SIM karta slaví. Před 33 lety by málokdo tipoval, že se zmenší do podoby miniaturního čipu | Zdroj: Živě.cz

Zdroj: Živě.cz

SIM karta slaví. Před 33 lety by málokdo tipoval, že se zmenší do podoby miniaturního čipu

  • Kdo by to byl řekl, SIM karta už slaví 33 let
  • Za tu dobu si prošla hned několika vývojovými stádii
  • Nejdřív se zmenšovaly plasty, dnes už je SIM na čipu nebo v čipsetu

SIM karta, nepostradatelná součást moderní technologické doby, slaví 33 let od svého vzniku. Vyvinula ji německá firma Giesecke+Devrient z Mnichova v roce 1989, poprvé do komerčního provozu byla nasazena 18. listopadu 1991 finským operátorem Radiolinja.

Název SIM je zkratkou názvu „Subscriber Identitiy Module“, což je elektronická součástka, která se skládá z mikroprocesorového čipu a jednoduchého operačního systému. Ten poskytuje zabezpečený přístup k mobilní síti.

Klepněte pro větší obrázek
SIM karta slaví výročí svého vzniku. V průběhu let se prakticky neustále zmenšovala

„SIM karta“ se poprvé do širšího povědomí dostala v souvislosti s telefonními automaty, ačkoli v nich měla jiné využití než u současných mobilů. Jednalo se o kartu ve velikosti dnešních platebních karet, kterou jste zasunuli do automatu místo platby mincí. Kartu jste měli přednabitou, a za každou minutu se vám z této předplacenky strhával kredit určený na volání. Telefonní karty se nabízely s různými designy, a dodnes jsou určitým sběratelským artiklem. Telefonní karty a SIM karty vycházejí ze stejné normy ISO 7816, jenže mají jeden zásadní rozdíl. SIM karty obsahují mikroprocesor, zatímco ty telefonní měly pouze paměť.

Okolní plast se postupně zmenšuje

Ale zpět k telefonům, u nichž se ze startu počítalo s tzv. Full-Size SIM kartami (1FF). Ty byly použity u prvních obrovských telefonů s podporou 2G sítí. Šlo znovu o karty velikosti kreditky, které měly jednoznačné identifikační číslo a zajišťovaly spojení s mobilní sítí. Kvůli dramaticky se zmenšujícím se rozměrům telefonům se však musely povážlivě zmenšit i velikosti SIM karet.

Klepněte pro větší obrázek
Srovnání rozměrů jednotlivých typů SIM karet. eSIM se v průběhu let postupně zmenšoval, a čerstvě mu vyrostla konkurence v podobě iSIM, která nepotřebuje samostatný čip, ale je už integrovaná v samotném čipsetu

Spousta s nás si pamatuje až „klasickou“ Mini SIM (2FF), která se na trhu objevila v roce 1996. Právě tato karta s rozměry 25 × 15 mm je nesmazatelně zapsána společně s rozjezdem GSM sítí v Česku. Měla stejnou funkčnost, jako původní velká karta, i přesto, že byla daleko menší. Mobilní výrobci se mohli v návrzích svých telefonů pořádně odvázat, protože už nebyli limitování prostorovým omezením 1FF SIM karty (rozměry 86 × 54 mm).

Dalším evolučním krokem byla v roce Micro SIM (3FF). Mobilní výrobci neustále zmenšovali své telefony, a protože potřebovali uvnitř telefonu každé možné místo, brzy přišla na řadu SIM karta. Ta se v roce 2003 zmenšila na rozměry 15 × 12 mm, její tloušťka přitom zůstala zachována. Na několik let se tato velikost karet stala nepsaným standardem, a právě z této doby můžeme vzpomenout na tzv. stříhání karet.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Vzpomínáte si ještě na éru „cvakání“ SIM karet?

Když jste si koupili nový telefon s Micro SIM, bylo třeba svou stávající Mini SIM zmenšit. A k tomu sloužily speciální nůžky, které z karty „prořízly“ část, kterou bylo možné vložit do Micro SIM slotu. Mé kleště na SIM karty mají na pažbě několik desítek zastřihnutí. Nejen mých několika karet, ale také karet rodinných příslušníků, kamarádů, známých i lidí z ulice. Vzpomenout můžeme ještě na plastové adaptéry, které jste si na Micro SIM nasadili, pokud jste potřebovali přejít na starší záložní telefon. A nebo na nalepovací roamingové SIMky. Inu, doba byla před lety úplně jiná, než je dnes.

Klepněte pro větší obrázek
Jak šel čas od Mini SIM z roku 1996, která je spjatá se startem GSM sítí v Česku, až k integrované iSIM

V roce 2012 přišel na trh standard Nano SIM (4FF). SIM karta se zmenšila do co nejmenší možné podoby, konkrétně do rozměru 12,3 × 8 mm, a nepatrně se ztenčila. Okolo čipu na kartě už prakticky není žádný zbytečný plast. I tentokrát však karta měla úplně stejnou funkčnost, jako dřívější SIMky. Operátoři od těchto dob začali nabízet tzv. vylamovací SIM karty. Při pořízení jste si jednoduše vylomili velikost, jakou jste potřebovali. A to platí dodnes.

Z čeho se skládá SIM karta

To, co na SIM kartě vidíme, jsou kovové kontakty, a samotný čip se nachází až pod nimi. SIMka je ve své podstatě mikropočítač. Obsahuje osmibitový procesor, paměti ROM, RAM EEPROM a vstupně výsuvní obvody. Čip na fyzické SIM kartě má běžně šest kontaktních ploch, jejichž funkce jsou definované normou ISO 8716. Jedna slouží k datové komunikaci oběma směry, jedna slouží k resetování, dvě mají pod palcem napájení. Poslední dvě (přívod hodinového signálu, připojení programovacího napětí pro zápis dat) se nepoužívají.

Klepněte pro větší obrázek
Jednotlivé piny na SIM kartě – I/O (data), Vpp (programovací napájecí napětí), GND (uzemnění), Vcc (napájecí vodič), Reset (reset) a Clock (vodič hodinového signálu)

Postupem času se SIM karty, nejen zmenšovaly, ale současně se u nich postupně zvětšovala paměť, do které se v minulosti mohly instalovat aplikace, např. SIM Toolkit. V minulosti byla důležitá i kapacita telefonního seznamu na SIM, z původních 90 kontaktů narostlo jejich úložiště na 250 kontaktů, a současně vzrostla i paměť na přijaté SMS zprávy. Oboje úložiště však vzaly za své s příchodem smartphonů s „neomezenou“ pamětí na kontakty, které se navíc ukládají na cloudu, a také na zprávy.

Každá SIM karta má dvě důležitá čísla. Tím prvním je ICCID (Integrated Circuit Card Identifier), což je mezinárodní identifikace karty. Jedná se o číslo SIM karty, které je uloženo v kartě a současně jej na ní najdete vytištěné, což je důsledek procesu při výrobě, který se nazývá personalizace. U operátorů se karty evidují podle čísla IMSI (International Mobile Subscriber Identity). Toto číslo používá SIM karta při přihlášení do sítě, které může chránit volitelný PIN1 kód. Bez jeho zadání je možné uskutečnit pouze nouzová volání. V případě opakovaného špatného zadání PIN1 je nudné zadat PUK1. PIN2 chrání pevnou volbu telefonního seznamu, PUK2 slouží analogicky k opětovnému nastavení PIN2.

Smartphone může dnes mít hned několik slotů pro SIM karty (buď v podobě fyzických karet nebo čipů), typicky maximálně dva fyzické, popř. ještě v kombinaci s eSIM, popř. identickou sestavu, ale jen s jedním fyzickým slotem. U vícesimkových telefonů rozlišujeme funkce Dual Standby, kdy jsou obě SIM na příjmu v jednu chvíli, ale v případě hovoru je aktivní jen jedna SIM, a druhá se tváří jako nedostupná.

Klepněte pro větší obrázek
Dvě SIM karty jsou dnes absolutní samozřejmostí. Druhý slot je někdy hybridní, takže místo nanoSIM do něj můžete vložit microSD kartu. U tohoto telefonu však má microSD vlatní slot

Protikladem je Dual Active, kdy má každá ze dvou SIM karet své vlastní rádio. I když voláte na jednu kartu, druhá může být ve stejnou chvíli stále dostupná, takže si z ní můžete přesměrovat hovor třeba na primární SIM. Dual Active poznáte i podle toho, že telefon má v nastavení hned dva IMEI kódy, které slouží jako jeho jednoznačný identifikátor.

Budoucnost patří eSIM a iSIM

nanoSIM je sice u smartphonů nejpoužívanější velikostí karty, ovšem vývojový cyklus se u ní rozhodně nezastavil. V roce 2016 přišel na trh standard eSIM (zkratka tzv. „embedded SIM“, tj. „vestavěná SIM“). Jendá se o řešení, v rámci něhož se informace o SIM kartě ukládají do speciálního čipu v telefonu. Ten má daleko menší rozměry než fyzická karta, ovšem pro uživatele to znamená výhody i současně nevýhody.

SIM kartu do telefonu načtete přes QR kód, který obdržíte od operátora. V případě přechodu mezi telefony se však eSIM profil zatím nepřináší, i když na standardizaci přenosů Google intenzivně pracuje. Na stranu druhou si můžete na při cestě do světa ještě v pohodlí domova objednat a „nainstalovat“ eSIM, a po příletu eliminujete nekonečné shánění SIM karty. V telefonu můžete mít dokonce více profilů eSIM a přepínat mezi nimi podle potřeby. Negativní vlastnost eSIM? Počítá se s ní jen u drahých telefonů, střední a nižší třída (až na výjimky) eSIM nepodporuje.

Klepněte pro větší obrázek
Mnozí věští iSIM zdárnou budoucnost, příští roky mají patřit právě expanzi iSIM na úkor nanoSIM a eSIM

Posledním vývojovým stupněm je tzv. iSIM (zkratka tzv. „integrated SIM“. tj. „integrovaná SIM“). Jedná se o řešení z roku 2018, které se však do prvního komerčního telefonu dostalo až v roce 2022. A zatímco eSIM potřebuje samostatný procesor, iSIM je integrovaná přímo do čipsetu. Došlo tak k maximální možné úspoře místa, které v telefonu zabírala fyzická SIMka. Pro mnohé značky není důležité to, že v návrhu telefonu získali několik milimetrů čtverečních, jako spíše to, že iSIM umožní integrovat SIM i do miniaturních nositelností a IoT zařízení, které opravdu nemají volného místa nazbyt.

Standard iSIM je minimálně stejně bezpečný jako eSIM, ovšem při přidávání karet bude nutná větší součinnost s operátory. A to je běh na dlouhou trať. 

Určitě si přečtěte

Články odjinud