Na Redditu se přesně před pěti lety objevilo vlákno, ve kterém měli uživatelé hádat, které revoluční technologie se v následující „pětiletce“ prosadí u mobilních zařízení. Připomeňme, že rok 2017 znamenal postupný nástup konektoru USB-C, rychlonabíjení bylo standardem u většiny mobilních výrobců a čtečka otisků prstů se velmi pomalými krůčky dostávala ze zad pod displej.
Jak tedy viděla komunita vývoj v oblasti mobilních telefonů v následujících pěti letech? Byly odhady střídmé nebo naopak nereálné, kam jsme se technologicky za posledních pár let vlastně dostali?
Bez čtečky ani ránu
Uživatelé očekávali, že se čtečka otisků do dvou let dostane pod displej, a také to, že se čtečka stane do pěti let neotřesitelným prvkem základní výbavy telefonu. A to se také potvrdilo, vezmeme-li v potaz, že na Androidu je sken obličeje brán jako nepříliš bezpečná metoda zabezpečení. Čtečka otisků prstů se tak přímo nabízela jako vhodná alternativa, která je dnes nasazena u většiny telefonů. A pokud snad není pod displejem (pod OLED panely v levnější optické či v dražší ultrazvukové variantě), najdete ji v bočním tlačítku. Ze zad, kde byla čtečka ještě před pěti lety, už téměř kompletně zmizela.
Do pěti let se však měl novým standardem stát i oční skener, ten však do praxe nasadil jen Samsung. Do roku 2024 měl být tento přístup jako nejpoužívanější a nejbezpečnější, jenže už po pár letech skončil oční skener v propadlišti dějin. A dnes si na něj už nikdo ani nevzpomene.
Komunita očekávala i integraci videovolání přes datové sítě, které by bylo přímo součástí číselníku. Android by tak v ideálním případě k videohovorům nepotřeboval žádné další aplikace (Messenger, WhatsApp, a další), aby vás bylo možné s videem a zvukem propojit s jiným uživatelem u vašeho telefonního seznamu. Díky fragmentaci Androidu a neschopnosti Googlu, který jen za posledních pět let vystřídal hned několik komunikačních aplikací (Hangouts, Chat a Duo), se však toto přání nezhmotnilo v realitu.
Telefon místo počítače
Samsung měl před pěti lety dobře našlápnuto se svým desktopovým režimem DeX, a podle neskromných odhadů měl za pět let telefon kompletně nahradit počítač, do jehož podoby by se dokázal rychle přepnout. Idea je to rozhodně zajímavá, ale za posledních pět let nedošlo k žádnému užšímu spojení vývoje telefonů a počítačů, resp. notebooků. Myšlenka to byla zajímavá, ale realizace trochu pokulhávala.
Telefon v docku měl být podle dřívějších uživatelů na každém druhém pracovním stole. Sázka na telefon, jakožto na univerzální pracovní nástroj, ale nevyšla
Jistě, telefon a počítač jsou si dnes bližší, než před lety, jenže Samsung (a také další výrobci) už často ani nabízí dokovací stanice a kabely, které dokázaly telefon přeměnit v počítač, musíte si tak pomoci neoriginálním příslušenstvím. To jen dokládá, že se celá vývojová větev téměř zastavila. Byl to opět Samsung, který mohl vdechnout DeXu nový život tím, že po připojení k počítači spustí vybranou distribuci Linuxu.
Jenže, funkce Linux on DeX skončila v betaverzi, a dále se nikam nedostala. Desktopový režim dnes pustíte přímo v některých tabletech nebo vám vyskočí v novém aplikačním okně ve Windows, a to je trochu málo. Z desktopového režimu šlo rozhodně vymáčknout více...
Displeje a virtuální realita
Pokud se posledních pět let něco podařilo dotáhnout, jsou to displeje s vyššími obnovovacími frekvencemi včetně adaptivní podoby. Přesně jak uživatelé očekávali, jsou dnes standardem displeje se 120Hz obnovovací frekvencí, které se propadají do stále nižších cenových pater. U telefonů se ale objevují i displeje s 90, 144 či 165Hz obnovovací frekvencí, a pokud je adaptivní, telefon sám dle zobrazovaného obsahu rozhoduje o tom, jakou obnovovací frekvenci nastaví.
S displeji měl jít ruku v ruce i vývoj mobilní mixované, rozšířené a virtuální reality. I zde měl Samsung ještě v roce 2017 platformu Gear VR, resp. nejnovější verzi brýlí se samostatným ovladačem. Řada Galaxy S10 však byla poslední, která fungovala s rozšířenou realitou. Oficiálně Samsung platformu Gear VR ukončil v roce 2019.
Brýle Gear VR měly být velkým hybným motorem vývoje mobilních displejů. I díky jejich ukončení dnes v mobilech ještě nemáme 8K displeje. I když, je to vůbec potřeba?
Právě díky virtuální realitě se očekávalo, že do telefonů proniknou 8K či Quantum Dot displeje, což se ale nestalo. Displeje měly být také holografické, po uveřejnění telefonu Red Hydrogen One však bylo jasné, že tato větev nikam nevede.
Paměti a bezdrátové dobíjení
Přání velkých úložišť a velkých kapacit operačních pamětí se splnilo do puntíku. U těch nejdražších smartphonů můžete čekat až 18GB operační paměť typu LPDDR5 či až 1TB interní úložiště typu UFS 3.1. Jenže daní za tyto kapacity, jejichž efektivní využití je u mobilních telefonů s Androidem stále diskutabilní, byla postupná eliminace slotu pro microSD karty.
Uživatelé už před pěti lety očekávali ztrátu sluchátkového jacku, kterou můžeme při pohledu do specifikací novodobých smartphonů jen potvrdit. 3,5mm audiokonektor zůstává spíše jen u levnější či herních zařízení, ovšem i zde jsou patrné náznaky, že i z těchto modelů brzy zmizí.
Nabíjení vzduchem alias Mi Air Charge v akci:
V roce 2022 jsme očekávali, že na trhu budou smartphony bez jakýchkoliv konektorů. To se zatím nestalo, byly prezentovány jen koncepty, které skončily v šuplíku nebo jen na papíře. Ztráta nabíjecího konektoru USB-C by evokovalo bezdrátové nabíjení fungující na úrovni místností nebo alespoň do vzdálenosti jednoho či dvou metrů od zdroje. Právě to nám před pěti lety připadalo jako zcela jasná budoucnost. I zde jsme za posledních pět let viděli velký potenciál, který však zatím zůstal nenaplněn. O technologii nabíjení vzduchem se za posledních pět let jen hovořilo, a vše skončilo jen na papíře.
Konkrétně ukázalo svou podobu dobíjení jen Xiaomi, a to vloni u upraveného Xiaomi Mi 11. Jenže i toto funkční řešení se nedostalo do komerčně prodávaného telefonu.
Nebude záležet na kapacitě baterie
Hodně odvážným očekáváním byl vývoj nových baterií. Ty měly v ideálním případě v letošním roce vydržet týden či více na jedno nabití. Každodennímu nabíjení měl být nadobro konec, což byl výhled vcelku realistický, pokud vezmeme v potaž, že se už před pěti lety hojně skloňovaly palivové články či grafenové baterie. A realita? Do mobilů se za posledních pět let nedostala žádná nová technologie, která by zásadně prodloužila výdrž. Pouze se navyšovaly kapacity baterií. Před pěti lety byla 3 500mAh baterie velká, dnes už je 5 000 mAh akumulátor spíše průměr.
Výrobci dělají s rychlonabíjením co mohou, a tak není problém dobít baterii na polovinu kapacity už za pár minut. Ale s průměrnou jednodenní výdrží nejvybavenějších smartphonů se dlouhodobě nic neděje. Ani očekávaný vzestup solárního dobíjení se nedostavil, najdete jej jen u několika málo chytrých hodinek.
Další náznak grafenových baterií? Tyto se objevily v éteru letos v lednu, o jejich komerčním nasazení se však (už několik let po sobě) nehovoří
A pak tu máme nestárnoucí téma vyměnitelných baterií, které v telefonech kdysi dávno byly. Na jejich návrat to posledních pět let nevypadalo, ale možná, že nařízení EU budou brzy nést své ovoce. Pokud nebudou výrobci schopni integrovat do telefonů kvalitnější baterie, budou muset, alespoň a území EU, přijít s bateriemi, které si v telefonu sami vyměníte.
Výkon, přenositelnost a cloud computing
Očekávaný nárust výpočetního výkonu smartphonů se samozřejmě dostavil, navíc se na telefony dostaly i „áčkové“ hry. A to proto, že se výrazněji prosadilo cloudové hraní za předplatné, kdy je smartphone jen terminálem, který hru zobrazuje, a vy ji pomocí něj také ovládáte. Cloud computing v oblasti aplikací však u telefonů nijak extrémně neprorazil.
Už před pěti lety si uživatelé přáli přenosné skládací telefony, a to se jim vyplnilo. Na světě už je teď několik generací skládacích hybridů, které kombinují kompaktnější podobu v zavřeném stavu s větším displejem při rozevření. Mainstreamem se skládačky za posledních pět let sice nestaly, ale potenciál do budoucna tu rozhodně je.
Nebudete potřebovat zrcadlovku
Umělá inteligence a strojové učení s hardwarovou akcelerací měly pomoci smartphonům k tomu, abyste s sebou nemuseli tahat zrcadlovku. Vývoj mobilní fotografie za posledních pět let opravdu výrazně pokročil kupředu. Součástí čipsetů jsou i čipy pro umělou inteligenci, a navíc „z minima maximum“ dokáže tradičně nejvíce vymáčknout Google. Jedním z nejvýraznějších konkurentů zrcadlovek je aktuálně Pixel 7 Pro, a brzy se do tohoto segmentu určitě přidají další.
Představení Pixelů 7:
Před pěti lety jsme očekávali duální fotoaparáty, ale výrobci nás předběhli o parník. Běžnou praxí jsou telefony se třemi či čtyřmi fotoaparáty. Optická stabilizace a optický zoom sice nejsou standardem, objevují se však u fotomobilů stále častěji, a to i u levnějších modelů.
Update Androidu pro všechny a najednou
Zbožným přáním bylo sjednocení updatů Androidů různých značek, které by se objevily v jednu chvíli na celém světě. Tedy velmi podobně, jak to s updaty iOS funguje u iPhonů. Před pěti lety jsme na aktualizace Androidu, mimo telefonů od Googlu, opravdu čekali neúměrně dlouho. Dnes se interval prodlevy u mnohých výrobců výrazně zkrátil, nikdy však nebudou aktualizace ostatních OEM výrobců stejně rychlé, jako v případě Pixelů od Googlu.
U telefonů s novou verzí softwaru totiž musí přijít re-certifikace týkající se Google služeb, která celý proces vývoje firmwaru ještě natáhne. Do budoucna tak neočekáváme, že by došlo k nějaké výraznější změně.
Co nás (možná) čeká a nemine?
Podle názorů komunity by se měl formát eSIM brzy do pěti let stát novou normou, iPhony v USA jsou teprve předvojem, ovšem brzy do stejných kolejí zřejmě najedou i další výrobci. Podle jiných by měl prorazit formát iSIM, tedy SIM karta integrovaná přímo do čipsetu. RCS by se mělo stát taktéž hlavním komunikačním standardem, zejména mezi platformami iOS a Android.
Pokud pomineme opětovný důraz na baterie nové generace, jejichž existence ani za pět let rozhodně není jistá, mělo by dojít k hromadnému navýšení nabíjecího výkonu na všech frontách, a to počínaje levnými telefony. Výkon 80 Wattů by měl být absolutní minium, a to v podobě nového „ultrarychlého“ dobíjecího standardu. Bezdrátové nabíjení se stane běžnou součástí telefonů, kterou bude využívat drtivá většina uživatelů.
Čekat můžeme i vylepšení poddisplejových selfie kamer, které se objeví i u levnějších zařízení. Pod displej by se mohly dostat i další komponenty, např. reproduktor. A protože selfie budou už natrvalo pod displejem, zmizí z trhu displeje s výřezy i průstřely. Telefony by mohly mít ještě tenčí rámečky, skládací displeje se výrazně vylepší a zařízení s menším vnějším panelem a velkým vnitřním se stanou nepsaným standardem. A to dokonce i u Applu.
Společně se skládačkami dojde i k pomalému nástupu telefonů s rolovacími panely. Skládačky by však mohly proniknout i do střední třídy, a s jejich klesající cenou jich bude v oběhu stále více.
Současné OLED displeje by mohla nahradit technologie MicroLED, obnovovací frekvence by měla narůst až na 240 Hz. Za pět let by mohlo dojít i k většímu rozšíření e-ink displejů u smartphonů. Paměti narostou až na 2 TB, konektory z telefonů zřejmě zmizí úplně. Průkopníkem by mohl být už za pár let iPhone. Telefony by mohly být díky nařízení ze strany EU snadněji opravitelné (i v domácích podmínkách), a vyloučen není ani návrat vyměnitelných baterií.
Mnozí však jedním dechem očekávají, že dojde k technologickému zpomalení a k nárustu cen těch nejvýkonnějších modelů. Ty mají mezigenerační přinášet jen nový čipset a spíše kosmetické novinky. Do telefonů se postupně přesunou doklady i reklamy, za jejichž sledování dostanete slevy nebo určitou formou digitální měny. Konektivita bude zahrnovat 5G i nově vyvíjené 6G sítě....
A jaká bude mobilní budoucnost podle vás? Za pět let se k tomuto článku vrátíme, a bude zajímavé sledovat, které odhady byly pravdivé, a které naopak úplně „mimo mísu“.
Zdroj: Reddit [1], Reddit[2]
