Když jsem si přečetl článek, bylo mi jasný, že příspěvků k němu bude hodně, protože textovky jsou skutečně fenomén, se kterým ani (aspoň podle mého názoru) operátoři nepočítali. Pro řadu lidí jsou ale počty odeslaných SMS některých "šílenců" natolik šokující, že sahají i k nadávkám, ač je to čistě osobní věc každýho. Sám jsem si kdysi pořídil Twista a moc zpáv neposílal. To jsem si myslel do doby, než jsem získal Oskarův "Slyším Vás". Pak to byl šok pro mě, jak mi klesly výdaje na kredit pro okřídlenýho koníka. A nejde zdaleka jen o to, že bych "škrtil" za každou cenu na volání. Je prostě často příjemnější, zvolit trochu neosobní písemnou formu, kdy je čas si všechno rozmyslet, než vzpomínat při hovoru, co jsem to vlastně všechno chtěl. Taky jsem zjistil, že se tímhle způsobem dá udržovat styk s mnoha lidma, kterým bych v týhle uspěchaný době jinak ani nezavolal. Prostě dát o sobě občas vědět, že žiju a poptat se, co dělají oni. K zavolání by to téma nebylo, ale za těch pár halířů a několik ťuknutí do klávesnice to stojí. A pak, když se (třeba 2x za rok) potkáme, nejsme si úplně cizí. Aspoň pro mě je to prostě příjemný.
Jenže to člověka fakt časem trochu pohltí a tak i já pošlu měsíčně tak cca 200 SMS a ještě víc jich přijmu (z compu).
Do žádných soutěží jsem touhle formou zatím nehlasoval.
Hezkej den D.
