SMS: JkSeVjitDo160Znku?

Ve Velké Británii je již čtrnáct týdnů v hitparádě nejprodávanějších knih útlá brožurka, která radí, jak psát textové zprávy a co nejméně se u toho nadřít. Má výstižný a zároveň trochu nepochopitelný název: „Wan2tlk?: Ltle Bk of Txt Msgs“.

Angličtina je pro podobné hrátky se zkracováním slov jako ušitá. Láká třeba už jen výslovnost jednotlivých hlásek: Když se například písmeno U vyslovuje jako „jú“, proč jím hned nenahradit ukazovací zájmeno You, které má naprosto stejnou výslovnost? A proč psát v SMS dlouhou otázku „Are you there?“ (Jsi tam?), když lze jednoduše vyťukat RU there? Angličtina si vypomáhá i číslovkami a často – i při internetovém chatování a e-mailování – se setkáte s výrazy jako Gr8 (=great, skvělé), CUL8R (=see you later, uvidíme se později)

Knihu „Wan2tlk?: Ltle Bk of Txt Msgs“ vydalo nakladatelství Michael O'Mara Books a za jednu britskou libru si ji můžete koupit třeba na Amazonu.

Zkracování, které na Internetu slouží jen ke zvýšení rychlosti chatování nebo pro větší pohodlnost při psaní e-mailů, nabývá v textovkách dalšího významu. Sto šedesát znaků je totiž proklatě málo a chcete-li se vejít, nezbude nic jiného, než své sdělení trochu zmáčknout.

Český jazyk bohužel není v tomto ohledu tak dobře ohýbatelný jako angličtina. Jen v malé míře můžeme používat vkládání číslic a hlásek (pro1t, spa3t, z5, na5i, na100lit, sqele, qalita …). Na víc čeština nestačí a musíme využít jiných možností zkracování. Důležitou roli v textovkové komunikací zahrají smajlíky: jednoduše jimi naznačíte, že to dopadlo špatně :-(, nebo že si s tím zase tolik nelámete hlavu :-).

Trochu mimo téma je použití rychlého psaní T9. Když jde hlavně o ušetření času a omezená délka textovky není tak důležitá, je té-devítka ideální a vysoce návyková funkce. Jinak se nabízí následující možnosti:

K čemu jsou v textu mezery, když lze nové slovo uvodit velkým písmenem:

CoRikateNaprikladNaTakovouVetu?

Nebo ještě jinak:

COrikateNAtutoTROCHUjinouVETU?

Tímto způsobem ale při psaní textovek moc neušetříte, v prvním případě z pětatřiceti znaků ubylo pouhých pět.

Některá písmenka nejsou vůbec důležitá a když zmizí, význam slova zůstane pochopitelný. Tato komprese je však už ztrátová a její míra musí být úměrná inteligenci a fantazii příjemce textovky.

Při zkracování se zaměřte zejména na samohlásky, které jsou pro pochopení slova méně důležité než souhlásky. Pochopitelně nelze z věty zrušit všechna aeiouy, ale je potřeba přemýšlet, kde má samohláska svůj důležitý význam. Samohlásky doporučuji nechat na místě například tehdy, kde jimi slovo končí. Také krátká dvoupísmenná a trojpísmenná slova většinou není vhodné vůbec zkracovat – i když zase existují výjimky. Tento způsob zkracování lze vhodně zkombinovat se zrušením mezer mezi slovy a když na to přijde, i s použitím zástupných hlásek a číslovek. A výsledky?

DnsPrjduO5TrchuPzdji • JduNaZksku,DrzMiPlce • PckmNaTbeNaNdrzi.KdbchTamNbyl,Zvlj.

Čím více budete při zkracování agresivnější, tím více ušetřite: při tomto způsobu psaní textovek může jít o více než třicet procent znaků.

Vryjte si do hlavy: textovky zkracujte, jak chcete, ale stále myslete na to, že příjemce vaši zprávu musí pochopit.

Když jsem tento článek ukazoval své ženě, nazvala mě barbarem – takového ničení češtiny se prý nezúčastní. Přestože mám k jazyku coby nástroji, který mě z velké části živí, velice kladný vztah, v tomto případě dokážu udělat výjimku a účelem posvětit prostředek. Nepředpokládám, že by se podobný způsob psaní zažil i při jiné písemné komunikaci, než jsou textové zprávy, a věřím, že čeština zůstane neposvrněna.

Co si myslíte o úsporném psaní textovek? Používáte v SMS zkratky? Znáte jiné způsoby, jak napsat textovku a co nejméně se u toho nadřít? Poraďte ostatním v diskusi.