Vznikla vůbec největší studie svého druhu, která mapuje závislost na smartphonech. Napříč 195 zemí světa se jí zúčastnilo 50 423 uživatelů smartphonů ve věku 18 až 90 let. Vznikla pod taktovou University od Toronto, a její výsledky jsou znepokojivé zejména pro ženy. Pokud se vezme v potaz 41 zemí s alespoň stovkou účastníků, jsou na na tom hůře, než jejich mužští protějšci, ovšem, záleží i na věku. Čím starší uživatelé jsou, tím menší je jejich riziko závislosti na smartphonu.
Ze zatím největší studie vyplynulo, že třetina z 50 tisíc dotázaných vykazuje prvky určité závislosti na smartphonu. Bude však nutná další studie, která dokáže ozřejmit, k čemu vlastně smartphony používáme, a které z aktivit lze brát jako důsledek závislosti
Ze studie vyplývá, že u 30 % dotázaných lze výsledky interpretovat jako vysokou závislosti na smartphonu. A pokud se podíváme na 41 zemí s největším počtem účastníků, jsou to mladé ženy, u nichž je riziko problematického vztahu k telefonu nejvyšší. Takto konzistentní výsledek různými zeměmi autoři studie rozhodně nečekali.
Závislost na smartphonu však hodně liší v závislosti na regionech. Nejvyšší závislost na telefonech byla odhalena v jihovýchodní Asii, zatímco v Evropě je relativně nízká. Do výsledků však zřejmě zasáhla kombinace kulturních odlišností (tj. užší vazby na rodinu rovnající se častým voláním), ekonomická situace či technologické trendy. V některých zemích může být právě modernizace sítí primárním spouštěčem závislosti na smartphonech, které se díky tomu stávající primárním zařízením pro přístup k internetu. A to na úkor počítačů a notebooků, které nemáme neustále po ruce.
Třetina závislých může být nadsazená
Autoři studie přesto chápou, že nelze uživatelskou základní smartphonů zevšeobecnit a uvádět, že závislá na smartphonech je přesně třetina z nich. Minimálně v tradičním úhlu pohledu. Je podle nich nutná další navazující studie, která by dokázala mnohem přesněji odhalit, k čemu lidé smartphony vlastně používají.
Manažer sociálních sítí může telefon používat osm hodin denně se zapnutým displejem, ale nemusí být na smartphonu nutně závislý. To však zase může být problém někoho, kdo o půlnoci neumí usnout, dokud si neudělá tradiční půlhodinovou „prohlídku“ sociálních sítí. Ze studie si však můžeme vzít i to, že se smartphony natolik integrovaly do našeho běžného života, že se jejich nadužívání (prozatím) nebere jako problém globálního významu. Spíše se bavíme o jakési nové nastupující normě, jejíž případné dopady budou známy až za několik let.
Zdroj: Utoronto