Smartphony sice dnes zastoupí celou řadu dalších zařízení a mají samy o sobě spoustu úloh a funkcí, jenže to základní i po letech stále zůstává. Každý den se na celém světě uskuteční prostřednictvím mobilních telefonů 13,5 miliard mobilních hovorů. Běžný uživatel přijme na svém telefonu osm telefonátů každý den, a počty uskutečněných telefonátů přes GSM sítě každý rok rostou. A to přesto, že si dnes můžete zavolat přes různé online služby a aplikace, např. WhatsApp, Messenger nebo Viber.
Každou vteřinu na celém světě probíhá 156 250 hovorů, každou minutu je to 9,37 milionů hovorů. Prostým vynásobením čísel se dostáváme na 4,927 bilionů hovorů za rok. Pokud výsledky srovnáme se statistikami textových zpráv, je ze srovnání jasně vidět, že počet SMS odeslaných za den překonává počet uskutečněných hovorů téměř o 10 miliard. I to je důkazem toho, že jsou textovky v moderním světě stále velmi populární. Ale zpět k hovorům.
Častěji prý volají muži, jenže rozdíl lze směle zahrnout do statistické chyby. Nejčastější důvod hovoru? Jen tak si popovídat a nebo domluva budoucího setkání
Ve statistikách provolaných minut za rok většina států světa eviduje za poslední roky postupný růst. Snad jen v USA od roku 2019 počet provolaných minut stabilně klesá. Počet provolaných minut v Číně měl špičku v roce 2014, od té doby provolané minuty taktéř klesají, ale jen velmi pozvolna. Od roku 2020 jsou však hovory v Číně zase v kurzu a počet provolaných minut pomalým tempem narůstá. Snad jen v Německu je nárust počtu provolaných minut velmi výrazný, v roce 2020 se tento údaj dostal na absolutní maximum.
Délka hovorů se prodlužuje
Data z Velké Británie ukazují na to, že častěji volají muži, než ženy. Pokud však do procent zahrneme statistikou chybu, nelze říci, že by pohlaví bylo rozhodujícím faktorem. Průměrná délka hovorů se ještě před deseti lety pohybovala pod dvěma minutami, jenže vlivem snižujících se cen za volání a covidové izolace v letech 2020 a 2021 se délka hovorů výrazně prodloužila. Pokud srovnáme hovory před pandemií a po startu „lockdownů“, vzrostla doba průměrného hovoru o 50 %.
Svůj podíl na tom mohou mít i tarify s neomezenými minutami volání, které uživatele nepřímo vybízí k tomu, aby hovory probíhaly déle. Pokud se podíváme na věk, v počtu telefonátů za den vítězí mladá generace (18 - 29 let), a to přesto, že byste ji spíše tipovali hojné využívání sociálních sítí, messengerů a volání přes mobilní datové sítě. Na opačné straně je věková skupina 65+, které v průměru stačí tři hovory denně.
A nejčastější důvody k zavolání? Poměrně překvapivě to není nic důležitého, nejčastěji jednou či několikrát denně voláme, abychom si jen tak popovídali. Hned v závěsu stojí pracovní hovory. Jednou denně se musíme „zodpovídat“, kde právě jsme, a co aktuálně děláme. Několikrát do týdne pak hovory slouží ke společné koordinaci toho, kde se s protistranou fyzicky potkáte.
Proč lidé v USA nejčastěji volají? Aby druhé straně řekli: „Ahoj, jak se máš?“
Lidé se s telefony cítí bezpečnější, protože si mohou kdykoliv přivolat pomoc, navíc jim pomohou doladit plány a domluvit schůzky s dalšími lidmi. Současně ale nejsme moc ohleduplní. To, že někdo upřednostní příchozí hovor před skutečnou konverzací, si spojujeme s neslušným chováním. Telefon současně zabaví i ve volném čase, ale to platí jen pro třetinu uživatelů. Na druhou stranu nám vadí, že nás v nevhodnou chvíli dokáží vyrušit telefonátem nebo textovkou.
I přesto, že jdou klasické telefonáty nahradit nepřeberným množstvím služeb, nic nenasvědčuje tomu, že bych jejich roli stoprocentně zastoupila některá z globálních aplikací. V budoucnu možná, ale určitě ne v době, kdy je klasické volání na vzestupu. Připomeňme, že jsme si letos v dubnu připomněli první mobilní hovor v historii, od jehož uskutečnění už uplynulo neskutečných 50 let.
