Dnes se vrátíme o několik let zpět, abychom si připomněli, jak se vyvíjely telefony Sony Ericssonu, a abychom našli všechny přímé předchůdce nejnovějších mobilů. Rok za rokem budeme sledovat elitní modely značky a nakonec zkusíme předpovědět, co na nás výrobce chystá.
Sony Ericsson začal pod spojenou značkou fungovat v říjnu 2001 a svůj první, na dlouho nejlepší model T68i, začal prodávat v polovině následujícího roku. „Prapůvod“ nejnovějších mobilů ale musíme hledat ještě hlouběji v minulosti, samozřejmě u tehdy ještě samostatných firem Sony a především Ericsson.
Jeden z prvních mobilů švédského výrobce připomínající, byť jen vzhledově, koncept prvních Sony Ericssonů mohl být vyklápěcí Ericsson GF788. Podobnou konstrukci měly i následující T10, poněkud výstřední T20 a malý, ale skvěle vybavený T39. První Sony Ericssony ale měly běžnou konstrukci. Tou navazovaly na modely R320 a výborný R520, kterým se samostatný Ericsson prakticky rozloučil. Pod jeho značkou vyšly ještě očekávané modely R600, T65 a T66, ale to už za existence spojené značky se Sony.
Ericsson GF788 • T10 • T20 • T39 • R320 • R520 • R600 • T65 • T66
Japonská část fúze měla zprvu za úkol především marketing. Ericsson totiž nedělal špatné mobily, ba naopak. Přesto ale měl velké problémy s jejich prodejem a spojení s Japonci, ve kterém každá firma měla poloviční podíl, mělo švédskou značku zachránit. I tak se sluší připomenout i některé poslední mobily od Sony, na které vzpomínáme hlavně díky jejich proslulému ovládání – kolečku Jog Dial. Šlo hlavně o modely CMD-J5 a CMD-J6, zajímavé vyklápěcí CMD-Z5 a CMD-Z7 a vůbec poslední mobil samostatného Sony – CMD-J7.
Sony CMD-J5 • J6 • Z5 • Z7 • J7
2001: jak to začalo
O spojení mobilních divizí dvou gigantů Sony a Ericssonu se začalo proslýchat začátkem roku 2001. A finanční problémy švédské firmy a nikterak výrazné postavení mezi výrobci mobilů u Sony tomu jen nasvědčovaly. V dubnu téhož roku proto přišlo potvrzení a podpis dohody a v říjnu nová spojená firma Sony Ericsson oficiálně vznikla.
Model T68i, který jsem zmiňoval na začátku, vlastně nebyl společným dílem obou výrobců. Předcházel mu totiž čistě švédský Ericsson T68, který byl představen už na březnovém CeBITu 2001 a prodávat se začal koncem roku. Bylo to vlastně jen o pár maličkostí ochuzené dvojče „íčkové“ verze, která se začala prodávat o několik měsíců později už pod novou značkou Sony Ericsson.
Ericsson T68
2002: sázka na jednu kartu
Ještě v roce 2001 stihl Sony Ericsson představit první modely své značky, ale určil je jen pro asijské trhy. Skoro to první roky vypadalo, že Evropu výrobce opomíjel, od tohoto trendu se ale brzy oprostil. A na CeBITu 2002 už představil zmiňovaný Sony Ericsson T68i. Poznamenejme, že písmeno „i“ v názvu nových Sony Ericssonů již nyní neznačí vylepšenou verzi staršího modelu, jako třeba u Nokií. Poznáme podle něj, že je mobil určen pro evropské (mezinárodní) trhy. Podobně v Číně mívají značení koncovku „c“, ve Spojených státech „a“.
Sony Ericsson T68i
Zpět k T68i. Model tehdy výrazně vynikal. Měl barevný displej, data GPRS, Bluetooth, infraport, povedený vzhled a hromadu her. Jedinou vadou byla cena, která přesahovala dvacet tisíc korun. Konkurence byla navíc tvrdá, byla tu legendární Nokia 6310i, Siemens SL45i a ve druhé polovině roku 2002 ještě přišli těžcí soupeři s barevným displejem v podobě Siemensu S55 a Nokie 7650. Absenci foťáku oproti Nokii musel Sony Ericsson vynahradit přídavným zařízením s VGA kamerkou. I tak si T68i našel zájemce a s klesající cenou stoupala jeho obliba.
Nokia 6310i • 7650 • Siemens SL45i • S55
Kromě T68i představil výrobce na CeBITu ještě komunikátor P800, ale s ním na trh nijak nespěchal a do konce roku ladil nový operační systém Symbian UIQ. Do konce roku také ještě uvedl několik mobilů nižší třídy. Nejzajímavější byl T300, protože přinesl nový herní engine Mophun, který Sony Ericsson používá i v novějších modelech. Po roce a půl působení ale švédsko-japonská firma měla na trhu jen minimum mobilů a její finanční situace nebyla nikterak růžová. Nevypadalo to na dobrou budoucnost.
P800 • T300
2003: balanc nad propastí
Až na začátku roku 2003 se do prodeje dostal chytrý mobil s velkým dotykovým displejem, P800. Spolu s ním měl Sony Ericsson vytáhnout z problémů nástupce T68i. Očekávalo se proto, s čím společnost přijde v březnu, měsíci tradičně bohatém na novinky. A stálo to za to. Byl představen model T610, který na pohled zaujal velkým displejem a líbivým designem, ač podstatně odlišným od T68i.
T610
Displej T610 postavený na výšku byl sice stále jen pasivní, měl ale rozlišení 128 × 160 bodů, zobrazil 65 tisíc barev a byl tak nejvýraznější změnou oproti T68i. Přibyl také vestavěný fotoaparát (rozlišení 0,1 megapixelu tehdy ještě stačilo) a s takovým hledáčkem byla radost fotit. Důležité také bylo, že zachován zůstal infraport i Bluetooth, díky tomu T610 a jeho mladší sourozenec T630 zůstaly dlouho na trhu. Vzhledově se poměrně hranatý mobil povedl. Dokonce natolik, že jeho jednoduché designové křivky výrobce zachovává v novinkách dodnes.
Mimo starých známých přibylo Sony Ericssonu T610 několik konkurentů hlavně z řad Nokie. Šlo tehdy především o Nokii 7250, která vytasila foťák a barevný displej, ale chyběl jí Bluetooth. Poměrně brzy představil Sony Ericsson nástupce T610, který se prodával od května za cenu kolem 12 tisíc. Nástupce přišel už v říjnu, jednalo se ale jen o mírně vylepšený model T630. Jedna změna byla ale výrazná – mnohem kvalitnější displej díky aktivní technologii. Do konce roku výrobce uvedl ještě několik véček řady Z a nový komunikátor P900. Přestože se z finančních problémů zatím úplně nevyhrabal, prodej mobilů se mu začal dařit a náskok konkurence ztenčovat.
Nokia 7250i • T630 • P900
V drué kapitole budeme pokračovat roky 2004, 2005, 2006 a nahlédneme do budoucnosti