Panasonic Strada: Evropě stačí drobky ze stolu (test)

Petici za aktivní držák

Líbí se mi držák. Má velkou přísavku, která pevně drží, a v různých směrech nastavitelné polohování. Držák je ale pouze pasivní, a to u přístroje z nejvyšší funkční i cenové kategorie nelze přehlédnout. Před každou jízdou je potřeba zapojit napájení, k tomu ještě přijímač RDS-TMC. Za tohle jdou Stradě body dolů; i když jinak je držák zcela bezproblémový. Prostřednictvím lepicí podložky se dá upevnit i na palubní desku.

Držák se čtyřmi aretačními šrouby

Kabel nabíječky do automobilu je dostatečně dlouhý, díky zkroucení se ještě dá natáhnout. Na jedno nabití by vestavěná baterie Li-Ion 2 400 mAh měla vydržet přibližně čtyři hodiny.

Panasonic v držáku • nabíječka • nabíječka v přístroji

Zajímavý je přijímač RDS-TMC, který je dostupný jen jako dokoupitelné příslušenství. Jde o zařízení RoyalTek, které se připojí k navigačnímu přístroji a doplní ještě anténou – známým drátkem se dvěma přísavkami. Tím se ale kabeláž ještě trochu komplikuje a zabírá místo na palubní desce.

Dvakrát přijímač RDS-TMC • běžná anténa • k čemu by byl dobrý aktivní držák

Dobré mapy od Navtequ

Protože uvnitř Panasoniku naviguje Navigon, je jasné, že dodavatelem map je Navteq. Data jsou ale ta nejnovější a odpovídají stavu ze začátku září, který jsem podrobně popsal v samostatném článku. Se Stradou jsem projel dříve nepokrytou severní Moravu a s výjimkou známých neduhů si na mapy rozhodně nemohu stěžovat.

Jaké jsou známé neduhy? Mapy nejsou prověřené, takže občas řidiče vedou na nezpevněnou cestu, do jednosměrky nebo pěší zóny. Hodně slabé jsou databáze zájmových bodů. Ale celkově se s mapami Navtequ už dá jezdit. Ve Stradě je celá pokrytá Evropa.

Různá měřítka mapy, je vidět i trochu jiná barevnost prostředí

Panasonic ve srovnání s originálním Navigonem použil jinou grafiku. Hlavní nabídka má jiné rozložení, některé funkce jsou trochu oddělené, k jiným se dá dostat i jinak než u Navigonu. Grafika nabídek není špatná, ale u Navigonu se mi možná líbí víc. To však nemohu prohlásit o mapách, kde jsem si už u originálu několikrát stěžoval na jejich nevýrazné probarvení. Panasonic udělal barvy jinak, mapy jsou zřetelnější a barevnější.

Styl nabídek Panasoniku

Nevíte, k čemu slouží světlé tečky, které obkružují šipku aktuální pozice? Během navigace vypadaly stále stejně, nikdy se nezvýraznily. Nepodařilo se mi zjistit, k čemu jsou dobré.

Displej při jízdě, když není aktivní navigace. Všimněte si teček kolem šipky

Panasonic má i kompas

Když jsem Stradu poprvé zkoušel, zdála se mi rychlejší než Navigon. Tento rozdíl se ale postupně stíral, a teď bych řekl, že rychlost je na stejné úrovni. Tedy spíše pomalost, protože aplikace NavigonMobile je velmi náročná na výkon, a kdo je zvyklý na okamžité reakce, bude asi zklamán. Na některé operace je zkrátka potřeba trochu déle počkat. Zejména počítání trasy je velmi dlouhé. Na druhou stranu reakce třeba v nabídce pro nastavení jsou přijatelně rychlé.

Panasoniku zůstaly všechny funkce vyšších řad Navigonů, výjimkou je Reality View. Její absenci však není nutné brát jako vážný nedostatek. Ostatní funkce jsou stejné. Líbí se mi, že si Panasonic jinak udělal klávesnici pro zadávání textů. Už není řazená abecedně po pravém okraji, ale po celé šířce a s rozložením jako u psacího stroje (lze to ale změnit).

Klávesnice jako na počítači

Vůči Navigonům a dalším navigacím se Panasonic liší ještě jednou hardwarovou novinkou. Obsahuje totiž elektromagnetický kompas, který využívá při jízdě v tunelech a místech s horším signálem GPS. Díky kompasu přístroj ví o směru a dokáže údajně déle udržet navigaci.

Kalibrace kompasu

Ve zkratce

Chování Navigonu, a tedy i Panasoniku Strada při navigaci mi velmi vyhovuje. Tyto systémy ze svého pohledu považuji za nejlepší z pohledu grafické prezentace cesty a hlasového ovládání. Méně šťastné je poskakování mapy po sekundových intervalech, ale je třeba uvědomit si, že navigace není animovaný film a že z GPS přijímače stejně nelze dostat reakce častěji než jednou za sekundu. U navigačních přístrojů, které ukazují plynule, jde jen o umělé rozfázování pohybu, které je sice příjemnější pro oči, ale prakticky zbytečné.

Méně už jsem spokojen s možnostmi hledání cíle cesty. V prvé řadě kvůli zmíněným pomalejším reakcím. Kvůli pomalé práci s mapou. Nakonec se k zadání cíle dostanete, je to ale delší a méně uživatelsky přítulné než u jiných navigací. Ale zase pokud hledáte jen konkrétní adresu, není co řešit.

I s těmito připomínkami mám Navigon velmi rád, velký displej mi vyhovuje, s jízdou podle Panasoniku jsem byl spokojen. Což ovšem samozřejmě neznamená, že tento přístroj budete mít rádi i vy. U navigací je to velmi individuální, na to vždy berte ohled.

Pomůže snad až dual-core

Při volbě cíle mi chyběla možnost zadání zeměpisných souřadnic. Zbývá adresa a PSČ, body zájmu, pevná pozice pro cestu domů, oblíbené položky a poslední cíle. K oblíbeným Panasonic přidává ikony, takže nelze pro hromadný import použít postupy fungující u Navigonu. Datový formát souboru v paměti je trochu jiný. Cíle lze zadávat i pomocí hlasového ovládání, v nabídce je i podrobné plánování pomocí několika průjezdních bodů.

Základní nabídka pro volbu cíle • zadávání adresy

Databáze bodů zájmu je výrazně chudší než u map Tele Atlasu a práce s nimi trochu těžkopádná. Například rozdělení bodů na lokální kategorii a na nabídku pro celou zemi stále nerozumím. Důsledkem je, že třeba databáze Turistika nebo Kultura nelze filtrovat podle města, takže nejsou příliš použitelné. Lokálně jsou dostupné pouze tyto databáze: čerpací stanice, parkování, restaurace a autoprodejci. To je málo, a když seznamy navíc nejsou kompletní, má Panasonic/Navigon/Navteq co zlepšovat.

 
Nabídka pro volbu zájmových bodu • plánování trasy přes průjezdní body