V historii nepůjdu chronologicky, ať už jedním nebo druhým směrem. Využiji výsledky hlasování, které bylo v diskuzním fóru MobilManie, na Twitteru a Facebooku. Spočítal jsem počty hlasů pro jednotlivé modely, udělal žebříček a teď se postupně projděme mezi legendami Siemensu až k těm největším.
Stručný návod k použití článku
Siemens S6
Dalo by se jít ještě víc do minulosti, ale pro telefony z hlubin mobilního pravěku, jako byl třeba Siemens S3, nikdo nehlasoval. Z devadesátých let tady ale máme Siemens S6. V roce 1998 to byl mimochodem můj první mobilní telefon a na svou dobu nebyl vůbec špatný. Byl to jeden z prvních masových telefonů, navíc první Siemens s českým menu.


Siemens S6 (zdroj poslední fotografie www.siemens-museum.com)
Šestnáct centimetrů s předlouhou anténou se dost špatně skládalo do kapsy. Telefon byl ale na tu dobu tenký a lehký – vážil jen něco přes 165 gramů. Pryžová tlačítka se moc nepovedla, telefonní seznam byl jen na SIM, volat se ale dalo, psát textové zprávy taky a grafický displej ukazoval všechno potřebné.
Však co byste za 13 tisíc korun v době, kdy průměrná mzda byla zhruba 11–12 tisíc, chtěli? Tenkrát se ale telefony kupovaly hlavně jako dotované, s mnohem nižší cenou výměnou za úvazek u operátora.
Siemens S45 a S45i
Teď jsme v roce 2001 a je vidět, kam se za tři roky telefony posunuly. Siemens S45 je ukázka toho, čemu jsme říkali „manažerský telefon“. Prodával se opět za 13 tisíc, stejně jako předchozí S6.

Siemens S45
Siemens S45 podporoval datové přenosy GPRS, které operátoři tenkrát rozjížděli. Někdo si možná pamatuje na projekt Ověřeno na lidech, kde vybraní tzv. technoidi pomáhali Oskarovi testovat jeho datovou síť. Měli při tom k dispozici právě Siemensy S45.

Siemens S45
GPRS se dalo použít jen na WAP (to byla, děti, taková slepá cesta mobilního internetu), nebo pro připojení z počítače. S45 neměl ani e-mailový klient, s ním přišel o rok později inovovaný Siemens S45i. Už stál jen kolem 10 tisíc, ale bez Javy, Bluetooth nebo barevného displeje to už pro Siemens začínalo být na trhu těžké.
Z této řady si zaslouží větu ještě outdoorový Siemens ME45. Měl stejné funkce jako model S, ale jinou vnější schránku, která slibovala částečně odolat prachu, dešti nebo pádu.
Siemens ME45
Přečtěte si
Siemens S65 a M65
V roce 2004 se Siemens v manažerské řadě stále držel svého přístupu. Tam, kde Nokia nebo Sony Ericsson nešetřily multimédii a zábavou, Siemens S65 zůstával hlavně u telefonní komunikace. Měl velký barevný displej, strukturovaný adresář, paměť se dala zvětšit přidáním karty... byl to seriózní, pracovní telefon. Startovací cena 11 tisíc byla velmi slušná.




Siemens S65
S65 měl sourozence, outdoorovou variantu Siemens M65. Funkčně na tom byl stejně, ostatně začal se prodávat zhruba za 10 tisíc korun dokonce o pár měsíců dřív. Byl nezapomenutelný. Svou obrněnou stylizací s pryžovými krytkami a hlavně oplechováním, které telefon stáhlo a utěsnilo, mezi ostatními telefony z té doby hodně vyčníval. Asi se nedá říct, že byl pěkný; nedal se ale přehlédnout.



Siemens M65
Stejnou platformu Siemens použil ještě v nižší řadě a za 8 500 Kč prodával funkčně srovnatelný telefon CX65.
Přečtěte si
Siemens C45 a M50
Siemens C45 začal v roce 2001 platformu levných, základně vybavených telefonů. Mířily do sad s předplacenými kartami a stály kolem pěti tisíc korun. Telefony měly výměnné barevné kryty, uměly telefonovat a posílat zprávy... ale jinak nic, co by si člověk za patnáct let vybavil.



Siemens C45
Když Siemens v roce 2001 jako jednu z výhod prezentoval, že si lidé mohou mezi telefony posílat připravená loga, už tehdy to nebylo nic k jásaní. Byly to tzv. EMS, kdo si je ještě pamatuje?
O rok později na tyto modely navázal Siemens M50 (MT50 u T-Mobilu) a přidal podporu GPRS a Javu. To už začalo být zajímavější. Pokračovaly pak ještě další „stejné“ telefony Siemens C55, C60. Byl o ně zájem, Siemensu se určitě vyplatily.

Siemens MT50 a C60
Pro mě osobně je C45 nezapomenutelný z jiného důvodu. Siemens ho představoval 11. září 2001 v Istanbulu, kde jsme se na hotelu hodně divili, co je to CNN vysílá za film.
Přečtěte si
Siemens A50 a A55
Hodně z vás hlasovalo, že legendou by měly být i tyto telefony. Až na nějaký detail jsou ale stejné jako předchozí C45 a M50. Měly horší klávesnici, chyběla nějaká funkce, všechny vypadaly téměř stejně a stejný základ byl i uvnitř. Siemens ale nebyl sám, Nokia v té době také chrlila hodně telefonů postavených na jedné platformě.

Siemens A50 s další dobovou rekvizitou
Mobily Siemens řady A se ale dobře prodávaly. Byly levné, dalo se s nimi telefonovat a posílat SMS. To tenkrát stačilo.
Vzpomínáte na dobu, kdy telefony vrzaly kvůli svým výměnným krytům?
Přečtěte si
Siemens SL10
Ještě jeden model z desítkové řady jsem si nechal samostatně. Siemens SL10 z roku 1998 byl první slider, telefon s vysouvací konstrukcí, na kterou si ostatní výrobci vzpomněli až o mnoho let později.

Siemens SL10
Většinou to ale i potom byly osamocené pokusy, protože býval problém udržet výsuvné spojení během celé životnosti mobilu dostatečně pevné. Také pro Siemens byl SL10 dlouhou dobu poslední slider.
Siemens SL10
Byl to ale jeden z nejmenších telefonů své doby, vážil jen 139 gramů. Funkčně odpovídal modelu S10, měl opět barevný displej, ale s bílým, více kontrastním podsvětlením. Ve spodní části, která se objevila po odsunutí displeje, byla plochá membránová klávesnice.
Siemens C25
Byla to legenda hlavně kvůli ceně. Siemens C25 se v roce 1999 začal prodávat za cenu jen mírně nad 7 tisíc korun. Takže se krásně hodil do tehdejších předplacených sad, k tomu byl příjemně malý a lehký, nekomplikovaný. A byl duální, uměl telefonovat i v sítích GSM 1800 MHz.

Siemens C25
Siemens to ale neměl lehké, hlavním konkurentem mu byla nesmrtelná Nokia 5110. Sice dražší, ale s výměnnými barevnými kryty oproti fádní modrozelené nebo černé barvě. A hadem!
Siemens měl v této řadě také „manažerský“ model S25. Byl malý, vybavený, opět nabídl trojbarevný displej a měl také infraport.

Siemens S25
Přečtěte si
Siemens SL45 a SL 45i
Jsme na začátku roku 2001 a Siemens začíná prodávat první mobilní telefon s MP3 přehrávačem. Siemens SL45 stál až 26 tisíc, ale byla to tenkrát bomba. Cituji z tehdejší recenze:
V mobilu je kromě karty SIM také ještě jedna o něco větší paměťová karta MultiMediaCard – ve standardní dodávce o kapacitě 32 MB. Do ní kromě obsahu telefonního adresáře a plánovače pak ukládáte zejména poznámky (32 MB = cca 5 hodin mluveného slova), anebo muziku ve formátu MP3 (32 MB = cca 45 minut hudby). Jinými slovy: v novém božském Siemensu je nejen „pětipáskový“ diktafon s obrovskou kapacitou, ale také jednoduchý přehrávač MP3.


Siemens SL45
Všechno ale nebylo tak zářivě jasné: „Dostat do paměti pětačtyřicet minut hudby po sériovém portu počítače znamená mít trpělivost více než půl hodiny!“
Za půl roku, na podzim 2001, začal Siemens prodávat inovovaný SL45i, který navíc podporoval malé aplikace v Javě. Byly to moc pěkné telefony.
Siemens SL45i
Siemens C35i a M35i
Znějí fanfáry, protože jsme u nejlegendárnějších Siemensů. Původně to měl být jen Siemens C35i, z nižších příček jsem k němu přesunul ale i velmi podobný model M35i.

Siemens C35i
Proč legenda? Protože to byl velmi vyváženě vybavený low-end – telefon pro běžné používání dostupný za slušnou cenu. V roce 2000 to bylo necelých 9 tisíc v předplacené sadě. Siemens C35i byl vybavenější a levnější než Nokia 3210, která mu tenkrát nejvíc konkurovala. Ale jak to tenkrát bylo pravidlem, Nokia byla o generaci stylovější, barevnější... a v tomto případě navíc první mobil bez viditelné antény.


Siemens C35i (za fotky děkuji blogu sentiment.blog.mobilmania.cz)
Také anténa Siemensu C35i ale byla menší než dřív, telefon celkově měl pěkné kapesní rozměry. Funkčně se moc nelišil od tehdy obvyklých konfigurací, měl ale například wapový prohlížeč. Představte si mobilní internet na třech textových řádcích...
Ale byla to legenda, stejně jako příbuzný model M35i, který byl odolný – spíše odolnější – proti vodě, prachu a nárazům. A už neměl anténu. Byl to malý, pěkný a barevný telefon, na který by se stály fronty, kdyby operátoři lépe odhadli zájem. Byl hned vyprodaný a dlouho se na něj potom čekalo.

Siemens M35i
Přečtěte si
Siemens byl legendární značka
Siemens bude navždy patřit k historii mobilního telefonování v Česku. Jeho telefony sice byly při srovnání s největším rivalem Nokií vždy trochu nenápadnější, místy trošku hůře ovladatelné, funkčně ale většinou nabízely víc.
A taky se daly patchovat! Uživatelskými, výrobcem samozřejmě nepodporovanými zásahy se daly měnit části firmwaru, s nimi funkčnost telefonu nebo grafické prvky. Jiné značky to neumožňovaly vůbec, nebo rozhodně ne v tak velké míře jako Siemens.
Historie sahala ještě mnohem dál než k modelům S6 a S10, se kterými jsme začali v tomto článku. Podívejte se na další obrázky.
Siemens C1 byl úplně první mobilní telefon značky. Pracoval v síti C-Netz a vážil 8,8 kg

Tohle je Siemens C2 Portable z roku 1988. První telefon, který ke svému provozu nepotřeboval automobil
P1 byl první Siemens pro sítě GSM. Z roku 1992
Na závěr ukážu ještě jeden moderní telefon: Siemens SXG75 z roku 2005, kdy se už Siemens coby výrobce mobilů začal pomalu loučit. Jako první měl 3G, modul GPS a navigaci. Podívejte se na naši recenzi.


Siemens SXG75
Máme s „Legendami“ pokračovat? Nokia, Motorola, Ericsson, Alcatel, Samsung… Ještě je hodně značek, které podobně jako Siemens tvořily historii mobilního telefonování v ČR.