Nemaji kam odejit? A neni to opet treba vinou statni regulace bydleni? A neni to taky castecne o pohodlnosti tech lidi - ze radeji nez dojizdet ci se stehovat, nebo zacit vlastni zivnost reknou, ze proste prace neni a ze chtej podporu? Nevideli bychom nahodou podstatne vetsi pruznost, kdybychom ty podpory zrusili?
Samozrejme ze v oblastech s vyssi nezamestnanosti (je si ale treba uvedomit, ze nezamestnanost je umely problem generovany opet statem - tzv. cenovy prah) si zamestnavatele dovoli vic - mohou chtit vice prace za mene penez. Ostatne v cele CR mohou chtit zamestnavatele vice prace za mene penez nez treba v Lucembursku. Protoze jsme zaostalejsi a levnejsi pracovni silou (nase komparativni vyhoda) muzeme dosahnout toho, ze sem vice zamestnavatelu prijde a tim se dostaneme na vyssi uroven. A toto je prirozene i na regionalni urovni. Chtit zarucit v Tanvaldu stejne pracovni podminky a mzdy jako v Praze je uplne stejna pitomost, jako chtit zarucit stejne platy a pracovni podminky v CR a ve Svycarsku. Povede to jen k tomu, ze do CR neprijde zadny investor. Kdo zna teorii komparativnich vyhod, musi mi dat za pravdu.
Jak jsem rekl - nemam nic proti jakemukoli sdruzovani. Ale mam uz proti tomu, aby z toho plynula nejaka zvlastni prava. Vzdyt to nesedi ani matematicky. Pan X, Y, Z maji stejna prava. Pan X a Y se sdruzi, nazvou se cirkev a hned maji jina prava (treba na statni dotaci). Pan Y a Z se sdruzi, nazvou se odbory a hned maji jina prava (resp. celou haldu prav). Pan X a Z se sdruzi, nazvou se myslivci a hned maji jina prava (vstupovat na cizi pozemky). Podle me je toto nepripustne a jakekoli sdruzeni by nemelo mit vice prav, nez jeho clenove. A stejne tak je nepripustne omezovat vlastnicka prava majitele firmy (spolurozhodovani odboru o tom, co jim proste nepatri). A uz tuplem je nepripustne omezovat smluvni svobodu - tedy branit dvema smluvnim stranam dohodnout si podminky, se kterymi obe strany souhlasi (coz dela napriklad Zakonik prace, ale i odbory brani jednotlivcum dohodnout si individualni podminky pravocni smlouvy, pokud ta je vyjednavana "kolektivne").
Sila odboru by mela plynout (pouze) z jejich prirozene autority plynouci z toho, ze odbory (nekde) sdruzuji velkou cast zamestnancu a ne ze zakona.