Sony Ericsson Satio: čerstvý vítr (test)

Personalizace uživatelského prostředí

S použitým operačním systémem, Symbianem S60 5th edition, jsme se zatím mohli setkat jen u konkurenčních modelů, Satio je tak prvním Sony Ericssonem, který toto dogma narušil. V těle přístroje tepe 600 MHz procesor Texas Instruments OMAP 3430 a společně s 256 MB RAM mají na plynulé ovladatelnosti lví podíl. Sony Ericsson si operační systém trochu upravil podle svého, takže na nás na úvodní obrazovce čeká hned pět panelů (analogie s XPERIA panely, jen dotažená trochu jiným směrem).

Mezi nimi můžeme listovat pohybem prstu nebo stisknutím daných ikon. První panel zleva zobrazuje oblíbené kontakty, druhý oblíbené webové záložky, prostřední ukazuje klasický pohotovostní režim následovaný čtvrtým panelem s prohlížečem fotografií a pátým se zkratkami. Rád bych podotknul, že téměř vše je optimalizováno svou velikostí na ovládání palcem. V tomto duchu vypadá i hlavní menu, přechody mezi nabídkami jsou svižné, na chytrý telefon přímo výborné. Nehodlám zde porovnávat přímo operační systémy, přestože používám XPERII X1, každý z nich totiž má své klady a zápory a je určen pro jinou skupinu zákazníků. Toto téma blíže rozebereme při konfrontaci modelu X2 a Satia v některém z příštích článků. Díky akcelerometru lze téměř vše přetočit do zobrazení na šířku, stačí jen telefon překlopit na bok, je to otázka jedné vteřiny, maximálně dvou. 

Jakožto dlouholetý uživatel telefonů Sony Ericsson jsem si zvykl na používání schémat, ať již stažených z internetu nebo mnou vytvořených a byl jsem zvědavý jak to vypadá s přebarvováním menu u recenzovaného zařízení. Máme na výběr mezi pěti „stand-by tématy“, které změní uspořádání pohotovostního režimu. Na začátku jsem popisoval pět záložek, to je rozvržení á-la Sony Ericsson, mezi další patří například Full page s aktivním pohotovostním režimem nebo jeho jednodušší varianta. Navigation bar zobrazuje v přehledných záložkách, Finger Use nabídne záložky přímo do menu. Je na každém z uživatelů, jaký režim mu přijde nejvhodnější, já budu používat nabídku Sony Ericsson, protože to je to, co vyčnívá mezi ostatními modely. 

Jak jsme si hráli s prototypem...

Nakonec na své si přijdou i zastánci schémat, tak jak je známe, v telefonu jsou přednastavena hned tři - Unlimited, Clarity a Mosaic. Bohužel, ThemesCreator zatím natolik nepovýšil, aby umožnil tvorbu schémat i pro nejnovější model, doufám, že se tak stane v co nejbližší době. Základní nabídku tří zcela odlišných schémat nakonec považuji na dostatečnou. Při procházení podnabídek lze nastavit jednu ze tří velikostí písma, jedním kliknutím tak na ikony hned vidíte lépe. 

Vlajková loď multimédií 

…i tak bych mohl stručně charakterizovat základní motto testovaného přístroje, proto se hned pojďme podívat na to, co telefon po multimediální stránce nabízí. Základem je opět nestárnoucí sekce Média, která nabídne rozdělení mezi fotografie, hudbu a video. Obrázky jsou rozděleny na alba podle měsíce pořízení, fotografii můžete přiřadit mezi oblíbené nebo se připojit na online webová alba Picasa. Podle rozvržení zobrazení máte vždy po ruce záložky, které jste v nabídce nevyužili, takže mezi nimi můžete snadno přecházet. To samé platí i pro hudbu, přímý přístup k hudebnímu přehrávači je z prostředního panelu. Skladby jsou třízeny na umělce, alba, skladby, playlisty, vysílání podcast či audioknihy. Interface přehrávače je přehledný, nahoře lze vidět informace o skladbě, uprostřed je umístěn náhled alba. 

Pro ovládání hudby slouží tři velké dotykové prvky. Přímo při přehrávaní lze skladby přidávat do playlistů, nastavovat jako vyzváněcí melodie nebo jedním kliknutím minimalizovat do pohotovostního stavu. Pozadí se poté změní na plující bubliny. Reproduktor je umístěn na horní hraně přístroje, opět ne příliš šťastně, pokud budete na telefonu při hlasité reprodukci hudby psát na šířku, pravděpodobně si rukou reproduktor zakryjete. Maximální hlasitost je na velmi dobré úrovni, od 70% hlasitosti se začínají ztrácet basy a celkově je skladba přebuzená, na poměry mobilních telefonů však hraje velmi dobře. 

V základním balení najdete handsfree HPM-77, takže nemusíte poslechem hudby rušit celé okolí. Na maximální hlasitost mají velmi slušnou reprodukci, parádní basy a nezkreslené výšky. Opět jedna drobnost v konstrukčním řešení telefonu – kabel od konektoru sluchátek směřuje nahoru. Pokud máte aktivní automatický zámek klávesnice a chcete přepnout skladbu musíte telefon nejdříve odemknout, v tom případě svedete souboj s kabelem. Pokud se telefon zapne do úsporného režimu, není možné redukovat hlasitost, opět musíte nejdřív odemknout klávesnici, což není příliš šťastné. Při testování zvukového výstupu jsem ještě vyzkoušel bedničky MPS-60 nebo headset HPM-85, výsledky jsou opravdu překvapivé. Nikde jsem bohužel nedohledal ekvalizér, snad se u Satia objeví v některém z příštích softwarových updatů. 

Videosoubory jsou na širokoúhlém displeji úžasné, pro převod budete moci používat program MediaGo, který recenzovali kolegove ze SEManie. Stačí telefon připojit k počítači a přetáhnout vybrané video (s použitými kodeky divx) do telefonu, ten si sám určí do jakého formátu se má převést. Mezi přednosti programu MediaGo patří i práce s titulky, takže není problém převádět různé seriály či filmy. Samotné otevření videosouboru trvá jen chvíli a přetáčení videa v průběhu přehrávání je takřka realtimové, zvuk hraje dál a obraz se v mžiku otočí. Navíc díky rovným křivkám lze telefon postavit na stůl a sledovat video, které je podporováno ve formátech 3gp, mp4, asf, rm, ram a rv. V nabídce nechybí ani FM rádio s RDS, sluchátka samozřejmě slouží jako anténa, tak je nezapomeňte před přehráváním zapojit.