RECENZE: Xiaomi Mi A2 — průbojnější pokračovatel rodu

Pokračování 2 / 8

Design

Bez výřezu. Přestože telefon používá moderní formát displeje 18:9, zvládli to inženýři v Číně bez výřezu. To má za následek to, že tělo telefonu je ještě více protáhlé, než byste čekali. Boční rámečky jsou příjemně tenké, ale pod displejem to zavání zbytečným plýtváním. Nahoru se pak musel vměstnat foťák, telefonní reproduktor, LED blesk a nezbytná čidla. 

Displej bez výřezu, kovová záda a příjemné modré lakování. Až na vystupující čočku velmi povedený telefon.

Zadní část je kompletně kovová, a to modré lakování telefonu moc sluší. Až na samotných krajích si všimnete plastových linek, které ale nijak nenarušují celistvý vzhled. Mírně zapuštěná čtečka otisků se dá skvěle najít i poslepu a funguje na výbornou. Co je jsem ale nepochopil, to jsou foťáky. To uspořádání a orámování jako kdyby iPhonu X ze zad vypadlo, inspirace je jasná, ale museli okoukat i to, jak čočky vystupují? A co okoukat, inženýři ještě přidali. Dobré 3 mm nad úroveň zad! Nemyslím si, že to byla technologická nutnost, ale nutností bude nosit telefon v obalu, aby se hrb na zádech srovnal. Obal naštěstí najde přímo v balení.

Vypuštění 3,5mm jacku a nepodpora microSD karet je krok mimo, obzvláště u cenově dostupného telefonu, který cílí na velkou skupinu lidí. 

Xiaomi také pokrokově vypustilo 3,5mm jack a jediným konektorem na telefonu zůstává USB-C na spodní straně, kde jej doplňuje mřížka hlasitého reproduktoru. V balení pak nenajdete ani sluchátka, jen redukci z USB-C na 3,5mm jack. Šuplík na levé straně pojme jen dvě nanoSIM – paměťové karty nejsou podporovány. Ale zase je tu na horní straně IrDA port pro ovládání televize. Celkově je znát snaha posunout telefon oproti minulé generaci, jen si nejsem úplně jistý zvoleným směrem posouvání. Tohle má být telefon pro masy, ale sám si hází klacky pod nohy.

Pokračování 3 / 8

Displej

Full HD+ a velký jas. Samotný panel disponuje rozlišením 2 160 × 1 080 px, což je i na skoro 6“ úhlopříčku dostatečná hodnota. Šťouralové hledící na displej okem ostříže z několika cm rastr pochopitelně uvidí, ale běžný smrtelník, který při pohledu zachová obvyklý odstup bude spokojen.

Xiaomi Mi A2 se na rozdíl od modelu Mi A2 Lite nevydal cestou vyříznutého displeje

Na slunci je displej velmi dobře čitelný, vysoký maximální jase udělá své, ale přesto se dají najít limity. Pozorovací úhly jsou však naprosto v pořádku. Překvapilo mě použitelné barevné ladění – odchylky naměřené sondou nejsou nejmenší, ale v kontextu ceny to je docela příjemné zjištění.

Displej 18:9 bez výřezu způsobuje, že telefon působí ještě nudlovitěji, než jiné kusy s výřezem.

Xiaomi použilo klasický IPS panel, takže nečekejte absolutní černou, a ambientní rozsvícení, když přijde notifikace, není zase tak ambientní. Pokud čekáte na podrobné nastavení panelu, jako to umí některé nadstavby, pak vás musím zklamat. Čistý systém nabízí jen základní možnosti a lehké srovnání barev. Celkově musím displej hodnotit jako dobrý, vzhledem k ceně nemám výtky, ale zážitek vlajkových lodí nečekejte.

Pokračování 4 / 8

Software

Čistý Android One. V telefonu běží krásně svižně čistý Android 8.1 a má v sobě v podstatě jen softwarovou výbavu od Google. Xiaomi sem ale přeci jen nějaký software propašovalo: ovládání IrDA portu a Mi Drop, který umí přenášet data z telefonu na telefon. Aplikace fotoaparátu také pravděpodobně není přímo od Googlu, ale designově sem krásně zapadne.

Čistá Android je velmi rychlý a stabilní. Ale může působit stroze a prázdně. Softwarová výbava je tak hlavně ve vaší režii.

Hlavní výhoda systému Android One tkví v rychlému přístupu k bezpečnostní záplatám a hlavně relativně jednoduchý a rychlý přechod na vyšší verzi systému. Odpadá totiž mezikrok, kdy software ladí výrobce, musí na něj napasovat nadstavbu, spoustu vlastního softwaru atd. To pochopitelně prodlužuje dobu, od uvedení nové verze, po okamžik, kdy dorazí do vašeho telefonu.

Jsou uživatelé, kteří nedají na čistý systém dopustit. Není sice plný nastavení, ale je maximálně jednoduchý a přehledný.

Čistý systém ale není pro každého. Pokud jde zvyklí na určité chování Androidu a nevídané možnosti nastavení, tak tady tomu tak není. Čistý systém je spíš prázdná nádoba, kterou si musíte zaplnit sami. Kacířská myšlenka: Android One má blíž k iOS než jakákoli nadstavba. Jednoduché, funkční, bez hloupostí a zbytečností. Najdou se uživatelé, co na to nedají dopustit, ale jsou i takoví, kterým se systém v surové podobě nebude líbit. A na to je třeba pamatovat.

Xiaomi do čistého systému něco přeci jen propašovalo. Jde zejména o software pro IrDA port, Mi Drop pro přenos souborů a aplikace foťáku je také jejich vlastní. A nechybí ani software pro sběr diagnostických dat.

Pokračování 5 / 8

Hardware

Pokrok bez paměťových karet. Jako jednoznačné zlepšení oproti minulé generaci se dá brát použití Snapdragonu 660. Jde o procesor, který patří do vyšší střední třídy a má dost výkonu i na hry. Porce RAM závisí od zvolené paměťové varianty. 4 GB RAM jsou kombinované s testovaným 32 GB úložištěm nebo 64GB verzí. Pokud sáhnete po 128 GB, bude mít telefon 6 GB RAM. Paměťovou verzi si dobře rozmyslete, znovu připomínám, že telefon neumí pracovat s microSD kartami a myslím si, že 32 GB vám bude za chvilku těsných, pro vás je dostupných bohužel jen 18,25 GB.

Příplatky za větší úložiště nejsou tak velké, za 64 GB si připlatíte asi 400 Kč, a za dalších asi 1 400 Kč získáte 128GB verzi. Osobně bych neváhal a sáhl po 64 GB, kde dává poměr ceny a výkonu největší smysl. Díky modernímu procesoru umí telefon i rychlou Wi-Fi 802.11ac nebo Bluetooth 5.0. Samozřejmostí je podpora LTE, GPS, GLONASS, ale trochu překvapivě chybí NFC, což je s ohledem na to, jak se u nás rozjíždí Google Pay, docela škoda. 

Do tenkého těla se podařilo vměstnat baterii s kapacitou 3 000 mAh, ale výdrž mě spíše zklamala. Mi A2 je jednodenní telefon a tuto hodnotu překročíte jen s velkým sebezapřením a maximálně o půl dne. Malou náplastí budiž rychlé nabíjení QuickCharge 3.0. Kvůli kovovým zádům také můžete zapomenout na Qi bezdrátové nabíjení.

Pokračování 6 / 8

Foťák

Jeden do šera, druhý na světlo. Foťáky má Mi A2 hned tři: jeden s rozlišením 20 Mpx, druhý 12Mpx a 20Mpx selfie kameru, která umí sama rozostřit pozadí. Obě zadní kamery mají stejné ohnisko, takže se žádný zoom nekoná. 12Mpx snímač má sice nižší rozlišení, ale také větší buňky, které méně šumí ve tmě a na tuto disciplínu jej také automatika používá. Jinak standardně fotíte 20Mpx snímačem. O tom, který se zrovna použije rozhoduje automatika, ale můžete si jej také vybrat v manuálním režimu.

Ukázkové fotografie (zdroj: časopis Computer)

Samozřejmostí je pak možnost rozostřeného pozadí u portrétu. Za dobrého světla jsou snímky krásně detailní a nebojím se říct nadprůměrné, a i u portrétu jsou výsledky velmi dobré. Pochopitelně za šera se projeví cena telefonu v podobě šumu a ztráty hranové ostrosti, ale jinak smekám klobouk. Byl jsem hodně překvapený, když jsem v nastavení našel možnost natáčet ve Full HD při 60 fps a dokonce i ve 4K. Oboje ale potřebuje hodně světla, takže vám doporučím zůstat u Full HD videa při 30 fps, protože takovéto video vypadá dobře i za horšího světla.

Ukázkové video (1 080p, 60 fps):

Pokračování 7 / 8

Závěr

Mi A2 je pozoruhodný telefon, který se nebojí změn. Je skvěle zkonstruovaný, velmi dobře fotí a natáčí, výkonu má také dost, a navíc má čistý Android. Na druhou misku vah ale musím dá slabší výdrž, zbytečně vystupující čočky, nepodporu microSD a vypuštění 3,5mm jacku. Já osobně vnímám celou evoluci pozitivně a dokázal bych s neduhy žít, ale rozmyslete si, jestli s nimi dokážete žít i vy.

Xiaomi Mi A2
katalog	rozměry a hmotnost: 159 × 75 × 7,3 mm, 168 g displej: 6,0", kapacitní IPS LCD, 1 080 × 2 160, 402 PPI sítě: 2G, 4G konektivita: USB Type-C, Wi-Fi 5, Bluetooth 5, GPS paměť: 64 GB, RAM: 4 GB, baterie: 3 010 mAh procesor: Qualcomm Snapdragon 660 (8× Kryo 265, 2,2 GHz, 14nm) operační systém: Google Android 8.1 (Oreo) fotoaparát: 20MPx, video (3 840 × 2 160), blesk 44 % vybavenost
cena: není v prodeji

Hlavní konkurenti:

Nokia 6.1
katalog	rozměry a hmotnost: 149 × 76 × 8,6 mm, 172 g displej: 5,5", kapacitní IPS LCD, 1 080 × 1 920, 401 PPI sítě: 2G, 4G konektivita: USB Type-C, Wi-Fi 802.11 a/b/g/n, Bluetooth 5, GPS paměť: 32 GB, microSDXC (128 GB), RAM: 3 GB, baterie: 3 000 mAh procesor: Qualcomm Snapdragon 630 (8× Cortex-A53, 2,2 GHz, 14nm) operační systém: Google Android 9 (Pie) fotoaparát: 16MPx, video (3 840 × 2 160), autofocus, blesk 45 % vybavenost
cena: není v prodeji

Motorola Moto G6
katalog	rozměry a hmotnost: 154 × 72 × 8,3 mm, 167 g displej: 5,7", kapacitní IPS LCD, 1 080 × 2 160, 424 PPI sítě: 2G, 4G konektivita: USB Type-C, Wi-Fi 802.11 a/b/g/n, Bluetooth 4.2, GPS paměť: 64 GB, microSDXC (128 GB), RAM: 4 GB, baterie: 3 000 mAh procesor: neuvádí se operační systém: Google Android 8 (Oreo) fotoaparát: 12MPx, video (1 920 × 1 080), autofocus, blesk 37 % vybavenost
cena: není v prodeji

Samsung Galaxy J7 (2017)
katalog	rozměry a hmotnost: 153 × 75 × 8,0 mm, 181 g displej: 5,5", kapacitní AMOLED, 1 080 × 1 920, 401 PPI sítě: 2G, 4G konektivita: microUSB Type-B, Wi-Fi 802.11 b/g/n, Bluetooth 4.1, GPS paměť: 16 GB, microSDHC (32 GB), RAM: 3 GB, baterie: 3 600 mAh procesor: Samsung Exynos 7870 (8× Cortex-A53, 1,6 GHz, 14nm) operační systém: Google Android 7 (Nougat) fotoaparát: 13MPx, video (1 920 × 1 080), autofocus, blesk 40 % vybavenost
cena: není v prodeji

Verdikt: Povedený telefon s čistým Android a příjemnou cenou. Tělo je kvalitně zpracované a mezigenerační pokrok je znát hlavně u foťáku a procesoru. Bohužel je tu také několik úskalí: chybějící 3,5mm jack, nepodpora microSD karet a hodně vystupující čočky foťáku.

Plusy:

• Konstrukce a zpracování
• Čistý systém Android One
• Dostatek výkonu
• Cena
• Kvalitní fototechnika

Minusy:

• Chybějící 3,5mm jack
• Nepodpora microSD karet
• Vystupující čočky
• Fotky v noci
• Slabší výdrž

Pokračování 8 / 8

Redakční fotografie:

Snímky prostředí:

Snímky z fotoaparátu: