Otestovali jsme nejvybavenější telefon značky Siemens. Má velký displej s QVGA rozlišením, podporuje 3G sítě, chlubí se 2Mpx fotoaparátem, MP3 přehrávačem, slotem pro paměťové karty a rádiem. Navíc přidává GPS modul a vestavěný navigační systém. Telefon je výborně vybavený, ale...
| Siemens SXG75: ve zkratce |
| cena |
9 940 Kč |
| hodnocení |
výborný (82 %) |
| rozměry |
112 × 53 × 20 mm, velký telefon |
| hmotnost |
134 g, velmi těžký telefon |
| hlavní displej |
34 × 45 mm, 240 × 320 bodů, aktivní, 262 tisíc barev |
| udávaná výdrž |
až 400 h (pohotovost), 360 min (hovor) |
| komunikace |
infraport, Bluetooth, systémový konektor, GPRS (třída 10), 3G |
| paměť |
72 MB, paměťová karta: RS-MMC |
| operační systém |
ne |
| adresář |
500 jmen, vícepoložkový, vyhledávání postupným psaním |
| vyzvánění |
polyfonní, 40 hlasů, MP3 |
| zprávy |
SMS (sdílená), T9 zkracuje, MMS, e-mail |
| multimédia |
Java, MP3 přehrávač, rádio |
| fotoaparát |
1 600 × 1 200 bodů, 1,92 Mpx, natáčení videa |
| Podrobné parametry telefonu najdete v katalogu mobilů |
Klíčové vlastnosti
- kvalitní velký displej
- vestavěný GPS modul
- podpora sítí třetí generace
- dvoumegapixelový fotoaparát
- přehrávač MP3 a rádio s RDS
- velká paměť a navíc slot pro karty
Hlavní nedostatky
- větší rozměry a hmotnost
- nemá otevřený operační systém
- zbytečně velké písmo v nabídce
- špatné zobrazení češtiny v e-mailu a prohlížeči
- pouze 500 míst v adresáři
Po odchodu Siemensu SX1 neměl výrobce žádný elitní mobil, který by svými vlastnostmi vyčníval nad ostatními telefony značky. Siemens SXG75 to má změnit. Nejedná se sice o smartphone s otevřeným operačním systémem, ale ve své výbavě má téměř všechny vymoženosti, které může současný mobilní telefon nabídnout. Bude mít podobný úspěch jako SX1?
Siemens SXG75
Novodobá cihla
Hned na první pohled Siemens SXG75 upoutá svými rozložitými proporcemi. Rozměry 112 × 53 × 20 mm mluví za vše a řadí telefon mezi smartphony. Třeba taková Nokia N70 má rozměry podobné – 119 × 53 × 24 mm. Siemens však „chytrý“ není a ve srovnání s běžnými mobily pohoří. Hmotnost 134 g je také dost znát a i zmiňovaný smartphone od Nokie je dokonce o 8 g lehčí. Vzhledem k výbavě a zabudovanému modulu GPS se to však dá s přimhouřeným okem tolerovat.
Je to macek
Nosit telefon v kapse se však ukázalo značně nešikovné. Příliš zde překážel a proto putoval do tašky. Větší rozměry mají však výhodu v jistějším úchopu telefonu. Při psaní textovek se ale negativně projevila hmotnost, která napomáhá převažování telefonu dopředu. Spodní řada kláves je totiž umístěna velmi blízko spodnímu okraji a tak je nutné telefon držet dost nízko.
Prohlídka telefonu ze všech stran (2,4 MB, DivX)
V článku s prvními dojmy jsem si dovolil napsat, že telefon není hezký. V diskusi se vzedmula vlna odporu od příznivců tohoto telefonu, která mě inspirovala k malému průzkumu. Telefon jsem ukázal čtrnácti svým známým a kolegům, ale nikdo se o designu telefonu nevyjádřil pozitivně. S většinou jsme se shodli, že je to hranatý telefon bez nápadu. Ale nikomu nevnucuji svůj názor, o designu si raději udělejte obrázek sami z přiložených fotografií. Kromě černé varianty se nabízí ještě bílá.
Telefon v bílé barvě na oficiálních obrázcích
Černá a stříbrná
Přední straně vládne velký displej, který je umístěn nezvykle hluboko pod krycím sklíčkem. Pod ním se rozprostírá klávesnice, které dominuje stříbrná navigační klávesa. Zbytek klávesnice je černý a černé je také celé okolí displeje. V oblasti klávesnice přístroj trochu opticky zeštíhlují stříbrné lemy na bocích. Zajímavostí jsou funkční tlačítka umístěná po stranách kolem displeje – pár na každé straně. Možná je to taková tichá vzpomínka na Siemens SX1, který měl kolem displeje rozprostřenu numerickou klávesnici. Nad displejem je kromě štěrbiny sluchátka ozdobeného logem výrobce také nenápadné okénko kamery pro videohovory.
Přední strana • horní část je celá černá • kamera pro videohovory • klávesnice se stříbrným lemováním
Na bocích má telefon ozdobné stříbrné rámečky a uvnitř černý pás s funkčními prvky. Na pravé straně jsou to dvě tlačítka pro regulaci hlasitosti sluchátka a ve spodní části okénko infraportu. Na druhé straně najdeme dvě funkční tlačítka pro spuštění fotoaparátu a přehrávače hudby a šuplík pro paměťovou kartu. Ten lze vysunout po zatlačení ostrým předmětem na vyznačený důlek, ale stačí trochu vystouplý nehet. Ve spodní části je systémový konektor, který je stejný jako u ostatních modelů řady 75 a 65.
Boční partie telefonu
Systémový konektor je stejný jako u stávajících Siemensů • vyjmutí SIM karty
Vyjmutí a vložení paměťové karty (1,4 MB, DivX)
Zadní část telefonu je převážně stříbrná. Stříbrný je totiž snímatelný kryt, pod kterým se nachází baterie a slot pro SIM kartu. Kryt drží velmi pevně. Pochválit musím vůbec celou konstrukci telefonu, která ze sebe ani při silném promačkávání a kroucení nevydala nepříjemné vrzavé zvuky. Horní část nad krytem je černá. Zdobí ji logo výrobce a především pás s důlky a vystouplým chromovaným rámečkem čočky fotoaparátu. Krycí sklíčko se díky bytelnému rámečku jistě nepoškrábe, ale ve štěrbině se budou držet nečistoty. U horního okraje zadní části telefonu je nekrytý konektor pro externí anténu.
Zadní strana je více stříbrná než černá • pás s fotoaparátem zdobí důlky • mohutný rámeček chrání sklíčko fotoaparátu
Lithium-iontový akumulátor schovaný pod krytem má velkou kapacitu 1000 mAh a výrobce s ním na jedno nabití slibuje výdrž až 400 hodin v pohotovosti a 360 minut při hovoru. Telefon máme k dispozici jen pár dnů, tak zatím nemůžeme otestovat výdrž v praxi.
Pohled pod zadní kryt
Vzpomínka na SX1
Proč jsou tlačítka po stranách displeje? Protože výrobce potřeboval čtyři funkční klávesy navíc a na běžné klávesnici už nezbylo místo. Levou stranu vyhledáte, pokud budete chtít komunikovat. Je zde klasické zelené tlačítko pro příjem nebo start hovoru a nad ním tlačítko pro spuštění videohovoru. Tlačítka jsou pro palec pravé ruky docela daleko, ale dosáhnout se dá. Pokusy o stisk prostředníčkem zespodu byly plané. Na druhé straně displeje je tlačítko s červeným sluchátkem a nad ním klávesa pro přímý přístup k internetovému prohlížeči. Tlačítka jsou sice zarovnána s okolním povrchem, ale jsou dostatečně velká, takže se stiskem nejsou žádné problémy.
Klávesnice má dost vystouplá tlačítka
Hlavním ovládacím prvkem je hranatá čtyřsměrná navigační klávesa, kterou tvoří vystouplý stříbrný rámeček. Ovládání je velmi pohodlné, přehmaty nehrozí. Uprostřed je trochu „utopený“ potvrzovací střed, ale je dostatečně velký, takže i zde je stisk jistý.
Po stranách je čtveřice funkčních kláves. Jeden pár tvoří samozřejmě kontextová tlačítka, jejichž funkce se mění podle zobrazení funkcí ve spodním řádku na displeji. Pod levým kontextovým tlačítkem je klávesa pro přepínání spuštěných aplikací (tlačítko úkolů) a pod pravým tlačítko C sloužící pro mazání textů.
Navigační klávesa je velmi pohodlná
Numerická část klávesnice je tvořena čtveřicí úzkých řad tlačítek. Jednotlivé trojice jsou od sebe odděleny výraznou drážkou, takže se palec rychle zorientuje i bez zrakové navigace. Všechna tlačítka jsou hodně vystouplá nad okolní kryt a snadno se proto tisknou. Volbu vždy potvrdí typické cvaknutí, které je ale na můj vkus moc hlasité.
Popisky kláves jsou bíle podsvíceny. Nadevše září rámeček okolo navigační klávesy. Příliš světla se ale nedostává tlačítkům na boku.
Podsvícení je rovnoměrné a dostatečné • na boční tlačítka se světla moc nedostává
V další kapitole: uživatelské prostředí a ovládání
