Sony Ericsson T100: hrany dnes jedou (test)

Netradiční design, poměrně slušné funkce a nízká cena. Stručná charakteristika mobilu, který by se mohl stát miláčkem mas.
Kapitoly článku

Podsvícení je tmavé

Na displeji lze zobrazit maximálně pět řádků, v menu čtyři. Displej umí zobrazit odstíny šedi, a bohužel není možné měnit velikost písma – zejména při psaní a čtení textovém bych ocenil možnost si písmo zvětšit, protože písmenka jsou docela malá. To může lidem se slabším zrakem činit problémy. Na pozadí v pohotovostním stavu si můžete dát libovolný obrázek, který je uložen v telefonu nebo který si stáhnete z WAPu. Trošku mi ale vadí, že na displeji není vidět datum, ale jen čas. Pro datum musíte posunout postranním jezdcem.

 

Na displeji mi hodně vadí tmavá barva podsvícení. Modrá barva je sice luxusní, nicméně měla být světlejší, laděná více do bílé. Je to hodně velký rozdíl oproti T200 nebo T600, u nichž mi podsvícení sedlo více. Nevěřte obrázkům, písmo není modré a podsvícení má trošku barvu; s fotkami jsem si musel pohrát v grafickém editoru, aby vypadaly alespoň trošku věrně. 

Ovládání postaru

Ovládání jde ruku v ruce se starými mobily Ericsson, žádné změny se nekonají. Najdete zde tedy tlačítka Yes a No, céčko pro mazání a návrat v menu a také dvě kurzorová tlačítka. Škoda, že zde není kontextová klávesa, která by sdružovala různé „aktuální“ funkce. Tu občas nahrazuje delší podržení křížku (např. ve wapovém prohlížeči nebo při psaní textovek). K zamykání kláves a zapnutí tichého režimu pak slouží místo kontextové klávesy v pohotovostním stavu céčko. Zkrátka nic, co by staré „ericssonní“ mazáky mohlo překvapit.

 

 

Stejně tak je stejné i menu. Má sedm vodorovných záložek, které se rozbalují do malých svislých podmenu. Sedmá položka je vlastní menu, jehož první položku spustíte delším podržením levé kurzorové klávesy. Pokud podržíte déle pravou klávesu, spustí se funkce hledání v telefonním seznamu. Menu je velmi rychlé, stejně jako práce s mobilem – klasický znak mobilů s černobílým nebo monochromatickým displejem.
 
T100 je velmi levný mobil, takže od něj nemůžete očekávat funkce jako GPRS nebo e-mailového klienta. I přesto mne některými funkcemi docela překvapil. Ale popořadě.

Obrázky ke jménům

Mobil má paměť na sto jmen, ke každému jménu lze uložit pouze jedno číslo. Čísla ze SIM i z paměti jsou vidět dohromady, bohužel není ikonou rozlišeno, v které paměti se aktuální jméno nachází. Pokud budete kopírovat kontakty ze SIM do paměti, budete asi zklamáni nemožností smazat kontakty ze SIM hromadně; to je možné pouze v paměti telefonu. Je také škoda, že chybí kontextové tlačítko, které by manipulaci se seznamem hodně usnadnilo. Kontakty lze dělit do skupin, ty lze ale použít jen pro filtrování hovorů nebo posílání textovek. Líbí se mi možnost přidat jménům obrázky, které si můžete vybrat z interní databáze. Do paměti lze uložit také e-mailové adresy, nikoliv ale k již existujícím jménům, ale zvlášť.

 

Česká T9 - olalá!

Práce se zprávami je zcela v duchu starších Ericssonů. Psaní je poměrně pohodlné, vzhledem k rychlosti editoru, kvůli klávesnici ale dělám občas překlepy (stisk není jistý). Editor podporuje českou T9, kdy možnosti slovníku přepínáte nulou. T100 umí dlouhé zprávy, před koncem textovky (23 znaků) ukáže počet zbývajících znaků. Pokud jsou zapnuté dlouhé textovky, ukáže editor, že začala nová zpráva.

Pokud je zapnutá česká T9, jsou odesílány i české znaky. Tím se textovka prodlouží, protože český znak zabere ve skutečnosti dva (kódování Unicode), takže ačkoliv editor nahlásí, že zpráva zabírá pouze jednu SMS, ve skutečnosti mohou dojít dvě, případně tři! Napsal jsem českou zprávu dlouhou 160 znaků a na Nokii mi došly tři zprávy (mobil třikrát zazvonil), mobil přitom ukázal, že došla jen jedna SMS. Samozřejmě za každou zprávu zaplatíte. Češtinu v T9, zdá se, není možné vypnout, takže pokud chcete ušetřit, pište raději bez ní.

 

Do paměti se podle mých měření vejde dvanáct zpráv, což je velmi podivné číslo; odhaduji, že správné číslo by mělo být patnáct, ale ať jsem dělal, co jsem dělal, dostal jsem tam jen dvanáct zpráv. Další zprávy se pak ukládají na SIM, což poznáte podle ikony karty SIM. Nechybí hromadné mazání zpráv, tato funkce se však aplikuje pouze na zprávy v paměti.
 
Je zvláštní, že při psaní zprávy vidíte pět řádků (bez české T9) a při jejím čtení jen čtyři. Řádkování je zbytečně velké a písmo docela malé. Při psaní se projevovala ještě jedna chyba/vlastnost: řádky neměly stejnou rozteč. Pokud byla navíc zapnutá česká T9, české znaky s diakritikou měly tučný font a navíc se na displej vešly jen čtyři řádky. Důležité: pokud vypnete T9, nelze psát rychleji pomocí bočních tlačítek, kdy při pohybu nahoru se napsalo druhé písmeno na klávese a pohybu dolů třetí. Škoda.  

Profily včetně přesměrování

Zcela standardní funkce mají i profily vyzvánění. Je možné změnit hlasitost a melodii zvonění, nastavit vibrace, upozornění na zprávu, zvuk tlačítek, upravit filtrování hovorů dle jednotlivců či skupin a přesměrování. Mobil nemá polyfonické vyzvánění, k dispozici je několik standardních zvuků, deset melodií a deset vlastních melodií, které si můžete složit. Oznámení příchozí SMS je buď běžné dvojpípnutí nebo cvaknutí. Vibrace nejsou příliš silné, ale jsou alespoň tiché - když mobil vibruje, plasty nerezonují.

Kalendář? Nevídané…

Docela mne překvapil u tohoto levného modelu kalendář včetně úkolů. Funkce jsou poměrně pokročilé, sice nedosahují komplexnosti modelů jako T68i, ale postačí. V kalendáři si můžete zobrazit měsíční, týdenní i denní pohled, schůzky mají začátek i konec a lze nastavit i upozornění včetně přesného času začátku události. Úkolům lze nastavit rovněž začátek, konec a připomenutí a po splnění je můžete odškrtnout jako hotové. Pro základní agendu to bohatě stačí.

   

 

Poznámka: Překvapilo mne, že názvy měsíců a dnů jsou v kalendáři anglicky. Ehm...

Témata článku: Ericsson, Sony, Sony Ericsson, , , , Alcatel One Touch 512, Sony Ericsson P800, Sony Ericsson T100, Test, Hra, Tmavá barva, Son, Tučný font, Interní databáze, Eri, Správné číslo