V agenturním zpravodajství se sešly dvě zajímavé zprávy, které se týkají nasazení na dálku řízených robotů do praxe. Už dávno to nejsou jen hračky.
Na východ Ukrajiny dorazily první dva bezpilotní letouny. Pozorovatelům Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) mají pomoci s kontrolou dodržování příměří, uzavřeného na počátku září mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Oznámila to agentura AFP s odvoláním na mluvčího organizace.
OBSE počítá s tím, že použije čtyři bezpilotní letouny ke kontrole rusko-ukrajinských hranic a přilehlé oblasti nedávných bojů, které si vyžádaly více než 3600 mrtvých.
(ilustrační foto: CC: (CC BY 2.0) / Official U.S. Navy Page/flickr.com)
Americké námořnictvo nasadí strážní čluny bez posádky
Americké námořní síly (US NAVY) v příštím roce nasadí do ostrého provozu robotické strážní čluny. Bez jakékoliv lidské posádky budou patrolovat kolem válečných lodí a zajišťovat jim eskortu při plavbě vybranými námořními koridory, případně vyrážet k prověření neznámých plavidel a potenciálních hrozeb. O záměru nasadit automatické čluny bez námořníků informoval tamní Úřad pro námořní výzkum (The Office of Naval Research, ONR).
Robotický strážní člun US NAVY (obr.: US NAVY)
Námořnictvo technologii CARACaS (Control Architecture for Robotic Agent Command and Sensing) převzalo z osvědčených samohybných vozítek, která pod vedením NASA aktuálně brázdí povrch Marsu. Řídící software průběžně monitoruje své okolí a je schopen jej částečně samovolně vyhodnocovat. V jednotlivých krocích pak lodě spolupracují, čímž lépe vytváří odstrašující efekt pro případného útočníka, hlavní pokyny jim pak dává jediný námořník.
Úřad souběžně s oznámením zveřejnil výsledky z posledního testu spolupráce třinácti těchto člunů při plnění obranné a průzkumné testovací mise na James River ve Virginii. „Demonstrace schopností takto řízených člunů byla průlomová, dosud jsme je žádnému takovému experimentu nepodrobili,“ uvedl v prohlášení ONR kontradmirál Matthew Klunder.
Námořnictvo má podle Klundera v plánu tyto stroje nasazovat při každé možné příležitosti. Systém je prý navíc poměrně levný, s cenou v řádech pár tisícovek dolarů. Námořnictvo si od nasazení robotů slibuje hlavně vyšší bezpečnost – jeden námořník je totiž schopen ovládat až dvacítku těchto robotických člunů, obyčejné strážní plavidlo ovšem vyžaduje přítomnost tří až čtyř členů posádky, jejichž životy tak nemusí být nasazovány.
Plavidla mohou být vybavena jak neletálními zbraněmi (světlomety, zvukové pulsy), tak ale i klasickými konvenčními zbraněmi. Člun se základnou komunikuje na dvou separátních kanálech, pro případ, že by oba „vypadly“ a komunikace základny s člunem naprosto selže, plavidlo se samo deaktivuje.
