Představte si, že už nikdy nebudete muset používat kabely. Mobil, počítač, reproduktory, sluchátka, digitální fotoaparát ... tohle všechno si mezi sebou bude povídat bezdrátově. Tohle není vize daleké budoucnosti, už je totiž konečně tady. Kdo? Přece Bluetooth!
Marek Lutonský: Technologii Bluetooth bychom ale hodně křivdili, kdybychom ji chápali pouze jako náhradu kabelů. Její ambice jsou mnohem vyšší a dočtete se o nich dále v článku. Začněme ale od začátku: od Haralda.
Když se domluví všichni konkurenti
V roce 908 našeho letopočtu se na území dnešního Dánska narodilo dítě, které dostalo jméno Harald. Jeho otec Gorm toho času vládl nad poloostrovem Jutland a osud mrňavého Vikinga byl předem daný: stal se z něj král. Začali mu říkat Harald Blåtand – česky Modrý zub. Harald nebyl jen obyčejným králem v dlouhé řadě ostatních panovníků. Dokázal sjednotit Dánsko a Norsko, přivedl do Skandinávie křesťanství ... vzpomíná se na něj zkrátka v dobrém.
Přesuňme se o více než tisíc let dopředu, do roku 1994, kdy švédskou společnost Ericsson napadlo vyrobit bezdrátové sluchátko. Dva zaměstnanci firmy, Holanďan Jaap Haartsen a domorodec Sven Mattisson, začali pracovat na projektu, jehož výsledkem měla být technologie, která bude: levná, velmi nenáročná na energii a dokáže nahradit kabely spojující mobilní telefony s jejich příslušenstvím. Tento projekt byl nazván MC-Link.
Ericsson oslovil čtyři velké firmy: Nokii (mobilní telefony), IBM a Toshibu (počítače) a Intel (mikroprocesory). Bezdrátový MC-Link se jim zjevně líbil, proto v únoru 1998 založili společné sdružení a hledali název pro svůj projekt. Zaměstnanec Intelu zrovna dostal knihu o dánském králi Haraldovi a jméno bylo na světě: Bluetooth (česky Modrý zub). Tak jako Harald sjednotil severské národy, tak chce Bluetooth, coby technologický standard, sjednotit různá, většinou mobilní, zařízení.
Abyste mohli působit jako světáci, je tady krátký kurz výslovnosti Haraldova příjmení. Modrá část [blú] je jasná, potom ale nastanou zubní problémy. Koncové „th“ je totiž hláska, kterou v češtině neznáme a vyslovuje se tak, že jemně vložíte špičku jazyka mezi přední zuby a vyslovíte „s“. Výsledek zní jako něco mezi [blútús] a [blútút], koncovku však nevyrážejte.
Co je to Bluetooth?
Bluetooth je technologie, která dokáže bezdrátově spojit různá elektronická zařízení na vzdálenost nejvýše deseti metrů. Bondovka za sebou nemusí vláčet drátek, kapesní počítače při synchronizaci s PC ani nemusíte vytáhnout z tašky, vaše auto vás už z dálky dokáže poznat ...
Sdružení otců zakladatelů se brzy rozrostlo. Za rok se k nim přidal Lucent Technologies, Microsoft a Motorola, byla vytvořena specifikace Bluetooth, aby každý přesně věděl, co by tato technologie měla umět a jak by to měla dělat. Potom to šlo velice rychle a dnes se ke sdružení Bluetooth hlásí asi 2 500 firem. Jako zakládající a nejdůležitější člen je stále uznáván Ericsson, který také značku Bluetooth vlastní, samotná technologie je však dostupná každému, kdo o ni má zájem.
Bluetooth vám zatím neumožní dělat něco jiného, než děláte doposud – budete to jen mít pohodlnější.
Bolavé zuby
Původní myšlenka byla skvělá: dejme lidem levné zařízení, které zpohodlní jejich mobilní život. Počítalo se s tím, že čip Bluetooth bude stát do pěti dolarů (dvě české stovky), první produkty měly být na trhu koncem roku 1999. Vyjímám z dobového tisku: „Do roku 2002 bude technologie Bluetooth vestavěna do stovek milionů elektronických zařízení. Tím se Bluetooth stane nejrychleji zaváděným technologickým standardem“. Jaká je skutečnost? Teprve nyní se objevují první produkty Bluetooth, jsou drahé jako čert a „nejrychlejší standard“ musí urputně bojovat s technologiemi, které se mezi tím dokázaly úspěšně rozšířit.
U nás v Evropě je tento boj spíš zákulisní, ale v Americe se to pořádně mydlí. Existuje totiž technologie Wi-Fi, což je bezdrátová počítačová síť, jež má s Bluetooth hodně společného. Zařízení Wi-Fi již existuje bezpočet, výrobci touto technologií vybavují své notebooky (přečtěte si recenzi notebooku Toshiba v minulých Mobilitách), americké kanceláře a školy už ani nenatahují kabeláž – vše se připojuje bezdrátově. Není se čemu divit, že do Bluetooth, který se nyní odhodlal rozšířit, se i přes jeho některé výhody nikomu moc nechce. Těžkou ránu zasadil Microsoft, který nedávno uvedl, že do nových Windows XP s podporou Bluetooth nepočítá.
Další konkrétní příklad: Toshiba, která ještě před necelým rokem neúnavně prezentovala svoje úmysly v oblasti Bluetooth, nyní své notebooky vybavuje bezdrátovými síťovými kartami a podle slov jejího zástupce je Bluetooth „až dalším krokem“. A to se prosím jedná o zakládajícího člena sdružení Bluetooth.
Hlavní výhody Bluetooth
- velmi malé rozměry potřebných elektronických součástek
- (plánovaná) nízká cena
- malá spotřeba elektrické energie: Bluetooth je tudíž vhodný do mobilních zařízení
- nejsou nutné základnové stanice, vysílač je v každém čipu
- zařízení nemusí být v přímé viditelnosti
Co nabízí konkurence?
Infračervená technologie: infraport je na více než padesáti milionech zařízeních, má širokou podporu. Zvládne větší zátěž než Bluetooth, lze ale spojit pouze dvě zařízení, která na sebe musí vidět.
Bezdrátová síť Wi-Fi: není tak rozšířená, zvládne však větší kapacitu jak v rychlosti, tak v počtu uživatelů připojených k jednomu přístupovému bodu. Potřebný hardware je však podstatně větší a dražší než Bluetooth, je také energeticky náročnější.
Bluetooth mírně odborněji
Následující odstavce budou více technické. Aby se ale přesto daly snadno pochopit, mnohé záležitosti jsou velmi zjednodušeny. Chcete-li se dozvědět více, podívejte se na internetové adresy, které jsou vypsány v závěru tohoto článku.
Bluetooth je bezdrátová rádiová technologie pracující ve veřejném pásmu 2,45 GHz. Kvůli nízkým vysílacím výkonům (a s nimi úzce spojené nízké spotřebě energie) vysílač dokáže obsloužit prostor do maximální vzdálenosti deset metrů. Ve skutečnosti je tato vzdálenost ještě trochu menší a hodně záleží také na překážkách, které stojí v cestě. Skutečnost, že dvě zařízení Bluetooth na sebe při komunikaci nepotřebují vidět, je asi největší výhoda této technologie. Jinak bychom Bluetooth ani nepotřebovali, protože totéž by dokázalo infračervené spojení. Do budoucna se počítá s tím, že dosah Bluetooth by mohl být až o řád vyšší.
Bezdrátově lze přenášet data nebo hlas. V prvním případě se nejčastěji bude využívat spojení, se kterým lze dosáhnout až rychlosti 721 kilobitů za sekundu, při přenosu hlasu je rychlost přibližně desetinová. Samotné vysílače jsou velmi malé, například čip Ericssonu má rozměry 10 × 14 × 2 milimetry.
Když se dvě zařízení Bluetooth najdou, vytvoří spojení, malou bezdrátovou síť, které se říká piconet. Z jednoho zařízení se stane pán, z ostatních jsou sluhové (v jedné piconet jich může být na jednoho pána až sedm). Každý prvek sítě se může být v určitých případech pánem, jindy sluhou – záleží jen na tom, jestli bude přihlášení do piconet iniciovat, nebo jestli do ní bude přizván. Pro uživatele však kastovní rozdělení pán/sluha není vůbec zajímavé.
Pomyšlení, že kolem sebe budete se svým zařízením Bluetooth rozsévat informace, není příliš lákavé, samozřejmě se proto myslelo také na bezpečnost. Proti nežádoucímu přihlášení k cizímu zařízení se Bluetooth chrání autentizací, kdy je pro spojení nutné zadat heslo. Některé druhy modrozubých mobilit se navíc nenabízejí k přihlášení neustále, ale musíte je k tomu různými postupy vyzvat. Například dlouhým podržením tlačítka se bezdrátové sluchátko Ericssonu přepne do naslouchacího módu jen na několik minut. Proti odposlouchávání je bezdrátová komunikace chráněna šifrováním.
Bluetooth? Zapomeňte ...
Když jsem otevřel krabici, ve které byl ukryt modul Bluetooth od Ericssonu (přečtěte si recenzi bezdrátového sluchátka o kousek dál), vysypal se z ní nenápadný papírek. Bluetooth se nesmí používat ve Francii, Izraeli, Korei, Mexiku, Singapuru a Venezuele. V Itálii a Thajsku si zamodrozubíte jen doma, venku Bluetooth nelze používat. V Japonsku na frekvencích blízkých Bluetooth vysílá hromada jiných zařízení, takže se můžete připravit na rušení a když k němu dojde, musíte své zařízení hned vypnout.
Není také na škodu zmínit, že na stejných frekvencích jako je Bluetooth pracují i jiné bezdrátové technologie, pečou s nimi mikrovlnné trouby, takže potenciální rušení není vyloučeno.
