Aktualizace 14. listopadu: Do telefonu se nám po komunikaci s výrobcem podařilo dostat aktualizaci Flyme 7.1.0.0G z konce října, proto doplňujeme jednotlivé kapitoly recenze. Vysvětlení obtíží s aktualizacemi najdete v kapitole o softwaru. Ve zkratce: i když je v telefonu možnost ověřit aktualizaci OTA, je potřeba ji stahovat ručně.
Není tomu tak dávno, co byly dva displeje běžnou výbavou telefonů. Doba „véček“, která měla malý notifikační displej na víku telefonu, předznamenala současnou snahu výrobců nabídnout zákazníkům možnost informovat se na zmeškané události jiným, rychlejším a k baterii šetrnějším způsobem, než je kompletní probuzení telefonu. Reinkarnovaná nabídka telefonů se dvěma displeji dostává nového zástupce v podobě testovaného Meizu Pro 7.
Je několik cest, jakými se lze vydat při umístění druhého displeje do telefonu. Zajímavý je třeba počin Yotaphone, jehož displej přes skoro celou zadní stranu je e-inkový a pokud se nepřekresluje, nespotřebovává vůbec žádnou energii. Meizu Pro 7 na to jde jinak. Druhý displej je barevný a ukáže vám počet ušlých kroků, počasí, čas a zmeškané události. Jejich náhled už ale nezobrazíte a jediná další funkce je malý hledáček zadní kamerky, abyste mohli selfie pořizovat kvalitnějším snímačem. Bylo kvůli tomu potřeba přidávat druhý displej?
|
| rozměry a hmotnost: 148 × 71 × 7,3 mm, 163 g displej: 5,2", kapacitní Super AMOLED, 1 080 × 1 920, 424 PPI sítě: GSM, 3G, LTE (300|50 Mb/s) konektivita: USB Type-C, Wi-Fi 802.11 a/b/g/n, Bluetooth 4.2, GPS paměť: 64 GB, RAM: 4 GB, baterie: 3 000 mAh procesor: Mediatek MT6757T (Helio P25) (8× Cortex-A53, 3 GHz, 16nm) operační systém: Google Android 8 (Oreo) fotoaparát: 12MPx, video (1 920 × 1 080), autofocus, blesk |
cena: už se neprodává |
Samotná recenze Meizu Pro 7 začíná na následujícím listu.
Design
Zpracování a lícování – jedna mínus. Meizu Pro 7 je kovový unibody telefon a až do psaní recenze jsem ani nepostřehl plastové předěly pro antény, které barvou kopírují tělo přístroje po vzoru iPhonů. Minimálně u námi testované černé varianty, zlatá a červená na tom může být jinak. Celkové zpracování telefonu je naprosto perfektní a pokud byste se přeci jenom báli nějakých oděrek, v balení naleznete kryt z měkkého plastu.
Rozměry Meizu Pro 7 jsou 148 × 71 × 7,3 mm a váha činí 163 gramů.
Čelní strana krytá odolným sklem s 2,5D efektem je narušena nad displejem mřížkou, která kryje hovorový reproduktor a zároveň jsou v tomto výřezu zajímavě schovány senzory jasu a přiblížení, zatímco čelní kamerka a notifikační dioda (bohužel pouze bílá) jsou již standardně pod sklem. Druhým narušením krycího skla je čtečka otisků prstů, která je pod displejem a jedná se o klasické hardwarové tlačítko, které je třeba pro odemknutí stisknout. Bohužel v něm dost křupe, jako by se pod něj už z výroby dostala nějaká nečistota.
Po obvodu nenajdeme žádné zvláštnosti, tělo je včetně fotoaparátů hezky v rovině.
Po obvodu se nic netradičního nekoná. Levý bok ukrývá slot na dvojici nanoSIM, zatímco ten pravý tlačítko zámku a dvojkolébku hlasitosti. Ano, pokud jste si všimli, že nepíšu o slotu na paměťovou kartu, všimli jste si správně. 64 GB paměti vám musí dostačovat. Horní hrana ukrývá sekundární mikrofon, ta spodní potom mikrofon hovorový, hlasitý reproduktor, sluchátkový 3,5 mm konektor a systémový USB-C konektor s dvojicí hezky přiznaných šroubů.
Detail na nejzajímavější části telefonu. Zejména u horního reproduktoru je v detailu hezky vidět, jak se senzor jasu a přiblížení schovaly do jednoho otvoru v krycím skle.
Největší zajímavost Meizu Pro 7 se ukrývá na zadní straně. Kromě stříbrně vyvedeného loga výrobce je při levém okraji sekundární displej krytý odolným sklem. Plusové body získává Meizu za to, že zadní stranu opticky nenarušilo více, než je třeba, a tak se oba snímače hlavního fotoaparátu a dvojbarevný LED blesk k displeji přidružili a se sekundárním displejem tvoří jeden celek. Druhý displej se zapíná a vypíná dvojitým poklepáním, nebo otočením přístroje.
Displej
Aktualizace 14. listopadu: Aktualizace přinesla do nastavení displeje možnost regulovat škálování zobrazovaného obsahu, což doplnilo již přítomnou regulaci velikosti písma. Sekundární displej nedostal žádné nové funkce, takže dojem nevyužitého potenciálu přetrvává. Stále lze zobrazit jen datum a čas, počasí, kroky a hledáček fotoaparátu. Veškeré notifikace jsou stále zobrazeny symbolem zvonečku a nelze s nimi nijak pracovat. Lze zde ovládat hudbu pouze přes aplikaci od Meizu a lze zde vyobrazit pohyblivou tapetu či indikaci psaní textu a nabíjení.
U sekundárního displeje žádně změny, pokud nepočítáme přeložení do češtiny.
Velké rámečky, zato dva displeje. Čelní zobrazovač má úhlopříčku pouze 5,2" a jelikož se nejedná o úplně nový kousek, neveze se ještě na bezrámečkové vlně a celkově je tak nad i pod displejem více než dost místa. Potěší ale jemnost displeje, kdy díky Full HD rozlišení (1080 × 1920 bodů) je výsledek na této úhlopříčce 423 PPI. SuperAMOLED displej zobrazuje pěkné barvy, černá je díky neaktivním pixelům opravdu černá a rozpětí jasu je dostatečné a v obou extrémech se chová tak, jak má. V noci neruší, ve dne se statečně pere se slunečním svitem.
Možnosti nastavení hlavního displeje. Pokud byste chtěli, je možné taky zapnout zjednodušené prostředí s velkými ikonami.
V nastavení displeje najdeme volbu velikosti písma, zapnutí automatického jasu, nastavení zámku displeje, režim šetření zraku, kdy si korekci modrého světla můžete na škále upravit a zároveň si dopředu naplánovat automatické spouštění. Grafické podání displeje si zregulujete na základní ose barev studená/teplá a dále poté lze navolit jeden z režimů zobrazení, kdy každý zvýrazní určité barvy pro lepší dojem.
Skromné nastavení sekundárního displeje. Tam, kde bychom čekali největší výhodu, nacházíme naopak největší zklamání.
Sekundární displej má úhlopříčku 1,9" a rozlišení 250 × 536 bodů. Výsledná jemnost AMOLED panelu činí 307 PPI, což na takto malý panel bohatě dostačuje. Je dotykový, dvojitým poklepáním jej de/aktivujete, posunem do boku lze procházet mezi kroky, počasím a hodinami a vertikální potažení aktivuje fotoaparát s hledáčkem právě na malém displeji. Sekundární displej se aktivuje také přetočením telefonu nebo prostým položením displejem dolů.
Toto jsou v podstatě jediné funkce sekundárního displeje. Hodiny, počasí, kroky a hledáček hlavního fotoaparátu.
Jakákoliv notifikace se vykreslí symbolem zvonečku a neukáže ani jméno volajícího, odesilatele SMS nebo snad text a toto ani nikde nelze nastavit. Posledním příkladem využití displeje je ovládání hudby (pouze aplikace od Meizu) a pohyblivá tapeta, která se zobrazí maximálně pět minut, poté displej zhasne. Abych nezapomněl, při nabíjení se zde zobrazuje animace přitékající energie a procenta baterie. Tak či tak mám prostě pocit, že potenciál je těžce nevyužitý.
Hardware
Aktualizováno 14. listopadu: S aktualizací se nijak nezlepšil výsledek v benchmarku AnTuTu, skóre 77 506 bodů (77 914 bodů v režimu výkonu) je o necelých 400 bodů vyšší a to lze označit za odchylku měření. Co se ale zlepšilo, je odladěnost prostředí. Aplikace již nepadají, multitasking je rychlý a nedochází k žádným zásekům ani zamýšlení telefonu. Chod prostředí je znatelně svižnější a lehkého odladění se dočkala i baterie. Stále se jedná o jednodenní telefon, ale rezerva k večeru bývá přes 20 % baterie oproti původním deseti.
Při nastavování rozpoznání obličeje čelní kamerka pouze snímá váš portrét, není ani třeba natáčet hlavu nebo měnit mimiku.
Přibyl rovněž další prvek zabezpečení. Čtečku otisků doplnilo rozpoznávání obličeje, které však nemá žádný dedikovaný 3D senzor alá Apple Face ID, pracuje s kamerou, takže nefunguje v naprosté tmě. Trochu mě mrzí, že odemknutí přístroje se po rozpoznání obličeje neprovede samo, ale je potřeba ještě přejet po displeji.
Chybějící microSD slot a postarší hardware. I přesto, že mám na paměti kategorizaci Meizu Pro 7 a také to, kdy byl představen a kdy se u nás začal prodávat, nemohu si pomoci, že Meizu tak nějak použilo, co kde zrovna zbylo. Hnacím ústrojím je osmijádrový procesor Helio P25 od MediaTeku spolu s grafickým akcelerátorem ARM Mali-T880 a 4 GB operační paměti. Nejedná se o špatné spojení, telefon má pro běžný chod výkonu dostatek, ale jakmile od něj začnete požadovat více, skokově ztrácí výkon.
Výsledky benchmarku AnTuTu v7.1.0:
- celkové skóre: 77 130
- CPU: 34 123
- GPU: 18 418
- UX: 18 904
- MEM: 5 685
Bohužel šťastné není ani odladění. Telefon se pravidelně na delší dobu zamýšlí a mnohé aplikace včetně těch systémových občas padají. Přitom operační paměti je dostatek. Nerozšiřitelné úložiště s kapacitou 64 GB vám dává k dispozici přibližně 51 GB, zbytek je rezervován pro systém a systémové aplikace. Baterie s kapacitou 3000 mAh nijak neoslní svojí výdrží, jedná se o standardní jednodenní smartphone s rezervou okolo 10 % baterie navečer. Potěší alespoň rychlé dobíjení přes USB-C na vlastní platformě od Meizu, kdy na 50 % jste za třicet minut a na plné baterii o hodinu později.
Nakládání s baterií a vnitřním úložištěm v grafice vlastní tvorby od Meizu.
Konektivita je zajištěna skrze Wi-Fi standardů a/b/g/n, postarší Bluetooth 4.2, podporovány jsou geolokační systémy GPS a GLONASS, na rozdíl od u nás dříve prodávaných Meizu je zde i kompletní česká LTE konektivita, ale nenajdeme zde například FM rádio nebo NFC. Senzorová výbava kromě čtečky otisků v domovském tlačítku osahuje senzor jasu a přiblížení, akcelerometr, gyroskop, digitální kompas a Hallův senzor pro spolupráci s příslušenstvím.
Software
Aktualizováno 14. listopadu: Meizu Pro 7 má jeden zásadní problém. V nastavení je položka zkontrolovat aktualizace, která se bude neustále tvářit, že je vše aktuální. Jenomže ono není. V době recenze už jsme tak byli jednu významnou aktualizaci pozadu a ke konci října vydal výrobce další. Aktualizaci je potřeby stáhnout ručně do telefonu z webu výrobce, v telefonu rozbalit a dát aktualizovat. Doporučené je také vymazat veškerá data, aby se aktualizace dokončila v pořádku. Tohle není způsob, jakým probíhají aktualizace moderních smartphonů.
Náhled na aktualizovaný vzhled prostředí. Vše je čistší a uhlazenější. Na posledním snímku je vidět rychlé procházení všech instalovaných aplikací podle abecedy.
Nová verze prostředí Flyme 7.1.0.0G ze dne 30. listopadu 2018 stále staví na Androidu 7.0, přináší modernější vzhled, doplňuje některé funkce a aktualizace zabezpečení povyšuje na 1. září 2018. Nový nádech dostaly notifikace, ikony, texty, ohraničení i podbarvení různých položek, lehce se změnil i font, změnu dostala obrazovka multitaskingu a prostředí je celkově čistší. Na drtivé většině míst zmizela angličtina, i když tu a tam ji v systému stále najdeme a třeba v telefonní aplikaci se najednou nově objevila.
Hned první snímek ukazuje stále přítomnou angličtinu. Další potom možnost ovládání gesty na domovském tlačítku, zkratky pro různé stisky domovského tlačítka a herní režim.
Různá gesta, ať už na zamykací obrazovce, nebo s virtuálním tlačítkem. Ukázka odemykání obličejem a aktuální verze systému a prostředí Flyme.
Přibylo nám rychlé vyhledávání aplikací dle abecedy tak, že po kraji displeje přejíždíte nahoru/dolů, přibylo odemykaní obličejem, možnost ovládat systém gesty na domovském tlačítku, lze zobrazit všudypřítomné virtuální tlačítko, které má možnost nastavení různých interakcí, stejně tak lze na zamykací obrazovce nakreslit více než desítku znaků a písmen a přiřadit k nim různé akce. Dále se v systému objevily různé drobnosti, jako je herní režim či spolupráce s chytrým pouzdrem.
Špatná odladěnost a lokalizace. Meizu Pro 7 je vybaveno starším Androidem ve verzi 7.0 a grafickou nadstavbou Flyme, která dle subjektivního dojmu moc přehlednosti nepobrala. Ano, můžete si samozřejmě změnit motivy, tapety, ale rozmístění prvků a soulad ikon a písma nepůsobí vydařeně. Celkový dojem nepodporují ani vlastní ikony, do kterých nezapadají ani aplikace ze sady Google, ani cokoliv dalšího si doinstalujete. Mám obavu, že systém nebyl od vypuštění do prodeje žádným způsobem aktualizován, jelikož verze zabezpečení systému je z 5.9.2017.
Vzhled prostředí Androidu 7 s nadstavbou Flyme. Systém i datum jeho zabezpečení jsou však dlouhou dobu neaktualizované.
Meizu přidává několik vlastních aplikací, kterými vytváří duplicitu, jako jsou obchod s aplikacemi, prohlížeč, přehrávač hudby atd. Jiných předinstalovaných aplikací se výrobce sice zdržel, ale ty duplicitní se nedají odinstalovat. Jak jsem psal na předchozím listu, odladěnost prostředí není nejlepší a takový benchmark AnTuTu mi třikrát zhavaroval, než se dokončil. V systému nenajdeme mimo věcí spojených se sekundárním displejem nic moc navíc, a když už se zde nějaký zlepšovák nachází, v divně řazeném nastavení se nelogicky schovává. Často je zde také vidět angličtina, s jazykovou lokalizací si výrobce moc hlavu nelámal.
Fotoaparát
Aktualizováno 14. listopadu: V prostředí fotoapliakce se udála jediná změna: změnil se font písma a jeho barva. Rozložením prvků, položkami v nastavení a vším dalším se shoduje s předchozí verzí. Je nutno říci, že zmizel onen záškub při natáčení videa a reakce fotoaparátu jsou rychlejší, ostření poslouchá, jak má, a výsledky jsou o trochu lepší. Přikládám pár nových snímků k porovnání.
Snímky z fotoaparátu po aktualizaci na Flyme 7.1.0.0G.
Nevyužitý potenciál. Meizu Pro 7 má na zadní straně dva snímače IMX386 vyrobené společností Sony. Oba mají shodné rozlišení 12 Mpx i světelnost f/2.0, přičemž zde dochází k záběru scény s různou hloubkou ostrosti a softwarově se poté skládá výsledek dohromady. Pořídíte tak skvělá makra nebo s využitím sekundárního displeje pěkná selfie s bokeh efektem. Šestičočková soustava je doprovázena dvojbarevným LED bleskem a inteligentním prediktivním ostřením. Sekundární kamerka má 16 Mpx, světelnost f/2.0 a stejně jako hlavní snímač umí Full HD video při 30 fps se softwarovou stabilizací.
Ukázka prostředí fotoaparátu z Meizu Pro 7.
Věrné barvy, vynikající makro, povedený bokeh, ale chybějící detaily a neochota ostřit, to je ve zkratce shrnutí vlastností fotoaparátu u Meizu Pro 7. K tomu se přidává náladové HDR, které zvládne vykreslit záběr přímo do slunce, ale scénu s částí osvětlenou a částí ve stínu přepálí, že už to snad ani více nejde. Řešením je manuální režim, který většinu neduhů odstraní, ale kdo má čas si chystat expozici, když smartphonem fotíme převážně bleskové momentky? Snímače od Sony jsou kvalitní, jen si myslím, že jejich potenciál nebyl zcela využit.
Ukázkové fotografie v rozlišení 12 Mpx:
Více fotografií najdete v galerii na následujícím listu.
Ukázkové video (Full HD, 30 fps):
U pořízeného videa lze pochválit rychlost přeostřování i to, jakým způsobem se elektronická stabilizace obrazu pere s běžným třesem rukou. Bohužel kvalitou a úrovní detailů se mi Full HD video jeví jako podprůměrné, jako by nikdy nebylo úplně doostřené. Narazil jsem však na jeden nešvar, který se pravidelně opakoval okolo 45. vteřiny záznamu. Dochází zde ke skoku v obrazu, jako kdyby RAM paměť a procesor nestíhaly a kus záznamu tak prostě přeskočily, aby bylo možné dál kontinuálně pokračovat a natáčení nebylo přerušeno.
Závěr
Aktualizováno 14. listopadu: Z Meizu Pro 7 mám po updatu na Flyme 7.1.0.0G mnohem lepší pocit. Vše je rychlejší, prostředí svižnější i příjemnější na pohled, zmizela většina nepřeložených pasáží atd. Z mínusů, které jsem před měsícem vytýkal, zbylo křupající domovské tlačítko, starší verze Androidu, absence NFC, chybějící microSD slot a líbilo by se mi lepší využití sekundárního displeje – vždyť to má být hlavní trumf tohoto telefonu...
Nerozvíjená exotika. Meizu Pro 7 je kousek, na který se můžeme podívat dvěma pohledy. Ten první je, že se jedná o smartphone za cenu okolo sedmi tisíc korun, který ve srovnání s konkurencí nabízí starší komponenty a i když už je se na tuzemském trhu nějakou dobu prodává, moc se o něm neví a v reklamních letácích ho nenajdete. Ten druhý pohled je, že se jedná o exotiku, ten jeden kousek z tisíce, který se snaží vybočit z řady. Protože druhý displej je něco, co ostatní nemají.
V balení sice nenajdeme sluchátka, ale to dnes není nic neobvyklého. Bonusem je měkký plastový obal.
Jenomže, aby kouzlo fungovalo, musí se minimálně udržovat, ale spíše rozvíjet. Meizu Pro 7 nedostalo nový Android, nedostalo ani aktuální verzi zabezpečení systému a jeho sekundární displej, to je kapitola sama pro sebe. Obrovský potenciál, který zůstal nevyužit, protože má stále ty stejné a obyčejné funkce, jako leckterý smartphone s tzv. ambientním displejem. A aby stál smartphone více peněz jenom proto, že na zádech nemá jako dříve vypouklé zrcátko, ale malý displej, to jako pádný argument neobstojí.
|
| rozměry a hmotnost: 148 × 71 × 7,3 mm, 163 g displej: 5,2", kapacitní Super AMOLED, 1 080 × 1 920, 424 PPI sítě: GSM, 3G, LTE (300|50 Mb/s) konektivita: USB Type-C, Wi-Fi 802.11 a/b/g/n, Bluetooth 4.2, GPS paměť: 64 GB, RAM: 4 GB, baterie: 3 000 mAh procesor: Mediatek MT6757T (Helio P25) (8× Cortex-A53, 3 GHz, 16nm) operační systém: Google Android 8 (Oreo) fotoaparát: 12MPx, video (1 920 × 1 080), autofocus, blesk |
cena: už se neprodává |
Hlavní konkurenti:
|
| rozměry a hmotnost: 150 × 71 × 7,7 mm displej: 5,6", kapacitní AMOLED, 720 × 1 440, 287 PPI sítě: GSM, 3G, LTE (300|50 Mb/s) konektivita: microUSB Type-B, Wi-Fi 802.11 a/b/g/n, Bluetooth 4.2, GPS paměť: 32 GB, microSDXC (256 GB), RAM: 3 GB, baterie: 3 000 mAh procesor: Samsung Exynos 7870 (8× Cortex-A53, 2 GHz, 14nm) operační systém: Google Android 8 (Oreo) fotoaparát: 16MPx, video (1 920 × 1 080), autofocus, blesk |
cena: už se neprodává |
|
| rozměry a hmotnost: 159 × 75 × 7,3 mm, 168 g displej: 6,0", kapacitní IPS LCD, 1 080 × 2 160, 402 PPI sítě: GSM, 3G, LTE (600|150 Mb/s) konektivita: USB Type-C, Wi-Fi 5, Bluetooth 5, GPS paměť: 64 GB, RAM: 4 GB, baterie: 3 010 mAh procesor: Qualcomm Snapdragon 660 (8× Kryo 265, 2 GHz, 14nm) operační systém: Google Android 8.1 (Oreo) fotoaparát: 20MPx, video (3 840 × 2 160), blesk |
cena: už se neprodává |
|
| rozměry a hmotnost: 157 × 75 × 7,6 mm, 165 g displej: 5,9", kapacitní IPS LCD, 1 080 × 2 160, 409 PPI sítě: GSM, 3G, LTE (150|50 Mb/s) konektivita: microUSB Type-B, Wi-Fi 802.11 b/g/n, Bluetooth 4.1, GPS paměť: 64 GB, microSDXC (256 GB), RAM: 4 GB, baterie: 3 340 mAh procesor: Hisilicon Kirin 659 (8× Cortex-A53, 2 GHz, 16nm) operační systém: Google Android 7 (Nougat) fotoaparát: 16MPx, video (1 920 × 1 080), autofocus, blesk |
cena: už se neprodává |
|
| rozměry a hmotnost: 149 × 76 × 8,6 mm, 172 g displej: 5,5", kapacitní IPS LCD, 1 080 × 1 920, 401 PPI sítě: GSM, 3G, LTE (150|50 Mb/s) konektivita: USB Type-C, Wi-Fi 802.11 a/b/g/n, Bluetooth 5, GPS paměť: 32 GB, microSDXC (128 GB), RAM: 3 GB, baterie: 3 000 mAh procesor: Qualcomm Snapdragon 630 (8× Cortex-A53, 2 GHz, 14nm) operační systém: Google Android 9 (Pie) fotoaparát: 16MPx, video (3 840 × 2 160), autofocus, blesk |
cena: už se neprodává |
Verdikt: Meizu Pro 7 je smartphone s výbornou konstrukcí, kvalitním displejem a rychlým dobíjením, který ale není zcela lokalizovaný a jeho prostředí i fotoaparát jsou náladové. Odlišující trhák – sekundární displej – zůstal trestuhodně nevyužit a nerozvíjen.
Plusy:
- pevné konstrukční zpracování
- sekundární displej
- rychlá čtečka otisků na čelní straně
- kvalitní AMOLED displej
- notifikační dioda, i když pouze bílá
- USB-C, rychlé dobíjení
- kryt na telefon v balení
Minusy:
- nevyužitý potenciál sekundárního displeje
- křupající domovské tlačítko
- špatná optimalizace systému
- častý výskyt nepřeložených názvů a položek
- chybějící NFC
- náladový fotoaparát, sekající se video
- chybějící microSD slot
- starší verze Androidu a chybějící aktualizace zabezpečení
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Vyzkoušet za 1 Kč
Nebo samostatné Živě Premium