V Brně a Praze žije víc lidí, než se myslelo. Ministerstvo získalo data o pohybu SIM karet od operátorů

Ministerstvo vnitra nakoupilo od operátorů unikátní geolokační data. Pomocí analýzy mobility populace mimo jiné zjistilo, že ve velkých českých městech žije reálně víc lidí, než se udává například ve statistikách získaných pomocí sčítání obyvatel. Získaná data podle ministerstva umožní vylepšovat služby veřejné správy a jejich dostupnost pro obyvatelstvo.

Data představují model mobility populace na úrovni jednotlivých obcí, ale také ukazují skutečně reálný počet osob v obcích v konkrétní den i hodinu. Analýza tak mimo jiné umožní budovat kapacity dopravní a technické infrastruktury nebo změny v oblasti plánování. Ministerstvo poskytne subjektům veřejné správy získaná data zdarma.

Dojíždění za prací a úniky na víkendy

Podle geolokačních dat žije v Praze reálně zhruba o 200 tisíc rezidentů víc, než ukazují oficiální statistiky ČSÚ, také druhé největší město Brno má počet obyvatel ve skutečnosti o 60 tisíc vyšší. Naproti tomu v některých městech Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje je počet rezidentů menší, než udávají oficiálně statistiky.

Tyto vlnové grafy ukazují, jak se v průběhu dne mění zalidněnost jednotlivých vybraných měst a obcí. Hlavním důvodem je denní dojíždění za prací

Data také ukázala, že v některých centrech cestovního ruchu je o víkendu několikanásobně větší počet obyvatel než ve všední dny. Platí to třeba pro Špindlerův Mlýn nebo Křivoklát. Nejčastější trasa obyvatel pro dojíždění je z Kladna do Prahy (zhruba 9 tisíc osob denně) a z Brna do Modřic.

Datová sada anonymizovaných agregovaných geolokačních údajů byla získaná v mobilních sítích všech tří velkých síťových mobilních operátorů (T-Mobile, O2, Vodafone) ve čtyřech měřeních trvajících vždy 28 dní během let 2021 až 2023. Využilo se celkem 10,3 milionu SIM karet vložených do mobilních telefonů. Data tak vycházejí z údajů o poloze a setrvání SIM karet v daném místě, resp. ukazují, u kterého vysílače se v dané době SIM karta vyskytovala. Data nakoupilo ministerstvo od operátorů za zhruba 27 milionů korun v rámci veřejné zakázky hrazené z Norských fondů.

Paprskovitý model ukazuje, mezi kterými obcemi a městy existují největší přepravní vazby

Ze získaných dat lze mimo jiné vyčíst údaje o počtu obyvatel obce, kolik a jak často jich z obce vyjíždí, zda mají druhé bydliště, mezi kterými obcemi obyvatelé nejčastěji cestují atd. Údaje jsou anonymizované a neztotožnitelné s jakoukoli osobou. Data navíc nepředstavují přesnou okamžitou situaci, ale průměr z doby měření. Nehrozí tak jejich zneužití. Model počítá i s tím, že zhruba desetina populace (převážně nejmenší děti a někteří senioři) nemá žádný telefon.