Proč se Topo Czech 2 neprodává na internetu? Proč neobsahuje budovy a nehledá trasy v lese? Jaký bude její další vývoj a kudy půjde Atlas Czech 7? Jak pokračuje podrobné mapování Beskyd? Rozhovor s firmou Picodas Praha.
Na otázky odpovídá Jiří Černý. Ve společnosti Picodas Praha, která je výrobcem turistické mapy Topo Czech 2 a současně v České republice zastupuje značku Garmin, je vedoucím oddělení digitální kartografie a map.
Proč se nová mapa Topo Czech 2 neprodává online po internetu, ale jen na fyzických médiích?
Kdybychom aktualizaci mapy nabídli bezplatně, můžeme ji dát ke stažení, stejně jako jsme to udělali například u Atlasu Czech 7. Jakmile je ale mapa zpoplatněna, tak i v případě upgradu musíme Garminu vykazovat prodej jeho programů. Tento software a technologie, jejímž prostřednictvím mapu děláme, podléhají licenčnímu ujednání a zpoplatnění každé prodané mapy.
Současnou podobu smlouvy řešíme s Garminem už asi dva roky. Nejspíš dojde brzy ke změně, ale zatím zkrátka nejsme schopni upgrade vystavit na internet, aby si ho lidé stáhli a zaplatili třeba kartou. I nám by to přitom hodně pomohlo.
Prodejní systém, který používáme, bude umě online distribuci už na podzim. Rádi bychom tento systém šíření využili u budoucích produktů, pokud nám to licenční smlouva umožní.
Mapy pro Garmin se tedy nikde na světě neprodávají online?
Nevím o tom. Ani samotný Garmin tento způsob prodeje nepoužívá. Není možné stáhnout a kartou zaplatit třeba aktuální City Navigator. Důvod asi není jen v samotném Garminu, ale zřejmě i ve smlouvě mezi Garminem a společností Navteq, která je dodavatelem navigačních dat.
Pro nás by bylo ideální dělat aktualizace ve dvou podobách. První možností je online prodej, druhou pak časový nebo regionální pronájem mapy.
Z jakých důvodů nepodporuje nová mapa Topo Czech 2 optimalizaci tras po turistických stezkách a po cyklostezkách?
Prvním důvodem je mapový formát Garminu, který je optimalizovaný pro autonavigaci. Navigace po turistických značkách a cyklostezkách by byla možná jen s poměrně velkou chybovostí ve výpočtu trasy. Výsledek by nemusel být optimální a musela by se vyškrtnout možnost optimalizace trasy pro další dopravní prostředky. To je příklad slovenské topomapy.
O existenci druhého problému se přesvědčujeme sami při mapování Beskyd. Zhruba devadesát procent cyklotras vede podél silnice, takže tam by to ještě šlo. Ale u téměř padesáti tisíc kilometrů turistického značení máte čtvrtinu až třetinu úseků, které vedou mimo zpevněné komunikace. Jsou to nezpevněné lesní cesty, polní cesty nebo pěšiny.
Přesnost zákresu těchto cest v terénu je sice docela rozumná, ale stejně je tam chybovost kolem dvaceti procent. Asi dvacet procent cest je zarostlých, lesníci je projezdili někde jinde, na poli se rozoraly, nebo se přes ně rozdělily pozemky – cesta tam už nevede. Jenom u Beskyd, kde jsme prošli zhruba pět set kilometrů čtverečních, je chybovost přibližně u třetiny cest. S tolika chybami by ale navigační přístroj trasu vůbec nespočítal, nebo by byl výsledek velmi nespolehlivý.
Mění se i turistické značky, ale neexistuje žádný státní informační systém, který by tyto změny hlásil. Stát řeší jednou za tři roky polní cesty a pěšiny, nikdo však nechodí do terénu. Všechno se zjišťuje z leteckých snímků. I když jsou dnes na trhu k dispozici letecké snímky s deseticentimetrovým rozlišením pro Prahu a dvaceticentimetrovým rozlišením pro zbytek republiky, všechno ze snímků nelze zjistit. Navíc ani kapacita operátorů není taková, aby prošli takto podrobně celou republiku. Klub českých turistů, který je garantem turistického značení, tyto informace neposkytuje; s výjimkou textové podoby v časopisu Turista.
Na Slovensku se společnost Conan, výhradní dovozce značky Garmin pro Slovensko, dohodla s klubem turistů a provedli terénní měření. My jsme u nás o podobnou dohodu a spolupráci usilovali, ale nepodařilo se nám ji uskutečnit.
V Topo Czech 2 nejsou zakresleny budovy. Čekáte s tím do další verze?
Pokud bude projekt Topo Czech 2 dále životaschopný a dostatečně zajímavý pro uživatele i z pohledu prodaných licencí, budeme dále usilovat o jeho zdokonalení včetně dokoupení dalších vrstev, jako jsou např. půdorysy jednotlivých budov.
V současné verzi 2 jsme raději doplnili data a vrstvy, které vykazovaly nejvíce chyb, nebo byly nedostatečné z hlediska podrobnosti a aktuálnosti. Rádi bychom nakupovali další datové vrstvy, ale jsme omezeni finančním rozpočtem.
Jsou ještě nějaké další vrstvy, které by mohly být pro topomapu zajímavé?
Například na německé topomapě jsou naprosto unikátní plošné prvky. My máme ve verzi 2 Pro zakresleny lesy, křoviny, vinice a chmelnice – v německé topomapě naleznete navíc třeba louky, pastviny či lepší členění zemědělských ploch. Také ve městech mají plochy daleko bohatší. V kombinaci s budovami pak mapa vypadá skoro jako tištěná.
To je směr, kterým bychom se chtěli vydat i my. Záleží i na dostupnosti jednotlivých datových vrstev, neboť státní mapové dílo se stále vyvíjí. Prochází celkovou digitalizací a další identifikací, která se týká například právě ploch. Z leteckých snímků se dá zjistit třeba i stáří porostu nebo zastoupení listnatých a jehličnatých lesů.
Ani nová mapa se nevyhnula chybám. Mohou sami uživatelé tyto chyby hlásit? A stane se něco s takovým hlášením?
V současné době uživatelé chyby hlásí přímo k nám, e-mailem. Chyby popisují například prostřednictvím MapSource. Zavedli jsme adresu mapy@garmin.cz, je také dostupný návod, jak chyby v MapSource označit.
Chyby, které se týkají silniční sítě, posíláme firmě CEDA, která je naším datovým dodavatelem. Opravy navigačních dat zajišťuje přímo CEDA, která pak drží konzistenci všech datových úprav. U ostatních dat zajišťujeme opravy sami. Věříme, že použitím nových dat ze státního mapového díla se počet chyb v mapě výrazně sníží.
Je škoda, že neexistuje nějaký mapový server, na kterém by se mapy daly opravovat. Jedná se o velmi drahou technologii, navíc její současná úroveň je dle našeho názoru svou složitostí příliš náročná pro masové použití mezi uživateli navigací. Jakmile bude technologie připravená pro koncového uživatele, budeme se snažit ji využít.
Jaké jsou další plány s topomapou? Jak ji chcete dál rozvíjet?
Zatím jsme pořád řešili kvantitativní úroveň mapy. Současná podrobnost je již dostatečná. V kvantitativním hledisku se můžeme ještě posunout, ale technologie Garminu a zobrazení na malých displejích navigací má své limity. Velký posun by ale měl nastat v kvalitě. Především u bodů zájmu, turistických značek a cyklotras.
Picodas kromě Topo Czech vydává také silniční mapu Atlas Czech. Budete v tom pokračovat i dál, přestože se evropský City Navigator stále zlepšuje?
Předpokládáme, že v roce 2009 vyjde další verze mapy Atlas Czech. Doufám, že přinese řadu dalších vylepšení a oprav, nasbíraných z předchozí verze 7. Uživatel Garminu bude mít nadále možnost si v přístroji přepnout z celoevropské City Navigator Europe do lokální mapy Atlas v místech, kde by mohla mapa od nás nabídnout lepší mapový detail.
Budou v jeho příští verzi už lokalizační tabulky, které jsou nutné pro podporu dopravních zpráv RDS-TMC?
Zatím ještě nevíme, zda RDS-TMC podporu zahrneme do nové verze mapy Atlas. V příštích měsících se ukáže, jak se systém a distribuce dopravních informací v České republice posune dále, a my se rozhodneme, zda je do mapy Atlas začleníme.
V jakém stavu je podrobné mapování Beskyd?
Mapování Beskyd je z jedné pětiny hotovo, v současné době vyhodnocujeme data a postupy pro další etapu mapování. Celý projekt je dost náročný, takže zároveň řešíme cesty dalšího financování, včetně využití peněz z evropských fondů.
Zajímavé je, že i v oblasti CHKO, parků a území, které je státem chráněno, dochází k poměrně velkým a četným změnám z pohledu cestní sítě, různých orientačních bodů a plochy lesů. To jsme si před spuštěním celého projektu nemysleli. Původně jsme počítali s tím, že v těchto oblastech provedeme spíše základní průzkum nebo kontroly a přesuneme se rychle do údolí a míst s intenzivnější urbanizací.
Další informace o tématech z rozhovoru na Navigovat.cz:
