Přechod na nový smartphone má v sobě určité kouzlo, ale i svá negativa. Ve většině případů vás čeká přesun souborů mezi dvěma telefony, jejich nastavení a přenos nainstalovaných aplikací. Spíše než o přímý přenos dat jde však o to, že nový telefon dostane informaci o tom, které aplikace se do něj mají stáhnout. To je důležité proto, abyste na novém telefonu měli všechny (nebo vybrané) aplikace, které jste dříve používali. Problém je však v tom, že se ke všem musíte znovu přihlásit.

Přecházíte mezi dvěma Androidy? Pak vás čeká boj s hesly u aplikací a spoustu času strávíte u přenastavení bankovních aplikací na nový telefon
Google a jednotliví výrobci telefonů mají svůj vlastní software (např. Samsung Smart Switch), který bezdrátově nebo přes kabel přenese do nového Androidu vše potřebné. Pokud používáte správce hesel od Googlu (nebo správce hesel třetí strany, ke kterému se přihlásíte), je přechod na nový Android hračkou. Při prvním spuštění nainstalované aplikace stačí jen ťuknout na heslo, které se v mém případě ukládá do Google účtu, a je hotovo. Problém je však s bankovními aplikacemi, které jsou kvůli bezpečnosti provázané s konkrétním telefonem. Pokud se budete chtít přihlásit na novém zařízení, čeká vás řada různých postupů, které jsou od jednoduchosti daleko.
Někdy je bezpečnost až otravná
V mém případě to bylo nejjednodušší u Revolutu. Přihlásím se přes telefonní číslo, nechám si pořídit svou fotografii, ověřím přihlášení zadáním kódu z SMS zprávy a následně aktivuji odemykání čtečkou otisků prstů. Pro jistotu ještě v původním telefonu potvrdím, že toto přihlášení bylo iniciováno z mé strany. Další tři bankovní aplikace už ale tak jednoduché nejsou. Potřebuji přístup ke starému telefonu, webovému bankovnictví, a někdy dokonce musím ještě čekat na ověření telefonním automatem!

Přesun aplikace mBank do nového telefonu, to je spousta kroků, do nichž se mnohým vůbec nechce
U mBank využívám aktivaci přes internetové bankovnictví, k čemuž potřebuji ještě rodné číslo a rodné příjmení matky. V bankovnictví je nutné ručně přidat nový telefon. Následně na mé telefonní číslo zavolá automat, řekne mi tři čísla, která mu musím zadáním na klávesnici zopakovat, a pak se dozvím aktivační kód. Ten zadám spolu se svým číslem do mobilní aplikace. Poté musím ještě zadat PIN kód, který jsem používal u původního telefonu. Je přitom velká šance, že si jej nepamatuji, protože jsem u původního telefonu používal výhradně biometriku.
mBank však automaticky zapne i ověřování plateb pomocí mKlíče (nikdo se mě neptal, zda chci změnu). Co když chci i nadále využívat SMS zprávy? Musím opět do webového bankovnictví, přepnout na SMS kódy, potvrdit kódem v mobilní aplikaci a v internetovém bankovnictví zadat kód z SMS zprávy, který mi přišel na mobil. Až teď mám vlastně hotovo a původní zařízení můžu (opět přes internetové bankovnictví) odebrat.

Aplikace AirBank kvůli bezpečnosti neumožňuje pořídit screenshot, aktivace aplikace na novém telefonu je však jednodušší, než u mBank
U Air Bank můžete aktivovat aplikaci na novém telefonu jednodušeji. Stačí zvolit jejich funkce, zadat název telefonu, uvést své telefonní číslo a datum narození. Pak jen zadáte do aplikace dvanáctimístný přístupový kód s pomlčkou, který si ani náhodou nezapamatujete. Následuje kontrola obličeje, kdy musíte sledovat zelený bod pohybující se na displeji. Nakonec zadáte jen přístupový kód a potvrdíte přihlášení otiskem prstu. Opět se nikdo neptá a automaticky se zapíná ověření plateb otiskem prstu, i když o to nemáte zájem. Musím tedy znovu do internetového bankovnictví, odklikat řadu hlášek a přihlašování si změnit na původní podobu.

Aplikace George od České spořitelny potřebuje přístup k aplikaci u původního telefonu. Pokud zapomenete, a telefon dříve vymažete, nevyhnete se návštěvy pobočky
Do třetice mám před sebou aplikaci George od České spořitelny, u které potřebuji bezpodmínečně přístup k původní aplikaci. Pokud telefon dříve resetuji, čeká mě cesta přímo na pobočku banky. Potřebuji zadat uživatelské jméno, den a měsíc narození. V původní aplikaci se musím přes nastavení proklikat k přidání nového zařízení. Na displeji se zobrazí QR kód, který platí asi deset vteřin. Ten musím rychle naskenovat novým telefonem. Než oba telefony odemknu a připravím, jeho platnost vyprší. Zadám přístupový PIN kód, povolím biometriku a mám hotovo. I s psaním to zabralo dobrou půlhodinu.
Heslo na jedno kliknutí? Ani náhodou
Jsou tu i další aplikace. Chápu, že při přesunu aplikací nelze v novém telefonu počítat s automatickým přihlášením, ale pokud používáte správce hesel od Googlu nebo jinou aplikaci pro správu hesel, při prvním spuštění by se vám měla kombinace jména a hesla sama nabídnout, abyste se mohli přihlásit jedním kliknutím. V praxi to však ne vždy funguje.


Správce hesel od Googlu obsahuje záznam k aplikaci obchodu, při přihlášení však dělá, že žádné heslo neexistuje
U Samsungů bývá často jako výchozí aplikace nastavena Samsung Pass, takže je třeba přepnout na Hesla Google. Otevírám staženou hru a zjišťuji, že si na heslo musím vzpomenout, protože mi jej telefon nenabízí. Když se však podívám do Hesel (Google umožní na plochu uložit šikovnou zkratku k heslům), heslo pro danou hru vidím. Musím položku vybrat, přiložit prst ke čtečce otisků a zobrazené heslo zkopírovat. Ve hře jej pak vložím a konečně se můžu přihlásit. U jiné aplikace heslo vidím, ale když jej vyberu, přepíše se mi jen uživatelské jméno a heslo hlásí chybu. Proč se nedokázalo přepsat do políčka?
Problém s hesly je však i u dalších aplikací, zejména u těch, které se přihlašují přes webový formulář. A to může být cokoliv od aplikace pro Geocaching až po aplikace obchodních řetězců. Přihlašuji se k aplikaci obchodu, ale heslo se mi nenabízí, přestože ho ve správci hesel mám uložené. Možná proto, že správce na webové přihlášení „nevidí“. Když zadám jméno a heslo správně, telefon mě často ani nevyzve k uložení této kombinace. Pak je vlastně logické, že je ani neumí načíst.
Naopak příjemným překvapením při přechodu ze staršího Samsungu na nový pro mě bylo automatické připojení k Wi-Fi síti, ke které jsem opětovně nemusel zadávat heslo, nebo rychlé párování se sluchátky, která byla dříve připojena k původnímu telefonu. Třeba u hodinek však musíte ručně v jejich nastavení zvolit připojení k novému telefonu. A to se bavíme o specifikách telefonu jedné značky - pokud budete přecházet mezi různými značkami Androidů, nebo dokonce mezi platformami, má to samozřejmě také svá úskalí.
Změna telefonu je tedy velkým lákadlem, ale nekonzistence při přenosu aplikací, zejména nutná opětovná aktivace bankovních aplikací a ne vždy funkční vyplňování hesel (na která si člověk musí vzpomenout), mi dokáže hodně znepříjemnit život.
U bankovních aplikací s tím však nic neuděláme. Jak to máte u ostatních aplikací, přišli jste na nějaký efektivnější způsob?