Nový občanský zákoník se dotýká i reklamace. Co se od ledna změnilo? Na co máte nárok? Odpovědi přináší Peníze.cz ve spolupráci s dTestem.
O tom, jak přesně nový občanský zákoník pravidla reklamací mění, se vedly bouřlivé debaty. Shodnout se nedokážou ani právníci. Zkracuje se délka záruční lhůty, nebo ne? S čím spotřebitel vlastně může počítat? Zeptali jsme se vedoucího právní poradny dTestu Lukáše Zeleného.
Záruka: šest měsíců, nebo dva roky?
Hned na úvod si zodpovíme otázku nejpalčivější: mění se od roku 2014 délka záruční doby? Podle výkladu některých právníků se už záruka (respektive nově: odpovědnost za vady prodané věci) nevztahuje na vady, které vzniknou do dvou let od koupě, ale jen na vady, které měla věc od začátku, případně na vady, které se vyskytly v prvních šesti měsících po koupi.
Jinými slovy by to mohlo znamenat, že na reklamaci sice stále máte dva roky, ovšem když se vada projeví až po uplynutí prvních šesti měsíců, budete muset prokazovat, že věc byla vadná od počátku.
Lukáš Zelený z dTestu ovšem obavy spotřebitelů mírní. „Právníci dTestu se shodují, že tomu tak není a že u spotřebního zboží stále můžete reklamovat i vady, které se projeví kdykoli v prvních dvou letech. Tento názor potvrdilo i Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo průmyslu a obchodu,“ uvádí. A dodává, že právníci dTestu jsou připraveni za toto právo spotřebitelů v praxi bojovat.
Stejný pohled na věc má také Česká obchodní inspekce. Není však vyloučeno, že konečné slovo bude mít v případných sporech o interpretaci zákona až soud.
S prodávajícím si každopádně podle nového občanského zákoníku můžete smluvně sjednat, že bude záruční doba delší než dva roky. Pokud je například na obalu zboží (nebo v reklamě na něj) uvedená delší záruční lhůta než zákonná dvouletá, platí údaj na obale. Když se liší informace o délce záruční lhůty v různých dokumentech, platí ta delší. Když se ale liší informace na obalu zboží a ve smlouvě, platí lhůta uvedená ve smlouvě.
Zkrátit lze záruční dobu maximálně na polovinu zákonné lhůty, tedy na jeden rok, a to výhradně při koupi již použitého zboží.
Není vada jako vada
Základní pravidlo říká: když si koupíte zboží, prodejce odpovídá za to, že nemá vady. Co přesně to znamená? „Věc nesmí být při převzetí kupujícím vadná a má mít vlastnosti, jaké si strany mezi sebou ujednaly, které jsou pro danou věc obvyklé nebo je prodejce uvádí například v reklamě,“ říká Lukáš Zelený. Dřív se jednalo o institut shody s kupní smlouvou, nový občanský zákoník hovoří o jakosti při převzetí. Smysl zůstává zachován.
Stále také platí, že není vada jako vada. Některé vady vám prodejce zkrátka uznat nemusí. „Nelze uplatnit vady, které vzniknou běžným opotřebením nebo takové, které sami způsobíte nesprávným použitím. Použitou věc nelze reklamovat proto, že je opotřebená. A neuspějete ani s reklamací, ve které byste reklamovali kaz, o němž jste věděli před koupí nebo na který jste dostali předem slevu,“ upozorňuje Lukáš Zelený.
Nový občanský zákoník rozlišuje také, zda je vada, která se u zboží v záruční době vyskytla, podstatným či pouze nepodstatným porušením kupní smlouvy.
„Podstatné porušení smlouvy je takové, že kdyby o něm kupující věděl dopředu, smlouvu by neuzavřel. Ostatní porušení jsou nepodstatná,“ objasňuje Lukáš Zelený.
Celý článek je k dispozici na serveru Peníze.cz.
