Antipatie amerického prezidenta k Číně nejsou nic nového, obchodní válka zbrzdila či úplně zastavila tok zboží za stovky miliard dolarů. Bohužel se Trump opakovaně opírá i do technologického světa – kauza Huawei je jen špičkou ledovce, na stejném seznamu Entity List je už více než dvě stě čínských firem.
Nejnovějším hitem je zákaz čínských mobilních aplikací na území USA (platný od poloviny září). Začalo to dlouho diskutovanou sociální sítí TikTok, ale když Trump před pár dny podepsal dekret, sebralo to i WeChat. To je po WhatsApp a Messengeru třetí největší chatovací platforma na světě.
Reakce?
- Uživatelé jsou naštvaní. Vláda bezprecedentně zakázala aplikaci, kterou ve svých telefonech má asi 100 miliónů Američanů.
- Akcie společnosti Tencent (majitel WeChatu) ztratily 10 %.
- Společnost ByteDance (majitel TikToku) krok označila za ohrožení důvěry v americký právní stát a zvažuje právní kroky. Odborníci na americké právo připouští, že není jasné, zda prezident skutečně má pravomoc zakázat mobilní aplikaci.
- McDonald's, Starbucs a další americké firmy působící v Číně mají problém. Dekret totiž zakazuje americkým firmám spolupráci s Tencent. To znamená, že za burger či kafe už nepůjde zaplatit přes WeChat, což je ve velkých čínských městech dominantní platební metoda.
- Trumpovi kritici tvrdí, že zaútočil na TikTok, protože byla demografie uživatelů až příliš protitrumpovská, což se před podzimními volbami jednoduše nehodí. Když se přidal WeChat, začínají mluvit o Velkém americkém firewallu.
- Trumpovi přitakávači vysvětlují, že je to vlastně fér, protože Čína má svoji Great Firewall of China už roky. Tam (oficiálně) nefungují služby od Googlu a dalších amerických firem.
Omezování digitálních svobod čínského obyvatelstva svádíme na komunistický režim. Jak to budeme omlouvat v americkém případě? Můžeme třeba drmolit oficiální zdůvodnění banu: „Obavy, že platformy představují riziko pro národní bezpečnost.“ Bezpečnost má přece prioritu tak neotřesitelnou, že se neptáme na podrobnosti...
