Když byl před léty představen bankovní SIM Toolkitu a elektronické bankovnictví přes Internet, vypadalo to, že do roka a do dne již budeme platit mobilem. Když letos na podzim spatřila světlo světa Asociace pro mobilní platby, žádný hromadný optimismus již nepřišel. Je snad ČR země mobilním platbám nezaslíbená?!
Lepší tisícovka v kapse než dvě takové na kartě
Takovýmto heslem se bohužel ještě stále řídí mnoho našich spoluobčanů. Peníze v hotovosti jsou přeci jen „reálné“ a „dá se na ně sáhnout,“ zatímco peníze na kontě, respektive tzv. „na kartě“ sice také mají svou hodnotu, ale pro někoho mohou být až příliš „virtuální“ na to, aby si na ně zvykl. Platební karty obecně v naší republice (ani v té bývalé federativní) nepatřily k příliš oblíbenému platebnímu instrumentu. Ti, co je vlastnili, s nimi pak obyčejně platili (a mnohdy ještě platí) tak, že došli k nejbližšímu bankomatu, kde si ze své karty vybrali peníze v hotovosti, se kterými pak zaplatili v obchodě.
Když v roce 1998 přišla tehdy ještě Expandia banka a Paegas s GSM bankingem, bylo to něco „úžasného.“ Již žádné fronty v bance, případně čekání na telefonické lince a nudná a nepohodlná konverzace s „plechovým“ automatem. Prostě zadáte příslušný příkaz, částku, číslo konta a příslušné symboly, odešlete textovou zprávu a je zaplaceno. I přesto ale byly počátky GSM bankovnictví (a elektronického bankovnictví) u nás velmi krušné, a tak o rok později přišel svými rozměry dosud nevídaný projekt eCity na podporu Internetu a právě elektronických plateb, mezi jehož tři hlavní sponzory patřil samozřejmě RadioMobil a Expandia banka následována Českým Telecomem. Projektu se tehdy účastnilo více než 77000 obyvatel ČR. Nové elektronické město eCity ale nemělo takový přínos pro hlavní sponzory, jak se čekalo a Expandia banka se svými dvanácti tisíci klienty stále zůstávala ve stínu velkých „klasických“ bank a elektronické platby v jakékoliv formě stále zůstávaly jen něčím, co používalo několik málo „skalních fanoušků.“
Nicméně, jak plynul čas, tak se pro GSM bankovnictví rozhodovalo stále více uživatelů a hlavně stále více bank. Původní hlavní výhoda GSM bankovnictví, kterou mělo u Expandia banky (eBanky) a to, že platba (v rámci Expandia banky) proběhla okamžitě od přijetí příkazu pomocí SMS a že se tak dalo platit u některých prodejců na Internetu za zboží, se však vytratila a z GSM bankovnictví se stal pouze nový a mohutně propagovaný přímý komunikační kanál mezi zákazníkem a bankou, využívaný zejména klienty „klasických“ bank.
Stěžejním rokem pro GSM bankovnictví u nás se pak stal pravděpodobně rok 2001, kdy tuto službu představil další mobilní operátor – Eurotel. O tom, že oblíbenost této služby byla u zákazníků „klasických“ bankovních domů opravdu obrovská, pak může hovořit třeba to, že pouhé tři měsíce poté, co Eurotel představil GSM banking, si jej z řad jeho zákazníků jen u GE Cupital Bank aktivovalo přes 50 tisíc uživatelů (tedy více než čtyřikrát tolik co jich získala Expandia banka za celý rok 1998).
Neúspěch za neúspěchem
Další nadějí, která se pro platby mobilním telefonem objevila, byl WAP. Ten však sám o sobě měl po svém uvedení mnoho problémů reprezentovaných především potížemi ze strany mobilních telefonů (určitě si každý vzpomínáte na první Nokie 7110). Nikoho tak ani nepřekvapilo, že Eurotelem poměrně masivně podporovaný WAPový platební systém JuicePay, pomocí kterého šlo nakupovat zboží ve WAPových obchodech na WAPovém portálu Juice, po několika měsících ukončil svou činnost pro nezájem uživatelů.
Opravdovou jiskřičkou v zatemnělém moři mobilního placení, které se zdálo čím dál vzdálenější, pak byly Oskarovy Platby z mobilu. SIM toolkitová aplikace, která v kombinaci s platební kartou Komerční banky (později se přidaly i další bankovní domy) dávala svému majiteli možnost v reálném čase platit své účty, skládat zálohy a dobíjet libovolné Oskarty. To všechno za pomocí poměrně jednoduché myšlenky, která v podstatě kopírovala běžné placení platební kartou u elektronického terminálu (a to včetně verifikace platby u příslušné banky). Tento systém byl zatím jediným, u nás představeným prostředkem mobilní platby, který vykazoval schopnost přežít i mezi dosti skeptickými českými uživateli, jejichž uvažování a důvěru v bezhotovostní peníze tvrdě poznamenal pád více než desítky bankovních domů v polovině 90. let.
Oskar nebyl první!
Když už je tu ale řeč o Platbách z mobilu a jejich možnosti reálného nasazení pro placení v běžných obchodech, tak je třeba říci, že Oskar nebyl první, kdo s touto myšlenkou přišel. Myšlenka platby pomocí SIM toolkitové aplikace a platební karty totiž spatřila světlo světa o rok dříve (tedy v roce 2000) na Filipínách.
Tehdy se totiž filipínský mobilní operátor Smart communications rozhodl pro vývoj v podstatě stejné služby, která ale kromě dobíjení kreditu a placení telefonních účtů nabídla svým uživatelům možnost platby u více než 25 000 filipínských obchodníků, u kterých bylo možné platit za zboží či služby běžnou kartou MasterCard. Smart Money, jak byla tato nová, hojně využívaná, služba pojmenována, dosáhl dokonce takové obliby, že rok po jeho uvedení si v některých školních jídelnách platily děti své obědy namísto penězi mobilem. Obdobně to pak vypadalo (a stále vypadá) také v obchodech, ve vozech taxislužby a dokonce i na bleším trhu.
Smart communications za tuto službu dokonce v roce 2001 obdržel nejprestižnější cenu, kterou může mobilní operátor získat, a to cenu Asociace GSM operátorů za nejvíce inovativní službu každoročně udílenou na jaře ve francouzském Cannes. Za tímto obrovským úspěchem však stál ještě jeden subjekt, a to první filipínská elektronická banka trefně pojmenovaná 1st e-bank a svými službami ne nepodobná české Expandia bance.
Někde byla chyba...
Proč ale obchodní spojení RadioMobilu a Expandia banky, které zde vzniklo již v roce 1998 nepřineslo to samé ovoce jako spojení Smart communications a 1st e-bank na Filipínách o dva roky později? Problém patrně bude spočívat právě v onom našem skeptickém přístupu k bezhotovostnímu oběživu jako takovému. Obzvláště pak starší lidé, jsou u nás zvyklí platit výhradně hotovými penězi, protože se jim karty nezdají příliš bezpečné. Když k tomu pak přidáme všeobecně zakořeněnou hořkost z již zmíněných krachů bank, tak je tu poměrně závažný problém, který může znamenat definitivní červenou pro placení mobilním telefonem u nás.
Naštěstí si tento problém uvědomili všichni naši mobilní operátoři a velká část tuzemských bank a vytvořili Asociaci pro mobilní platby, která se kromě technické a obchodní stránky zabývá také marketingovými a propagačními aspekty mobilních plateb, které by přiměly dosud konzervativní obyvatelstvo k přechodu na nový, bezpečnější a pohodlnější způsob placení.
Proč platit mobilem?!
Pokud se ptáte, v čem je placení mobilem tak výhodné, pak vězte, že výhod je několik a nevýhoda je v podstatě jen jedna.
Výhody:
- Není nutné s sebou nosit hotovostní peníze, při krádeži kabelky, tašky apod. tak přijdete „pouze“ o mobilní telefon a SIM kartu. Nebezpečí ztráty peněz však nehrozí, neboť pro provádění plateb je potřeba další PIN (stejně jako u GSM bankingu).
- V podstatě nehrozí fyzické poškození platebního systému jako třeba u platební karty (SIM karta je dostatečně chráněna uvnitř mobilního telefonu, i případné fyzické poškození SIM karty nemusí znamenat, že se poškodil miniaturní čip, který je ukryt pod kontaktní ploškou).
- Placení mobilem je mnohem bezpečnější než placení kartou, namísto podpisu, který ověřuje prodejce, se totiž ověřuje velmi dlouhý elektronický klíč, který navíc ověřuje banka či k tomu určená instituce, k platbě mobilem navíc vždy potřebujete znát PIN.
- Při platbě mobilem (u služby Smart Money), která probíhá v reálném čase, si může obchodník ihned ověřit (např. pomocí GSM bankingu), že mu platba přišla na účet (tento systém přinesla eBanka již od počátku).
- Padělat platbu mobilním telefonem je nesrovnatelně složitější než padělat bankovku.
- Údaje o platbách se ukládají na SIM kartu uživatele, při případné neoprávněné manipulaci s finančními prostředky na vašem účtu by za vzniklou škodu zodpovídala banka, neboť na vaší straně by šlo lehce zjistit, že k padělané platbě nedošlo (nebyl by o ní na SIM kartě záznam).
- Placení mobilem je snazší třeba i pro zrakově postižené občany, kteří snáze poznají číslice na klávesnici mobilního telefonu než speciální poznávací prvky umístěné na papírových bankovkách a vroubky na mincích.
Nevýhody:
- V místě bez pokrytí signálem a při přetížení či výpadku mobilní sítě, se nedostanete ke svým finančním prostředkům (to lze ale částečně ošetřit používáním SIM karet více operátorů).
Kdy budeme platit mobilem?
Tak na tuto otázku opravdu není jednoduchá odpověď. Ono totiž také záleží na tom, co si pod tím „placením mobilem“ máme představit – v případě, že nám postačí možnost ovládání našeho bankovního účtu prostřednictvím SIM toolkitové aplikace (či WAPových stránek), pak je to možné již teď. Opravdové placení mobilem by však skutečně mělo být spíše to, co již třetím rokem provozuje filipínský operátor Smart communications. Na takovou službu si budeme muset ale ještě pár měsíců počkat a ani poté nebude její úspěšná existence zaručena. Vždyť jeden nezdařený pokus (JuicePay) již má Česká republika za sebou.
Tentokrát to ale snad bude jiné – za Asociací pro mobilní platby totiž stojí všichni mobilní operátoři a šest bankovních domů (Česká spořitelna, ČSOB, eBanka, GE Cupital Bank, HVB Czech republic). Konečný verdikt však stejně nakonec pronesou sami uživatelé, kteří nově vyvinutou službu buď budou a nebo nebudou používat. A jaký by byl ten váš verdikt?