V červnu loňského roku jsem po důkladné úvaze udělal zásadní rozhodnutí: protože jsem měl pocit, že mi telefony s Androidem po čtrnácti letech už nemají co nabídnout, pořídil jsem si coby nový mobil iPhone. Konkrétně iPhone 15 Pro. Po necelém měsíci jsem sepsal své první dojmy ve článku Po 14 letech s Androidem jsem přešel na iPhone. Co mě nejvíc pozitivně i negativně překvapilo?, a nyní se chci k tomuto tématu vrátit.
Protože jsem tak trochu grafoman, tuším, že tento článek bude patřit mezi ty delší. Dovolím si tedy hned na začátku naznačit, jak aktuálně vnímám chytré telefony. Když se mě někdo zeptá, zda bych se vrátil k Androidu (tuto otázku dostávám poměrně často), odpovídám: „Kdybys mi teď dal 30 000 Kč s podmínkou, že si za ně musím koupit mobil, vybral bych si zase iPhone.“ Logickým kandidátem by byl iPhone 16 Pro.
Důvod je prostý: na iPhone jsem si zvykl. Ten telefon prostě funguje, a to je pro mě hlavní. Během celého roku jsem nemusel řešit žádný problém, dostal jsem hned několik aktualizací (z toho jednu velkou), které prakticky pokaždé přinesly něco nového. Pořád mám co objevovat, což byla věc, která mi na Androidu v poslední době chyběla.
iPhone rok poté
Některé věci se oproti situaci před rokem změnily. Už se například nerozplývám nad tím, jak pěkně můj iPhone vypadá v té přírodní titanové barvě. Stále ho vnímám jako designově pěkný telefon, ale každodenním kontaktem mi – jako ostatně všechny telefony předtím – tak trochu zevšedněl. Zvykl jsem si i na rozmístění hardwarových tlačítek, které mi zpočátku činilo trochu problémy.
Přihlaste se
a zdarma dočtěte
tento článek
Po přihlášení můžete také
diskutovat pod články