Od začátku listopadu je síť pražského metra včetně vestibulů stanic i traťových tunelů kompletně pokryta mobilním signálem. Konsorcium operátorů (T-Mobile, O2/CETIN, Vodafone) společně s pražským Dopravním podnikem pokryli vestibul poslední zbývající stanice Jiřího z Poděbrad na lince A. Internetové připojení je dostupné bez rozdílu zákazníkům všech operátorů (včetně virtuálů), kteří používají mobilní data.
U poslední nepokryté stanice se čekalo se na její kompletní rekonstrukci, která se protáhla o deset měsíců. Celkem se tak celý projekt podařilo realizovat během pěti let – první stanice získaly konektivitu už na podzim roku 2018. Naprostá většina sítě ale byla připojena už v polovině roku 2021. Připojit se dnes k mobilní LTE a 5G síti lze ve všech 61 stanicích metra a přilehlých tunelech.

Pokrytí pražského metra mobilním signálem k 1. 11. 2023. Zmizelo i poslední bílé místo – stanice Jiřího z Poděbrad na lince A | Zdroj: DPP
S pokrytím mobilním signálem se pochopitelně počítá i u plánované nové linky metra D, která získá konektivitu už rovnou při výstavbě. „Spolu s ostatními operátory pokračujeme ve spolupráci s DPP, kde jsme v rámci projektování dokumentace výstavby nového úseku metra D již zapracovali technologie a anténní systémy. Výstavba pokrytí nových úseků tak bude probíhat současně s výstavbou stanic,“ uvedl Vladan Pekovič, ředitel technologií T-Mobilu.
Časová osa pokrývání jednotlivých stanic:
Linka A
Stanice |
Pokryto |
Termín |
Nemocnice Motol |
✔️ |
od dubna 2015 (5G od dubna 2022) |
Petřiny |
✔️ |
od dubna 2015 (5G od dubna 2022) |
Nádraží Veleslavín |
✔️ |
od dubna 2015 (5G od dubna 2022) |
Bořislavka |
✔️ |
od dubna 2015 (5G od dubna 2022) |
Dejvická |
✔️ |
od srpna 2020 |
Hradčanská |
✔️ |
od července 2020 |
Malostranská |
✔️ |
od července 2020 |
Staroměstská |
✔️ |
od července 2020 |
Můstek |
✔️ |
od dubna 2020 |
Muzeum |
✔️ |
od dubna 2020 |
Náměstí Míru |
✔️ |
od prosince 2020 |
Jiřího z Poděbrad |
✔️ |
od listopadu 2023 |
Flora |
✔️ |
od března 2021 |
Želivského |
✔️ |
od srpna 2021 |
Strašnická |
✔️ |
od září 2021 |
Skalka |
✔️ |
od října 2021 |
Depo Hostivař |
✔️ |
od října 2021 |
Pokryto 17/17 |
Linka B
Stanice |
Pokryto |
Termín |
Zličín |
✔️ |
od května 2021 |
Stodůlky |
✔️ |
od května 2021 |
Luka |
✔️ |
od března 2021 |
Lužiny |
✔️ |
od prosince 2020 |
Hůrka |
✔️ |
od prosince 2020 |
Nové Butovice |
✔️ |
od března 2021 |
Jinonice |
✔️ |
od května 2021 |
Radlická |
✔️ |
od března 2021 |
Smíchovské nádraží |
✔️ |
od června 2020 |
Moskevská |
✔️ |
od června 2020 |
Karlovo náměstí |
✔️ |
od srpna 2020 |
Národní třída |
✔️ |
od prosince 2020 |
Můstek |
✔️ |
od září 2020 |
Náměstí Republiky |
✔️ |
od prosince 2020 |
Florenc |
✔️ |
od června 2020 |
Křižíkova |
✔️ |
od dubna 2020 |
Invalidovna |
✔️ |
od dubna 2020 |
Palmovka |
✔️ |
od června 2020 |
Českomoravská |
✔️ |
od června 2020 |
Vysočanská |
✔️ |
od července 2021 |
Kolbenova |
✔️ |
od července 2021 |
Hloubětín |
✔️ |
od července 2021 |
Rajská zahrada |
✔️ |
od prosince 2021 |
Černý Most |
✔️ |
od prosince 2021 |
Pokryto 24/24 |
Linka C
Stanice |
Pokryto |
Termín |
Háje |
✔️ |
od října 2020 |
Opatov |
✔️ |
od prosince 2020 |
Chodov |
✔️ |
od října 2020 |
Primátora Vacka |
✔️ |
od října 2018 |
Kačerov |
✔️ |
od října 2018 |
Budějovická |
✔️ |
od října 2018 |
Mládežnická |
✔️ |
od října 2018 |
Pražského povstání |
✔️ |
od října 2018 |
Vyšehrad |
✔️ |
od října 2018 |
I. P. Pavlova |
✔️ |
od října 2018 |
Muzeum |
✔️ |
od září 2019 |
Hlavní nádraží |
✔️ |
od září 2019 |
Florenc |
✔️ |
od září 2019 |
Vltavská |
✔️ |
od září 2019 |
Nádraží Holešovice |
✔️ |
od září 2019 |
Kobylisy |
✔️ |
od července 2021 |
Ládví |
✔️ |
od září 2021 |
Střížkov |
✔️ |
od prosince 2021 |
Prosek |
✔️ |
od prosince 2021 |
Letňany |
✔️ |
od prosince 2021 |
Pokryto 20/20 |
Pokrytí tunelů metra spočívalo v instalaci přibližně 5 cm širokého vyzařovacího kabelu v celé délce pražského metra. Veškeré práce na výstavbě sítě probíhaly pouze během pravidelných nočních výluk metra, které trvají přibližně tři hodiny. Pro umístění vyzařovacího kabelu bylo nejdříve potřeba do stěn tunelu metra navrtat plastové úchytky, u kterých naproti kovovým nehrozí riziko rušení signálu.
Rychlost osazování tunelu metra záležela na jeho délce. Nejkratší úsek mezi Muzeem a Hlavním nádraží měří 425 metrů a naopak nejdelší s délkou 2 748 metrů spojuje Nádraží Holešovice a Kobylisy. Na instalacích se v přepravní výluce podílelo až 70 techniků. Na výstavbu mobilní sítě v jedné stanici bylo potřeba minimálně 50 hodin, pokrytí tunelu mezi dvěma stanicemi v obou směrech zabralo přibližně 2 měsíce.
Zajímavosti z pokrývání pražského metra:
- celkové náklady projektu pokrytí pražského metra vysokorychlostním mobilním signálem činí více než půl miliardy korun a jedná se čistě o investiční náklady konsorcia operátorů a společnosti CETIN
- technici v traťových tunelech naistalovali téměř 114 km vyzařovacího kabelu a dalších více než 120 km kabeláže pro antény a propojky do tunelů
- vyzařovací kabely v tunelech drží více než 114 tisíc úchytek
- signál na nástupištích a ve vestibulech stanic šíří téměř 1200 antén
- součástí sítě je dalších více než 2500 pasivních prvků jako DC bloky, splittery, tappery, couplery, MBC1 konvertory apod.
- na celém projektu pracovalo celkem 25 projektantů a více než 200 montážníků a dělníků, rozdělených do pracovních čet o cca 8-10 lidech.
- ve stejnou chvíli v metru pracovalo na 6 různých místech 6 pracovních čet s celkem až 70 pracovníky
- stanice s nejmenším počtem antén: Pražského povstání – 9 antén
- stanice s největším počtem antén: Můstek – 36 antén
- nejjednodušší tunel na pokrytí: obecně ty nejkratší, tj. Muzeum – Hlavní nádraží (425 metrů)
- nejsložitější tunel na pokrytí: Nádraží Holešovice – Kobylisy (2748 metrů)
- nejjednodušší stanice na pokrytí: I. P. Pavlova
- nejsložitější stanice na pokrytí: Hlavní nádraží z důvodu vysokých stropů a rozděleného nástupiště
Zdroj: DPP