Dnes je to 11 let od zavedení bezkontaktních plateb v Česku. Psal se 23. srpen roku 2012, kdy jsem měl možnost zúčastnit se tiskové konference „NFC mobilní platby v České republice“, která otevřela možnosti mobilního placení uživatelům v Česku.
Začátky však byly spíše opatrné, nikdo prakticky nevěděl, co od mobilního placení čekat. Bude to skvělá služba nebo jen propadák? Co na to řeknou uživatelé? Jednalo se tak o vůbec první vlaštovku. A aby fungovala, musely se domluvit hned čtyři subjekty, a to Visa zaštiťující platební karty, Komerční banka, operátor Telefónica O2 a mobilní výrobce Samsung. Už díky tolika zainteresovaným stranám je jasné, že domluva a spolupráce všech firem rozhodně nebyla jednoduchá.
NFC, ale ne tak, jak jej známe dnes
Dobu více než deset let zpátky můžeme z dnešního pohledu označit téměř za mobilní pravěk. Už první bezkontaktní platby mobilem sice využívaly NFC, ale tak trochu jinak. Protože telefony před deseti lety často NFC neměly vůbec, nebo byla jeho implementace v systému trochu „nestandardní“, muselo O2 přikročit k nečekanému kroku. K placení se využívala speciální NFC SIM s názvem KB MobilKarta.
Na startu mobilních plateb v Česku stála tahle NFC SIM karta od O2
Jak hádáte správně, potřebná technologie NFC byla přímo její součástí, resp. karta měla tzv. Secure element pro NFC aplikace, v němž byla uložena data o platební kartě. Ze startu byl na kartě k dispozici bezplatný kredit 250 Kč, po jehož vyčerpání jste mohli kartu „propojit“ s bankovním účtem vedeným v KB.
Tím to ale nekončilo, protože ze startu byl kompatibilní telefon pouze jeden –Samsung Galaxy S III. Ten jste si navíc museli koupit přímo u operátora O2, popř. do telefonu naflashovat (tedy neoficiálně nainstalovat) verzi firmwaru od O2 s potřebnými komponentami pro placení. Až poté jste si mohli v telefonu stáhnout aplikaci Contactlesss Payments od Visa. Díky ní mohly platby fungovat, protože právě přes aplikaci byla NFC SIM zaregistrována, resp. provázána s bankovním účtem.
Dobový informační web o mobilním bezkontaktním placení (rok 2012)
V rámci testovacího procesu se počítalo s bezplatnou výměnou stávajících SIM za NFC SIM, a to v maximálním počtu 2 tisíc kusů. To co však zprvu vypadalo jen jako malý pilotní projekt, ze brzy rozrostlo do větších rozměrů. Postupně přibývaly další a další telefony, které byly certifikovány společnostmi Visa a Mastercard.
Informačním centrem byl ve své době (dnes už nefunkční) server kartavmobilu.cz, kde jste se dozvěděli všechny potřebné informace. Na svou dobu se jednalo o skutečně unikátní lokální počin, který předběhl dobu. Kupříkladu platby Android Pay do Česka zavítaly až o pět let později.
Virtuální karta a nálepky
NFC SIM první generace jsem měl možnost i otestovat, a dodnes si pamatuji nákup vstupu do aquaparku telefonem. Poté následoval čtvrthodinový rozhovor s pokladním, kterého zajímalo, jak služba vlastně funguje, a jak je možné, že se plastová platební karta dostala do mobilu...
Samotné placení už před deseti lety zdánlivě připomínalo bezkontaktní platby mobilem, jak je znáte dnes. Limit byl nastavený na 500 Kč, pod tuto částku jste hned po prvním přiložení k terminálu zaplatili. Pokud byla částka vyšší, bylo třeba telefon přiložit k terminálu, zadat PIN v mobilní aplikaci KB MobilKarta (tzv. Wallet) a znovu telefon přiblížit k terminálu. Byl tu ale i manuální režim, v rámci něhož jste PINem museli potvrzovat i korunové transakce.
Takto na startu mobilních plateb v Česku vypadala platební aplikace od Visa, která spolupracovala s O2 SIM a Komerční bankou
Už tehdy firmy řešily, jak platit s vybitým telefonem. Do smartphonů se měly dostat speciální úsporné režimy, ale to zůstalo jen na papíře. Důležité bylo rychlé placení, které nepotřebovalo internet a nerušilo třeba probíhající hovory, což byl před deseti lety jeden z nejčastějších dotazů zájemců o službu. Oproti dříve dostupným „mobilním peněženkám“ (Mobito, Mastercard Mobile, apod.) navíc odpadlo zadávání kódu platby do aplikace nebo SMS.
V mobilní aplikaci jste mohli zjistit i číslo a CVV/CVC kódy přidělené virtuální platební karty nebo historii transakcí, zůstatek na účtu jste však viděli jen přes samostatnou aplikaci mobilního či internetového bankovnictví. Některé banky navíc uživatelům vydávaly NFC karty „PayPass“ jako nálepky (např. na zadní kryt), pokud např. neměli kompatibilní telefon. Jenže jste zase přišli o jakékoliv nastavení a o přehlednou aplikaci v mobilu. Bylo to jako platební karta bez čísla a kódů nalepená na telefonu. A byla překvapivě dost populární!
Nezůstalo jen u jednoho telefonu a jedné banky
Prakticky ihned po startu služby bylo jasné, že si Češi mobilní platby okamžitě oblíbí. V květnu následujícího roku už seznam podporovaných telefonů čítal několik modelů od Samsungu a také od Sony. A platby už nepodporovala jen KB, ale také GE Money Bank (ve spolupráci s Mastercard), ČSOB, Era či Citybank Europe. Prakticky rok od roku narůstal počet podporovaných telefonů, a s tím rostl ruku v ruce i počet bezkontaktních terminálů. V roce 2013 bezkontaktní platby přijímalo 13 % terminálů (tehdy jich v Česku bylo cca 10 tisíc), o rok později to byla téměř polovina. Dnes už bezkontaktní platby zvládá prakticky každý terminál.
Do testu placení mobilem se speciální SIM kartou se brzy pustil i T-Mobile
Koncem roku 2013 O2 ukončilo distribuci NFC SIM karty pro platby s Komerční bankou. V roce 2014 přibyla aplikace O2 Peněženka, ve které jste mohli spravovat uložené platební karty. Ty mohly být až tři, a to jedna debetní a k ní až dvě kreditní. Aplikace sloužila k nastavení defaultní karty pro placení, a později také k samotnému placení, kdy doplnila dříve používanou aplikaci Contactless Payments. O2 Peněženka byla v roce 2014 portována na Android 4.4, jenže aktualizace systému dost často narušily funkčnost služby (např. u Androidu 4.3). A trvalo často delší dobu, než došlo k patřičné nápravě.
Svůj „mobilní platební test“ však učinil i operátor T-Mobile ve spolupráci s Mastercard, který od října 2013 do května 2014 do testovacího režimu zapojil 400 klientů banky ČSOB a sto zaměstnanců banky a operátora. Opět byla potřeba speciální SIM karta s NFC a mobilní platební aplikace MyWallet, napojená na účet u ČSOB. Po ukončení testování nabídla banka zájemcům debetní nebo kreditní nálepku, a tím to skončilo. V srpnu rou 2014 svůj pilotní projekt zahájil i Vodafone, a to ve spolupráci s GE Money Bank.
ČSOB po testu s T-Mobilem začala nabízet NFC nálepku na záda smartphonu, která byla ve své době poměrně dost populární. Nemuseli jste hlídat baterii telefonu...
Bezkontaktní platby mobilem přes NFC SIM od O2 se na českém trhu udržely po dobu několika let, ale v základu narážely na nutnou čtyřkombinaci banky, telefonu, operátora a karetní instituce. Existovalo spoustu vzájemně nekompatibilních řešení, které po updatu na novou verzi systému přestala fungovat nebo bylo testování bez náhrady ukončeno. Certifikovaných telefonů bylo žalostně málo, a tak je v popularitě bezkontaktního placení dokonce předehnaly NFC nálepky, které jste si nalepili na záda telefonu. Čekalo se na univerzální řešení, které odbourá veškeré bariéry...
Nezávislost na operátorech přišla po letech
Komerční banka, která byla v Česku průkopníkem mobilních bezkontaktních plateb, v roce 2016 přišla s vlastní aplikací Mobilní banka (spolupráce s firmou Visa), která řešila většinu dříve vytýkaných nedostatků. K placení jste už nepotřebovali speciální SIM, ale bylo možné využít NFC přímo ve smartphonu. Potřebovali jste pouze Android 4.4 KitKat a výše (popř. tehdy i telefon s Windows Mobile), aplikace využívala dodnes používanou technologii HCE (Host Card Emulation).
Do povědomí širší veřejnosti se dostal až start služby Android Pay, která se na Androidy dostala v září roku 2015. KB se tak ve své aplikaci pouze inspirovala tím, co bylo běžně v USA a v dalších zemích, kde se již dalo platit telefony s Androidem, a to jednotnou aplikací pod hlavičkou Googlu. Jenže, ten na trhu nebyl první, služba Apple Pay začala v USA fungovat již v říjnu roku 2014.
Služba Android Pay do Česka dorazila až v listopadu roku 2017. Konečně se jednalo o řešení, které nevyužívalo samostatných aplikací jednotlivých bank. I přesto však bylo třeba počkat na to, než začnou banky tento platební systém podporovat. J&T, mBank a Moneta službu podporovaly hned od startu, poslední banka na seznam 23 podporovaných bankovních institucí v Česku přibyla až v září 2021.
Proces přidání karty do telefonu se značně zjednodušil, stačilo kartu nafotit nebo přepsat potřebné detaily, odsouhlasit podmínky služby, ověřit přidání karty telefonním číslem, odsouhlasit podmínky banky, a bylo hotovo. Odpadla návštěva banky, operátora i vlastnictví speciálního telefonu. V roce 2018 se služba přejmenovala na známější označení Google Pay (dnešní aplikace v mobilech má název Peněženka Google). Ve stejném roce se do Česka dostalo i hodinkové placení Garmin Pay.
Češi – rekordmani bezkontaktních plateb
V roce 2017 se Češi stali světovými rekordmany, protože 83 % všech nákupů proběhlo bezkontaktně, jenže v kurzu stále byly bezkontaktní platební karty. A zatímco v Evropě mobilem dle dobových dat společnosti Visa platilo 68 % uživatelů, v Česku to bylo jen 47 procent. Částečně za to mohla i nedostupnost plateb Apple Pay, na které jsme v Česku museli čekat až do 18. února roku 2019. A to po celé řadě interních testů, které musely banky tutlat, protože později se ukázalo, že v Česku už tyto platby „neoficiálně“ nějakou dobu fungovaly.
V roce 2019 podpora startovala u iPhonu 6, popř. novějších zařízení, a placení se lišilo podle toho, zda jste k ověření platby používali FaceID nebo TouchID. Apple Pay startovalo s podporou několika bankovních institucí, dnes už tuto službu podporují všechny banky. Apple však před v roce 2019 přišel rovnou i s hodinkovými platbami, takže stačilo na Apple Watch dvakrát stisknout zapínací tlačítko a přiložit je k terminálu. Zatímco před lety jsme brali vytažení bezkontaktní karty jako jakési zdržování, dnes platí to stejné o smartphonu. Proč jej vytahovat z kapsy, když můžete zaplatit hodinkami?
Jak zaplatit s hodinkami s Wear OS:
Wear OS, jakožto protipól WatchOS, však v Česku tahal za kratší konec. Hodinky se u nás naučily platit teprve v srpnu 2021, a to u příležitosti uvedení Samsung Galaxy Watch4. Absence hodinkových plateb byla Samsungu dlouhodobě vytýkána, jenže u platformy Tizen se do Česka platby Samsung Pay přivést nepodařilo. Jihokorejci však změnili globální strategii a vsadili na Wear OS, z čehož profitovali zejména čeští a slovenští uživatelé hodinek s Wear OS 2 a WearOS 3.
Podle výzkumu Mastercard už každý třetí Čech použil svůj mobil k zaplacení útraty. A ten, kdo si na telefon zvykl, jej používá při každé druhé transakci. Čtvrtina obyvatel ČR má podle Mastercard chytré hodinky, a deset procent lidí je aktivně využívá k placení. Jenže, na plastové bezkontaktní karty Češi nedají dopustit. A to s ohledem na výběry z bankomatů, byť síť bezkontaktních už je dost rozšířená, tak i kvůli tomu, že se telefon může před placením vybít. Hotovost v peněženkách zůstává „železnou rezervou“. Tu si schováváme na situace, když obchodník ještě nemá bezkontaktní terminál.
Pokud se vrátíme k tiskové konferenci o startu mobilních plateb v Česku z roku 2012, regionální manažer společnosti Visa Europe tehdy odhadoval, že do roku 2020 bude polovina všech transakcí v síti Visa provedena na mobilních zařízeních. Ukazuje se, že vývoj nebyl tak rapidní, jak se původně čekalo. V roce 2022 jsme byli zhruba pouze na čtvrtině transakcí, a to, jak u Visa, tak u Mastercard. Bezkontaktní plastové platební karty stále dominují trhu, a bude trvat zřejmě ještě řadu let, než se většina provedených bezkontaktních transakcí přehoupne ve prospěch mobilních zařízení.
