S modelem GD67 vypálil Panasonic před časem rybník všem svým konkurentům. Za rozumnou cenu nabídl mobil s barevným displejem a celou řadou zajímavých funkcí. Jaké jsou mé zkušenosti po půlročním používání?
Ovládání telefonu
Mobil se ovládá převážně joystickem a dvojicí funkčních tlačítek. V pohotovostním stavu levé funkční tlačítko slouží pro vstup do telefonního seznamu a pravé do složek se zprávami SMS. Tlačítka bohužel nejsou programovatelná, ale obě tyto funkce jsou přístupné i z klasického menu. Funkční tlačítka jsou opatřena klasickým zeleným a červeným telefonkem. Červený telefonek slouží také k zapínání a vypínání telefonu.
Do menu se dostaneme stisknutím joysticku nebo, v případě že nemáme aktivováno hlasové vytáčení, také jeho pohybem do jakékoliv strany. Základní menu je ikonkové. Ikony jsou uspořádány v matici 3 x 3. Další větve menu jsou již textové. Menu někomu může připomínat prostředí na novějších Sony Ericssonech. Klávesové zkratky zde fungují.
Mobil standardně nabízí 100 míst v telefonním seznamu, který je bohužel pouze jednopoložkový. Kladem ale je, že umí zobrazit seznam z karty SIM i z paměti současně, přičemž oba seznamy rozlišuje ikonkou. Ke každému jménu je možno přiřadit jiné vyzvánění nebo jména umisťovat do až devíti skupin, které ale nelze zakazovat a ani s nimi jinak manipulovat. Každé skupině pouze můžeme přiřadit jiné vyzvánění nebo obrázek.
To lze aplikovat i na jednotlivce, ale jsme omezeni poměrně malou pamětí na melodie a obrázky. Zvuk reproduktoru při telefonování mi jako laikovi připadá slušný a srovnatelný s mými předchozími telefony, které spadaly do manažerské třídy. Protistrana mě také slyší zřetelně. Jako třešnička na dortu je tu i hlasité hands-free. Sice jsem už slyšel i hlasitější řvouny, ale tady alespoň nedochází ke zkreslení hlasu.
Mazat, mazat, mazat
Paměť na textovky čítá také 100 míst. Započítávají se příchozí i odchozí zprávy, které se rovněž ukládají. S tím souvisí jedna nepříjemná vlastnost telefonu. Pokud odeslané zprávy nesmažete ihned po odeslání, nahromadí se vám ve složce a protože telefon neumí smazat celou složku naráz, budete je muset mazat po jedné. Jako slabá náplast za tento nedostatek slouží funkce, jež při plné paměti smaže vždy jednu nejstarší textovku. Při psaní máme k dispozici čtyři řádky textu a při čtení pět.
Telefon umí posílat dlouhé zprávy, ale neodečítá napsané znaky. Počet SMS, na kolik bude zpráva rozdělena, se tedy dozvíme těsně před odesláním, což není nejlepší řešení, protože se občas ukliknu a odešlu zprávu zbytečně rozdělenou na dvě. Telefon nabízí český slovník T9, který je sice úplně všude v telefonu, ale je s českými znaky, což dost vadí právě u SMS, protože se tak do zprávy vejde jen něco kolem 80 znaků. Pokud chceme psát zprávy plné délky, musíme T9 vypnout. V přístroji si lze uložit často posílané SMS - tzv. šablony a používat SMS Chat, který se mi nikdy nepodařilo rozchodit, ale podle mě stejně valný význam nemá. Podpora EMS je samozřejmostí. Multimediální zprávy telefon neumí.
Žalostně málo melodií
Panasonic GD67 podporuje 16hlasé polyfonické melodie. V přístroji najdeme melodie obojího druhu. Bohužel toto Panasonic nedotáhl do konce, protože telefon neumí pracovat se soubory MID a melodie rovněž neumí stahovat ani z WAPu. Umí je jen přijmout pomocí SMS (ano, polyfonické). Bohužel na internetu pro Panasonic GD67 nejsou téměř žádné pořádné melodie. Je to určitě škoda, protože melodie od výrobce se brzo oposlouchají. Já jsem na ně již skoro alergický.
V telefonu je i skladatel, ale umí vytvářet pouze jednohlasé melodie. Co se týče obrázků, tady je podpora už propracovanější. Telefon si poradí s klasickými JPEG ale umí i animované GIF. Obojí do maximálního rozlišení 101 x 80. Obrázky lze stáhnout z WAPu a umístit na plochu, ale protože telefon nepodporuje MMS, nelze je odesílat ve zprávě. Dlužno podotknout, že kreslené obrázky nebo různá loga vypadají na displeji mnohem lépe než fotografie. Mobil ukládá veškerý multimediální obsah do složky s názvem Média, kde jej následně ještě třídí na melodie, obrázky a animace.
Je to velmi přehledné a praktické. Přístroj má i spořič displeje. Ten je bohužel jen jeden a navíc se ani nedá nahrát nový. Spořič displeje v podání GD 67 znamená blikání bílého nápisu Panasonic na černém pozadí. Nemá to valný užitek a kdyby přístroj místo toho zobrazoval hodiny podobně jako Siemensy, bylo by to jistě praktičtější. Spořič se navíc nedá vypnout.
Kalendář je jedna ze silných zbraní tohoto telefonu. Přístroj nabídne měsíční pohled a dny ve kterých se něco děje barevně odlišuje. Do kalendáře lze uložit maximálně 100 položek. Výtečná je funkce smazat najednou staré záznamy. Okamžitě tak uvolníme paměť a nemusíme otravně mazat jednu položku po druhé. Proč to výrobce nepoužil i u SMS opravdu nechápu. Kalendář je navíc vybaven funkcí Svátky, díky které si můžete označit nějaký výjimečný den. Telefon jej opět barevně odliší v kalendáři (ale jinak než klasický úkol).
Záznamy v kalendáři je možno použít jen jednou, nebo opakovat denně, týdně a ročně. Bohužel telefon neumí připomínat jednou za měsíc. Upomínky a poznámky Panasonic neumí, ale kalendář je vcelku dobře nahradí. Mobil nabízí dvě hry (obě logické) a protože neobsahuje Javu, nelze žádné další přiihrát. Je to trošku škoda, protože obě hry lze velmi rychle dohrát. První, pod názvem Atum, je klasika. Musíte spojovat atomy do vazeb tak, aby nikde nezbyl rozpojený bod. Na to všechno máte omezený počet kroků. Ve druhé hře s názvem Kimang musíte pomocí umísťování překážek nasměrovat létající míč na cíl. Obě hry mají šest úrovní a lze zapnout zvukový a vibrační doprovod.