Nejde samozřejmě o rastr. Ten už v takovém PPI nerozlišíte, pokud se jedná o 3 nebo více subpixelové body. I když někdo s vážně dobrým zrakem je určitě vidí i nadále. Jde o to, že ten rastr, co jde vidět na displejích s nižším PPI, tak to jsou mezery mezi jednozlivými pixely, přičemž ty mezery nesvítí – svítí pouze jenom pixely – a z těch se světlo nešíří jen přímo, ale do více směrů, v podstatě do všech směrů na stranu od displeje, ale nejvíce napřímo. Když září zhruba do všech směrů stejně, tak je obraz čitelný dobře z více různých úhlů.A proto, že ten pixel svítí do všech směrů u "tak velikých" PPI, tak světlo je něco jako agresivní jednička v čísicové technice a prostě ta mezera sice nesvítí, ale svítí nad ní světlo z vedlejších pixelů. Kdyby všechny pixely svítili koncentrovaně jedním směrem, rastr by jste stále viděl.A tady se dostáváme k tomu, k čemu je to dobré. Lidské oko má taky jakože nějaký CCD nebo CMOS, jak chcete, snímač. A ten má určité rozlišení – PPI – a to je to, o co se tu jedná. Oko má mnohem menší šum, než konvenční fotoaparát, proto tady funguje každý pixel – čípek. A to následně vidíte v mozku. Oko má rozlišení ještě mnohem větší... Ale těch 475 PPI by jste ještě prostě poznal. Ne na rastru, ale prostě by jste viděl bohatší rozlišení a zejména oku přirozenější rozlišení, i když nemyslím, že by to mělo třeba nějaký zdravotní vliv.A to tady uvažujeme jen o čípcích – o barvě. Ale jsou tu ještě tyčinky, kterých je mnohonásobně více a ty rozhodují o kontrastu...Myslíte si, že příroda by oku dala takové rozlišení, jake má, kdyby to bylo k ničemu?