Tohle je trochu jiný typ článku, než u nás obvykle vídáte. S nadsázkou podaná zpověď člověka, který nám, novinářům, posílá telefony k testům. Za redakci MobilManie mohu čestně prohlásit, že ty nejabsurdnější scénáře se nás netýkají. Nicméně nějaké té odřenině se občas nevyhnete a když už se povede telefon poškodit vážněji, rozhodně nemlžíme a nezkoušíme vinu házet na chyby v časoprostoru :-)
Hezky se bavte.
Filip Kůžel, šéfredaktor MobilMania.cz
Na webu se pravidelně objevují články a videa, které testují odolnost mobilů, nebo prostě jen baví čtenáře a diváky klasickou rubrikou: „Co se stane, když telefon…“ Co následuje, už záleží na fantazii redakce a ochotě firmy věnovat nebohý přístroj. Házení telefonu ze čtvrtého patra, přejíždění autem, pobyt telefonu v bazénu, nebo půllitru piva je pouze povinný základ. Ti nápaditější, kteří se tomuto Mobile Demoliton Derby věnují, zakončují testy úkony jako propalování telefonu nejsilnější ruční svítilnou na světě, lisováním v hydraulickém lisu, střelba na telefon z ruční zbraně nebo patnáctiminutová lázeň telefonu v kyselině fluorantimoničné, neboli nejsilnější známé kyselině světa.
Tohle všechno jsou jistě záležitosti, které prověří odolnost telefonů do krajní míry, ale s reálným životem mnoho společného nemají. Málokdo použije mobil jako štít proti útoku laserovým paprskem, nebo návnadu na kyselinu chrlícího vetřelce. Přes zjevnou snahu produkovat čím dál brutálnější testy, však zatím žádná redakce nezveřejnila výsledky testu podle mého názoru nejtvrdšího a navíc zcela reálného: “Zápůjčka telefonu k běžné redakční recenzi”.
Ze zkušeností totiž vyplývá, že tento test odolnosti potkává nové modely telefonů velice často a ještě častěji prověřuje jejich hranice odolnosti. Přiznávám: Tento článek píše člověk, který se zabývá také tím, že jménem jednoho českého distributora půjčuje telefony značky Xiaomi do redakcí.
Co se stane s telefonem, který půjčíte novináři?
První a nejjednodušší odpověď, kterou dostanete velice často: „Nic“. „Cože? Nic?,“ ptám se udiveně redaktora, se kterým jsem měl dohodnutou rychlou zápůjčku „na pár dní“ a po měsíci opravdu potřebuji telefon převzít zpět. Ano. Mnoho telefonů, které po předešlé dohodě pošlete do nějaké redakce, kdosi na druhém konci od messengera převezme, položí na roh stolu a tam telefon stráví další tři týdny, než zavolám s otázkou, kdy že už vyjde ta recenze.
Další velkou kategorií testů jsou klasické testy fyzické odolnosti telefonu. Mezi nejoblíbenější podle mých zkušeností nepatří zmiňovaná střelba, nebo kyselinová lázeň, ale například zkoušky typu...
- „Kolikrát se dá s telefonem praštit o zem při snaze vyfotit ho na lavičce v pakru v cool pozici jak stojí na hraně, aniž by to zapůjčitel poznal?“
- „Dá se tvrdit, že telefon prostě přestal jen tak pracovat, i když jsou v USB konektoru jasně vidět stopy malinového sirupu?“ (možná to byla marmeláda…)
- „Jak dlouho trvá svazku klíčů, než se mobilem prodře ve vaší kapse až na stehno?“
- Posledním často prováděným ergonomicky zaměřeným testem bývá „Přizpůsobí se Mi Pad 2 v zadní kapse kalhot tvaru mého zadku, pokud na něm budu sedět?“
- Zcela zvláštní kategorií je pak téměř sci-fi rubrika: “Co všechno se může telefonu stát, aniž na něj kdokoli sáhl a byl celou dobu v krabičce.”
Tyto testy často koketují s dosud známými pravidly kvantové fyziky a zákonů časoprostoru. Přesto, že telefon cestoval zabalený v originální krabičce, ta byla v bublinkové folii a to celé ještě v další krabici a redaktor „Na sto procent dával do krabičky úplně nepoškozený telefon,“ vyndáte v cíli cesty kus, který je na třech místech natlučený, má naprasklé sklíčko foťáku a ruplý zadní kryt. Vysvětlení? Telefon prostě nezvládá cestování, popraskal v krabici sám.
Další svébytnou rubrikou by mohly být články na téma: „Bez čeho všeho může telefon fungovat?“ Dlužno říci, že tomuto testu jsou zapůjčené telefony podrobovány jen v některých redakcích, zato však důkladně a systematicky. Takto se testuje např. nabíjecí kabel, nabíječka, zadní kryt, nebo i takový ten malý kovový nesmysl, kterým se snažíte vyšťouchnout šuplík na SIM kartu a kancelářská sponka je na to moc tlustá… Ano. Bez toho všeho může telefon fungovat. Minimálně do doby, než ho zpět v agentuře otevřete a zjistíte, že tam daná věc chybí. Pak totiž poněkud přestává fungovat váš vztah s klientem, tedy zapůjčitelem telefonu.
IP68 je k smíchu. Navrhuji parametr „Odolnost telefonu proti novináři.“
Posledním testem, který vede často k poněkud absurdním situacím, je: „Která všechna citlivá data a hesla se na telefonu dají nechat, aniž by mi někdo vybílil účet?“ Nevěřili byste, kolik hesel a PIN kódů na různé cizí účty jsem už při snaze resetovat vrácené telefony dobrovolně zapomněl. Mnoho redaktorů může potvrdit, že posílání různých hesel po mailu, nebo jejich hláskování do telefonu asi nepatří k jejich představě o datové bezpečnosti v 21. století. Disciplínou vyžadující zvláštní představivost, je snaha popsat, jak vypadá zamykací vzor na obrazovce. K folklóru samozřejmě patří i nesmazané fotografie typu: „Miláčku otoč se ještě o kousek, ať vidím jak to fotí ve stínu. Ne, ten ručník můžeš nechat dole…“
Ne že bych v průběhu posledních let systematicky pořizoval fotodokumentaci pro tento článek, ale pár obrázků se našlo.
Mobilní telefony procházejí velice tvrdými zkouškami. Často však nehraje roli výkon procesoru, nebo kvalita dílenského zpracování. Jako novou legitimní kategorii hodnocení telefonu v recenzích tedy navrhuji zavést rubriku: „Odolnost telefonu proti novináři.“
Prohlašuji, že veškeré uvedené situace vycházejí ze skutečných a novináři pečlivě provedených testů.
Ondřej Tengler
Rubikon PR