Třicetiletý Ondřej Hnilica je součástí týmu, který se stará o sociální média Českého olympijského výboru (ČOV), a to od vzniku nápadu, přes jeho realizaci až k publikaci a správě jednotlivých kanálů. V průběhu olympiády, které se Ondřej účastní již potřetí, se navíc podílí na mediální prezentaci jednotlivých sportovců a spolupracuje i s „klasickými“ médii. Velká část zpravodajského pokrytí letošní olympiády, přinejmenším na sociálních sítích, tedy prochází právě jeho rukama.
Ondřej Hnilica, art director českého olympijského týmu.
Jaká je atmosféra v zákulisí her, a máte vůbec čas se přátelit se sportovci a kolegy z jiných zemí?
Díky tomu, že se letošní OH konají v Paříži, bylo pro nás snazší dopravit si sem všechno potřebné vybavení a vybudovat si tu perfektní zázemí. Na okraji centra města máme k dispozici Český dům, který nám poskytuje prostor na trávení času mimo sportoviště, než jako tomu bylo například na hrách v Tokiu. Sportovci i realizační tým se maximálně soustředí na výkon, ale i tak se najdou příležitosti pro osobní kontakt, například v jídelně nebo při společenských hrách v klubovně.
Protože jsem také zodpovědný za mediální vystupování sportovců, bydlím s nimi v Olympijské vesnici společně s ředitelkou komunikace Barborou Žehanovou. Celý digitální tým pak funguje v Českém domě, který je takový velký hub kde se všechno sbíhá, odbavuje na sítě a plánuje den po dni, minutu po minutě. Mediální Kontakt se sportovci je v olympijské vesnici minimální, necháváme jim co nejvíc prostoru na soustředění se na sport a všechnu zábavu směřujeme až do Českého domu. Naše spolupráce se sportovci je ale dlouhodobá, to nám dost pomáhá při práci a musím říct, že atmosféra je tady skvělá.
Během olympiády tedy sportovcům děláte i tiskového mluvčího?
To úplně ne, společně s kolegy chodíme se sportovci na rozhovory v klasických médiích a obecně jim pomáhám v kontaktu s žurnalisty. A samozřejmě se sociálními sítěmi. Během her totiž platí hodně přísná pravidla mezinárodního olympijského výboru, která sportovce výrazně omezují v komunikování komerčních příspěvků. Jedním z našich úkolů je proto pomáhat olympionikům se v těchto pravidlech zorientovat a zároveň jim poskytnout obsah, který můžou komunikovat v průběhu olympijských her.
Stěžejní pro nás ale je to, aby byli sportovci během her co nejvíce mediálně vidět. A to nejen na sítích ČOV, ale také prostřednictvím České televize, Českého rozhlasu a dalších médií. I Mezinárodní olympijský výbor nás občas požádá o fotky českých účastníků. A sportovci jsou samozřejmě vděční za to, že jejich fotky, videa a další obsah šíříme do světa, jak se dá. Takže často publikujeme také společné příspěvky Českého olympijského týmu a osobních účtů jednotlivých sportovců u sportovních svazů.
O české sociální sítě spojené s Olympiádou se v Paříži stará na dvacet lidí.
Olympioniky tedy i tak trochu kontrolujete, aby během her nesdíleli komerční obsah?
Občas to může být o hledání nějaké hranice, tedy co je ještě přijatelné a co už je za čárou. Ohledně těchto věcí ale sportovce brífujeme už před olympiádou. Navíc vztah mezi Olympijským týmem a našimi sportovci je velmi přátelský a založený na důvěře. Čeští olympionici proto nemají problém s dodržováním těchto pravidel. Na rozdíl od některých jiných zemí, jejichž výpravy na to až tolik nedbají. A najdou se i jednotlivci, kteří tato omezení prostě nerespektují a koledují si o zablokování sociálních sítí v některých případech i o finanční postih. Olympijský marketing financuje většinu sportů na mezinárodní úrovni, bez něj by třeba těžko byly mládežnické soutěže jako mistrovství Evropy juniorů a podobně. Proto je důležité pravidla dodržovat.
Jak tedy vypadá váš den během olympiády?
Na olympiádě se toho děje v každém okamžiku hrozně moc. V terénu máme z mediálního týmu pět lidí s akreditacemi, které nám umožňují přístup na sportoviště a další tři fotografy. V tomto složení obstaráváme každý den sporty s českou účastí. Přes deset lidí pak námi pořízený obsah, tedy fotky a videa, zpracovává a sdílí na sociálních sítích a na sportovce a svazy.
Na sportovištích mimochodem nesmí natáčet nikdo kromě oficiálního držitele práv, tedy Eurosportu. Ani s focením a natáčením mimo sport to není tak jednoduché, formálně jsem tu s akreditací tzv. press attaché, nikoli s fotografickou akreditací. Jediný přístroj, na který tedy můžu fotit a točit, je můj telefon.
Takže v Paříží fotíte jenom na iPhone?
Vzhledem k tomu, že je naším úkolem zachytit ten nejsilnější nebo nejzajímavější okamžik, a rychle jej nasdílet fanouškům, není to hendikep, protože je to daleko jednodušší dělat to s telefonem než stahovat a upravovat obsah z kamery. Nehledě na to, že nefotíme jen sportovce v akci, ale také například když vyráží z olympijské vesnice, slaví vítězství nebo v jiném okamžiku proti těm krásným kulisám, o které se nám tu Paříž stará.
Proč iPhone? Primárním důvodem jsou licence, ale nakonec je to i pohodlnější.
To samé se týká natáčení videí, která nejsou jen ze sportovišť, ale s olympioniky děláme zajímavé a nevšední rozhovory ve městě hned po skončení soutěží. Naším hlavním cílem totiž je, přinášet fanouškům další rozměr toho, co vidí v televizi. K tomu patří také větší blízkost sportovcům. S nimi obsah připravuje i tři čtvrtě roku před hrami. Tato videa jsou ke shlédnutí, stejně jako aktuální příspěvky přímo z her, na platformě czechteam.tv. To je takový náš sportovní Netflix.
Na základě čeho vybíráte, které disciplíně nebo sportovci se budete věnovat přednostně?
Snažíme se věnovat čas úplně všem, ale program je tu velmi nabitý a kapacitně je to tedy náročné. Myslíme samozřejmě na to, jaké disciplíny jsou divácky atraktivní, jaké jsou šance na umístění českých sportovců, zda je pro nás vůbec možné něco z daného místa pořídit a vidět. Proto se s každým snažíme něco domluvit a ukázat třeba i něco z jeho tréninku a poodkrýt něco ze zákulisí. Zároveň chceme ukázat co nejvíc Paříže, myslím tím zejména ikonická místa, kam byla sportoviště zasazená. Například zaplněné tribuny ve stínu Eiffelovky, jsou neuvěřitelná podívaná.
Každý sportovec, který reprezentuje naši zemi na olympiádě, si svůj mediální prostor zaslouží bez ohledu na to, kolikátý v pořadí skončí. Sport je samozřejmě také o umístění a případně i o stupních vítězů, ale v prvé řadě je olympiáda oslavou úžasných fyzických ale i mentálních výkonů, za kterými je neskutečně mnoho dřiny a pevné vůle. Právě to se snažíme našimi příspěvky fanouškům předat i když to v tu samotnou chvíli na medaili zrovna nestačí, pořád máme být na co hrdí.
