Výsledky konsorcia se pomalu a postupně zlepšují, ale k profitabilitě je ještě hodně daleko.
Příliš pomalý byl start společného podniku firem Sony a Ericsson na produkci mobilních telefonů: příliš dlouho trvalo, než přišly zajímavé modely, příliš dlouho trvalo, než se modely zbavily tradičních ericssoních nectností, příliš dlouho… příliš dlouho bychom zde vysvětlovali, co vše u konsorcia trvalo příliš dlouho.
Nové mobily na trhu
V posledních měsících je ale patrné oživení, dané především novými modely, které už stojí za hřích (např. P800), a čerstvá zpráva rovněž rozptyluje některé spekulace o tom, že je možné, že toto konsorcium vůbec skončí neúspěchem, či že se jej přestane účastnit Ericsson. Obě firmy, které v něm drží každá poloviční podíl, totiž provedly novou investici v celkové hodnotě 300 mil. euro (každá polovinu). Ericsson navíc potvrdil, že hodlá v případě potřeby dodržet maximální slíbenou investici do konsorcia, tj. 500 mil. euro – nechce, aby se jeho podíl ve firmě rozmělnil.
Ztráta se snižuje
Podnikání společné firmy stále není nijak skvělé, ale zlepšuje se. Sony Ericsson je stále ve ztrátě – každé čtvrtletí utopí částku okolo 100 mil. dolarů, ale postupně se ztráta tenčí, jak prodeje rostou; zatímco před rokem byla čtvrtletní ztráta 139 mil, nyní jen 77 mil. (Celková ztráta konsorcia až dosud je 444 mil. dolarů). Tržní podíl Sony Ericsson je asi 6%, a ekonomové tvrdí, že aby se firma dostala pohodlně ze ztráty, musel by se zdvojnásobit.
Představitelé Sony Ericsson říkají, že letos už budou v profitu, nezávislý analytici tvrdí, že je to těžko reálné. V posledním čtvrtletí loňského roku firma vyexpedovala 7.1 miliónů mobilů – celosvětově se ovšem v tomto období prodalo přes 110 mil. kusů, a z toho každý třetí měl značku Nokia. Zřejmě nejpřesnější je hodnocení, že touto investicí si společná firma „kupuje více času“, aby se pod drtivým tlakem Nokie, ale i třeba Siemensu a Samsungu mohla zase dostat na výsluní.
Mateřské firmy restrukturalizují
Z obou mateřských firem, Sony a Ericsson, je dnes samozřejmě neporovnatelně silnější prvně jmenovaná – Ericsson není nevýznamná firma, ale vinou obrovské krize telekomunikací (investicí do telekomunikační infrastruktury) se propadl dolů a není až tak daleko od bankrotu. Obě firmy provádějí restrukturalizaci: i úspěšná firma Sony prohlásila, že se naprosto změní struktura firmy a to tak, že místo jednotlivých odvětvových divizí (např. hry, spotřební elektronika, mobilní telefony atd.) s celosvětovou působností budou vznikat spíše „světadílové“ Sony se starostí o celé portfolio, tj. Sony America, Sony Europe a podobně. Důvodem je to, že každý trh potřebuje lokální produkty, ušité na míru, které na místních trzích konkurují lépe než produkty celosvětové, globální (což je mimochodem významný a v poslední době se stále více prosazující příspěvek k tématu globalizace, který si zaslouží samostatnou analýzu. Z původního „think global, act global“ jsme postupem času došli k „think global, act local“, a nyní se zdá, že i pro globální firmy bude více platit „think local and act local“).
Ericsson je na tom stále nedobře. V posledním čtvrtletí loňského roku firma ztratila asi 255 mil. dolarů (loni přes 600 mil. dolarů), a meziročně tržby firmy poklesly o 37%. Celoroční ztráta je přes miliardu dolarů. Šéf firmy si stěžuje, že zákazníci, především velcí operátoři, nenakupují a šetří na úkor zákazníků – přitom podle něj kvalita mobilních sítí vinou přetíženosti i morálního zastarání klesá, a zejména ve velkých městských aglomeracích roste počet výpadků v hovorech. Ericsson tvrdí, že letos bude zase utahovat opasek a po cca 7000 zaměstnancích, kteří firmu opustili na konci loňského roku, jich několik tisíc přibude i letos.