konektor a otvor pro soft-reset
Levá hrana je vybavena dvojicí tlačítek. To první, umístěné zhruba v polovině hrany, slouží k rychlému otočení displeje do módu naležato. Je to jednoduché a praktické, funkci tohoto tlačítka ale nelze přímo v systému změnit. V horní části je pak klávesa pro spuštění diktafonu. Krátký stisk spustí aplikaci Voice Memo, dlouhým aktivujete přímé nahrávání. V tomto případě ale musíte tlačítko držet, pustíte-li jej, nahrávání se ukončí. Při pořizování delších nahrávek je pohodlnější nejprve spustit aplikaci a zapnout nahrávání tlačítkem na displeji. Přímo nad tlačítkem je umístěn solidně citlivý mikrofon.
Na boční hraně kralují dvě tlačítka: otočení displeje a diktafon
V horní hraně je umístěno šoupátko pro zapnutí kapesního počítače. Řešení je poněkud nezvyklé, nicméně účinné v boji proti nechtěnému zapnutí v kapse. Šoupátko lze vychýlit dvěma směry: doprava (vratně) dojde k zapnutí kapesního počítače, přepnutím doleva dojde k uzamčení všech tlačítek (funkce Hold). A nyní pozor: pokud při práci posunete šoupátkem doleva, dojde k uzamčení tlačítek i znecitlivění displeje, ale třeba video běží dál. Pokud nejprve šoupnete doprava a pak přepnete vlevo, dojde k vypnutí displeje a uzamčení tlačítek. Ale třeba hudba může dál hrát, což ovšem závisí na konkrétní apliaci. Vestavěný program iTunes pokračuje v přehrávání i po „vypnutí“. Externí aplikace, třeba TCPMP, přehrávání ukončí. Pod černým plastem se nachází také infračervený port.
V horní hraně je slot pro paměťovou kartu, šoupací spínač a neviditelný infraport
V horní hraně má své místo také slot pro paměťové karty typu Secure Digital / Multi Media Card. Slot je aktivní, tedy typu SDIO, a podporuje nejrůznější moduly. Kamerami a fotoaparáty počínaje a navigačními přijímači konče.
Pravý horní roh je vyhrazen ovládacímu peru. To je uchyceno staronovým vyskakujícím způsobem. Stačí zatlačit na špičku pera a ono povyskočí (pamětníci si možná vzpomenou na iPaqy řady 36x0 až 39x0, kde byl použit podobný systém). Já jej vítám s nadšením, vytažení pera je velmi rychlé, pohodlné a nepotřebuji nehty. Po vytažení pera navíc zjistíte, že mechanismus netkví v kapesním počítači, ale v samotném peru. Nabízí se srovnání s běžnou propisovací tužkou. Jedním zmáčknutím se pero zmenší, druhým pak teleskopicky zvětší. Jen doufám, že mechanismus v peru nepodlehne opotřebení. Samotné pero je pak vyrobeno z lehkého kovu a má černou plastovou špičku. Je dostatečně dlouhé, osově souměrné a také příjemně tlusté.
Video: ukázka mechanismu uchycení pera (2 MB)
Vytažení pera je vskutku snadné a rychlé
Na zadní straně stojí za povšimnutí děrované šasi. Nejsem si zcela jist, zda-li má tato skutečnost nějaké praktické či funkční opodstatnění, například chlazení pevného disku. Ani nevím, zdali jsou díry „utěsněny“. Obavy jsou na místě, představte si situaci, kdy máte kapesní počítač na stole, na který se něco rozlije. Nemusíte kapesní počítač přímo polít, stačí, když bude stát v louži. Intenzivnímu vniknutí tekutiny do těla přístroje by pak nic nebránilo. V zadní straně je ještě umístěn reproduktor, který si označení „křikloun“ rozhodně nezaslouží.
Zadní strana je děrovaná, zřejmě kvůli chlazení disku
Co se vzhledu a barevného sladění týče, nemohu LifeDrive nic vytknout. Na pohled vypadá opravdu dobře, jednolitě a mírně futuristicky. Nenajdete jediný prvek, který by opticky neladil nebo nějak kazil celkový dojem.
Šalamounská paměť
Popis všech pamětí v LifeDrive si žádá samostatný odstavec. Začněme tím nejzajímavějším: pevný disk je z produkce společnosti Hitachi. Disponuje jednou plotnou rotující rychlostí 3 600 otáček za minutu. Vyrovnávací paměť má kapacitu 128 kB a průměrná doba přístupu činí 12 ms. Disk má rozměry zhruba 38 × 38 milimetrů a hmotnost pouhých 19 gramů. Partition je naformátován systémem FAT32. Teoretická přenosová rychlost z vyrovnávací paměti přesahuje sedm megabajtů. Při praktických testech se rychlost zápisu pohybovala okolo 1,2 MB/s, rychlost sekvenčního čtení pak byla o jeden megabajt za sekundu vyšší.
Informace o vestavěné paměti a paměťové kartě
Disk je velmi kultivovaný, neprojevuje se žádnými vibracemi ani při rychlém posunu hlaviček. Přiložíte-li ucho k zadní části kapesního počítače, uslyšíte jen jemné pískání, případně jemný klapot při čtení a zápisu. Pevný disk se vcelku často uspává z důvodu úspory akumulátoru. Opětovný start trvá zhruba jednu sekundu a na tuto dobu je třeba si při spouštění aplikací zvyknout. Nicméně se objevují aplikace, které vylepšují správu načítání do vyrovnávací paměti. Je to například SharkCache, kterou si můžete vyzkoušet po dobu sedmi dnů zdarma. Z vlastních zkušeností ji mohu doporučit, můžete si vybrat aplikace, které budou pevně umístěny do vyrovnávací paměti. Při jejich spouštění pak nebude třeba roztáčet disk. Vhodné zejména pro kalendář nebo nejrůznější lauchery.
Instalované aplikace v paměti RAM a aplikace SharkCache
LifeDrive je snad rekordmanem, co se druhů integrovaných pamětí týče. Pevný disk představuje hlavní uložiště pro multimédia a dokumenty, a jeho kapacita je již zmiňovaných 3 815 megabajtů. Pak je zde virtuální paměť RAM o velikosti 64 megabajtů, která slouží k instalaci aplikací, jež se nesmíří s umístěním na paměťovou kartu. Ve skutečnosti je ale tato paměť součástí pevného disku. Pak je zde paměť RAM o velikosti 32 megabajtů, která má již formu běžných paměťových čipů. Je využívána pro běh aplikací a jako dočasné uložiště pro rychlejší načítání z disku. A konečně je zde paměť ROM o kapacitě 16 megabajtů, kde je umístěn operační systém.
Správce souborů v podání PalmOS podporuje kontextové nabídky
Po představení LifeDrive se mnoho lidí tázalo, proč nepoužil výrobce místo pevného disku klasickou Flash paměť, která by byla rychlejší, odolnější a energeticky méně náročná. Dle mého názoru je hlavním problémem cena. Jeden paměťový čip takové kapacity by byl i při současných klesajících cenách hodně drahým špásem. MicroDrive se zdá být technologický hi-end, je však třeba si uvědomit, že s těmito disky se setkáváme již několik let. Pro výrobce formátu Hitachi nemůže být problém vyrobit malý a přitom dostatečně levný pevný disk. Ostatně to dokazuje i výsledná cena kapesního počítače.
Výrobce ale si v souvislosti s pevným diskem zaslouží velké pokárání. Po hard-resetu dochází k formátu pevného disku a tím i ztrátě všech dat. LifeDrive vám nabídne jen volby rychlého nebo pomalého formátu, žádnou možnost zrušení. Jde o nesmyslné chování, pevný disk by měl data uchovat za každou cenu i při totálním výpadku energie.
Procesor a svižnost systému
PalmOne LifeDrive je vybaven stejným procesorem jako Tungsten T5, tedy Intel XScale PXA270 na frekvenci 416 MHz. Tato rychlost je pro platformu PalmOS více než dostatečná. Aplikace reagují ochotně a svižně, i když velmi záleží na konkrétní činnosti a také na tom, zdali je třeba načíst aplikaci z pevného disku.
Velmi mne zajímalo srovnání rychlosti operačních systémů na stejných procesorech a nyní mám tuto příležitost díky MDA Compact. Pokud ale vím, neexistuje benchmark, který by byl shodný jak pro PalmOS, tak i pro Pocket PC. Vyzkoušel jsem tedy přehrávání poměrně náročného videosouboru ve formátu DivX (rozlišení 640 × 480, datový tok okolo 900 kB/s), který nebyl nijak upravován. Výsledky neovlivnily ani přehrávače (LifeDrive – TCPMP, Compact – BetaPlayer), které pochází z klávesnic stejných tvůrců. Stejné video jsem pustil na obou kapesních počítačích, v případě LifeDrive bylo video načítáno z pevného disku, u Compactu pak z karty SecureDigital. Oba kapesní počítače si vedly takřka stejně, LifeDrive možná o kousíček lépe. Uznávám, že nejde o komplexní srovnávací test, jisté výsledky ale přináší. Můžeme tvrdit, že se výkonnost obou platforem srovnala a více než samotný operační systém mají rychlost na svědomí konkrétní aplikace.
V další kapitole se zaměříme na multimédia a prověříme možnosti datové komunikace.
